Boxerské drama Creed II nejenže příběhově navazuje na předchozí film Creed, v němž vysloužilý boxer a trenér Rocky Balboa (Sylvester Stallone) začal trénovat nadějného a odhodlaného Adonise (Michael B. Jordan), syna svého dávného přítele Apolla Creeda, ale přímo odkazuje i na dění ve filmu Rocky IV, ve kterém Apolla Creeda zabil v ringu sovětský boxer Ivan Drago (Dolph Lundgren). Ve jménu osobní msty a národní hrdosti pak Rocky Ivana slavně porazil v následném zápasu o titul mistra světa v těžké váze.Film Creed II začíná ve chvíli, kdy se Adonis stává šampionem a žádá o ruku svou partnerku Biancu (Tessa Thompson), když v tom se po mnoha letech vrací na scénu Ivan Drago (opět Lundgren) i se svým obrovitým synem Viktorem (Florian Munteanu), který Adonise vyzve na souboj o titul. Adonis po chvíli váhání (přeci jen proti němu stojí syn muže, který zabil jeho otce) výzvu přijme, ale Rocky si minulost do života vpustit nehodlá a odmítá Adonise trénovat…
Creed II tím pádem hodně spoléhá na fanouškovskou nostalgii, a to nejen prostřednictvím setkání Rockyho s jeho největším nepřítelem, ale i ve scénách, kdy Rocky navštěvuje hrob své ženy, když kamera v jeho bytě zabere akvárium se želvami, nebo když zazní povědomý hudební motiv s fanfárami. A daří se mu to, leč jedna věc mu přesto chybí – kontext doby, v níž vznikl Rocky IV. V roce 1985 stále ještě probíhala za neutuchající animozity USA a Sovětského svazu Studená válka, což Rocky IV reflektoval i v boxerském ringu, v němž úspěšný self-made man Rocky Balboa reprezentoval Spojené státy, zatímco v bolševických střediscích trénovaný stroj Ivan Drago zastupoval Sovětský svaz. Jejich střet pak nebyl jen napínavým a emocemi nabitým vyvrcholením filmu, ale i politickým odrazem tehdejšího soupeření obou zemí, přetvořeným v souboj dobra a zla.
Creed II tím pádem hodně spoléhá na fanouškovskou nostalgii, a to nejen prostřednictvím setkání Rockyho s jeho největším nepřítelem, ale i ve scénách, kdy Rocky navštěvuje hrob své ženy, když kamera v jeho bytě zabere akvárium se želvami, nebo když zazní povědomý hudební motiv s fanfárami. A daří se mu to, leč jedna věc mu přesto chybí – kontext doby, v níž vznikl Rocky IV. V roce 1985 stále ještě probíhala za neutuchající animozity USA a Sovětského svazu Studená válka, což Rocky IV reflektoval i v boxerském ringu, v němž úspěšný self-made man Rocky Balboa reprezentoval Spojené státy, zatímco v bolševických střediscích trénovaný stroj Ivan Drago zastupoval Sovětský svaz. Jejich střet pak nebyl jen napínavým a emocemi nabitým vyvrcholením filmu, ale i politickým odrazem tehdejšího soupeření obou zemí, přetvořeným v souboj dobra a zla.Ivana Draga a jeho syna filmaři tudíž vytáhli na světlo světa pravděpodobně proto, že to byla ta nejlepší možná cesta, kterou se mohl příběh mladého Adonise ubírat – vystavit ho (a Rockyho též) už dávno pohřbenému traumatu z minulosti a zavléct jej do stejné pozice, v níž se před více než třiceti lety ocitl jak Apollo Creed, tak sám Rocky. Adonis tentokrát ale brání jen svou čest a čest svého otce, případně se snaží obhájit titul a zabránit tomu, aby připadl nějakému doposud neznámému ruskému kolohnátovi, ale jeho výhra či prohra už s sebou nenese tak znatelný politický význam jako kdysi. Místo toho se tvůrci dost prvoplánově opírají o rodinné zázemí obou boxerů, kdy Viktor Drago, trénovaný v ulicích chladného a nenávistného prostředí svým zahořklým otcem, vytváří kontrast k americky šťastné rodince Adonise, který se spolu s úspěšnou partnerkou těší v teple láskyplného domova na narození potomka.
Z předchozího odstavce pak jasně vyplývá, že Creed II je pochopitelně nasáklý americkým patosem a hromadou obvyklých klišé, která se mohou leckomu snadno zprotivit (a když Adonis nastupuje do ringu v doprovodu své zpívající snoubenky, je to vskutku zatěžkávací zkouška). I tak je ale výsledný dojem z něj velice podobný dojmu z prvního Creeda, přestože došlo ke změně režiséra a na scénáři se tentokrát podílel přímo Sylvester Stallone. Pořád jde totiž o značně civilní a fyzický film, stavící do popředí především příběh, ozkoušené mnohorozměrné postavy a vztahy mezi nimi, dobře znějící dialogy, napínavé sekvence boxerských zápasů a také skvělé herecké výkony zejména Sylvestera Stalloneho a Michaela B. Jordana. Stallone byl ostatně za svůj výkon ve filmu Creed dokonce nominován na Oscara a tady je přinejmenším stejně dobrý.
Z předchozího odstavce pak jasně vyplývá, že Creed II je pochopitelně nasáklý americkým patosem a hromadou obvyklých klišé, která se mohou leckomu snadno zprotivit (a když Adonis nastupuje do ringu v doprovodu své zpívající snoubenky, je to vskutku zatěžkávací zkouška). I tak je ale výsledný dojem z něj velice podobný dojmu z prvního Creeda, přestože došlo ke změně režiséra a na scénáři se tentokrát podílel přímo Sylvester Stallone. Pořád jde totiž o značně civilní a fyzický film, stavící do popředí především příběh, ozkoušené mnohorozměrné postavy a vztahy mezi nimi, dobře znějící dialogy, napínavé sekvence boxerských zápasů a také skvělé herecké výkony zejména Sylvestera Stalloneho a Michaela B. Jordana. Stallone byl ostatně za svůj výkon ve filmu Creed dokonce nominován na Oscara a tady je přinejmenším stejně dobrý.Creed II je díky tomu stejně působivým boxerským dramatem, jako byl první Creed, a je tudíž i důstojným pokračovatelem série s Rockym Balboou, a ačkoli by mu víc slušel nějaký méně šablonovitý a klišovitý děj, tak vzkříšené vzpomínky na Rockyho souboj se sovětskou mocí dokáží i tak zarezonovat na správných místech. Takový hukot jako Válečník nebo Million Dollar Baby to vážně není, ale na dobrý film to stačí bohatě.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
