Životopisné filmy jsou vždycky oříškem a málokdy se publiku zavděčí. Fanoušci postavy nenechají na snímku nit suchou, kritici omílají, že tohle už bylo několikrát viděné a ostatní se jen přidají na stranu nadšených, znechucených, nebo těch, které příběh vůbec nezasáhne. V posledních letech možná výrazněji zapůsobilo Bohemian Rhapsody, které nalákalo davy lidí do kin nebo třeba Rocketman o životě Eltona Johna, který šokoval svou obscénností. Co se týče královské rodiny, tak ta je už nějakou dobu propírána na Netflixu v seriálu Koruna, který se těší velké přízni diváků i kritiků. Možná proto se nabízí otázka, proč vlastně film o Dianě Spencer vznikl. A proč mapuje tak krátké období jejího života?

Děj je zasazen do Vánoc 1991, kdy princezna Diana přijíždí na panství Sandringham v Norfolku v Anglii. Přijíždí sama, vlastním vozem, takže se po cestě nejednou ztratí, ale zřejmě jí to nevadí, protože se na svátky s celou královskou rodinou ani trošku netěší. Nátlak, který na ni vyvíjí jak manžel princ Charles, tak královna Alžběta je kompenzován chvílemi strávenými s dětmi – princem Williamem a Harrym. Pobyt jí neulehčuje ani služebnictvo, které striktně dbá na dodržování všemožných pravidel, které Dianě tak otravují život. Během této doby se princezna rozhodne ukončit desetileté manželství s princem Charlesem.

Nejsem odborník na královskou rodinu, ale před zhlédnutím filmu jsem si něco málo o Dianě Spencer dohledal. Jako většina jsem ji měl zafixovanou jako „tu hodnou“, proto mě překvapilo, jakou talentovanou manipulátorkou, cílevědomou a psychicky labilní ženou byla. Upřít se jí ale nedá to, že byla první, která veřejně promluvila o AIDS a mentálních poruchách a prolomila tak v Anglii určité tabu. Pro zhlédnutí filmu je to důležité vědět, protože v téměř dvouhodinové stopáži divák uvidí opravdu málo pozitivního. U toho je třeba začít. Nejpovedenější scény jsou ty, ve kterých se Diana objevuje se svými dvěma syny. Její láska k oběma je hmatatelná a ryzí. U toho ale výčet pozitiv ve scénáři v podstatě končí. Jo, vlastně je docela cool slyšet z úst princezny Diany slovo „fuck“.

Scénář Stevena Knighta je více než podivný. Už jen proto, že samotnou Dianu vykresluje jako ženu, která to nemá v hlavě úplně v pořádku, a tak sledování jejího počínání není úplně příjemné. Ať už jde o zmatené pobíhání po panství Sandringham, citovou vazbu k zašlému kabátu, který ukradla ze strašáka na poli nebo o neustálé výkyvy nálad a pozdní příchody k hlavním jídlům dne. Ještě podivnější jsou však scény, ve kterých Diana vídá ducha anglické královny Anny Boleynové, která má zřejmě naznačovat, že Diana je stejnou mučednicí, jakou byla Anna. Vysvětleno to ale ve filmu není, tak se o tom dá pouze polemizovat.

Scéna, ve které Anna donutí Dianu roztrhnout perlový náhrdelník, načež perly napadají do polévky a Diana je bez problémů zkřoupe, se sice odehrává v její hlavě, je bizarní, absurdní a vlastně i zbytečná. Setkáváme se tak s několika osobnostmi Lady Di – matka, narušitelka, odpůrkyně, bulimička nebo manželka před rozvodem. Celou podivnost dotáhne přiznání služebné, že je do Diany zamilovaná, což pro celý příběh nemá vůbec žádný význam.

Životopisné filmy obvykle stojí hlavně na hlavní postavě a jejím hereckém výkonu. Dianu Spencer si zahrála Kristen Stewart, která byla ještě před několika lety považována za herecké dřevo hlavně díky sérii Stmívání. Dnes kritiky píší o výkonu ve Spencer jako o tom, který bude zaručeně v nominacích na Oscara. Já bych byl malinko skeptičtější. Ač se Stewart opravdu snažila a bezpochyby je její výkon to lepší, co film nabízí, tak po několikátém chraptivém šepotu, který z jejích úst vyšel, vyvstane na mysl otázka, jestli tohle opravdu stačí a jestli to není málo uvěřitelné. Jednu hvězdičku za snahu Kristen si snímek ale připsat může.

Tu druhou získává film za kostýmy, na které se opravdu moc hezky kouká. Diana eleganci uměla nosit, a to je vidět i tady. Třetí za hudbu Jonnyho Greenwooda, která perfektně zapadá ke klidnému anglickému venkovu a skvěle doplňuje vyhrocené situace. Čtvrtá hvězdička je za odvahu zpracovat materiál tímto způsobem, ač není zrovna šťastný.

Diana Spencer byla výraznou osobností, která by možná zasloužila zpracování formou nějaké minisérie pro streamovací službu, ve které by byly vykresleny obě stránky její osobnosti. Zmapovat povrchně tři dny jejího života, udělat z ní psychicky labilní bláznivku a divákům pořádně ani nevysvětlit proč, není zrovna dobrá volba. Věřím, že si film své fanoušky najde. A možná se výkon Kristen Stewart zalíbí i Akademikům. Spencer je ale jen série klipů, ve kterých se princezna Diana objevuje ve zvláštních situacích a ještě zvláštněji na ně reaguje. Všechno se tak nějak vleče a při scénách s duchy nebo při pojídání perel se člověk pozastaví nad bizarním zpracováním.

Český trailer filmu Spencer