Zelený chlupatý mrzout Grinch je hlavním hrdinou dětské knížky Jak Grinch ukradl Vánoce z roku 1957, kterou napsal americký spisovatel Theodor Seuss Geisel (alias Dr. Seuss), z jehož díla vzešel třeba i slon Horton nebo strážce lesů Lorax. Co se Grinche týče, tak u nás ho dost lidí zná spíš z hraného filmu Grinch režiséra Rona Howarda, v němž titulní roli ztvárnil v roce 2000 šklebící se Jim Carrey v zelené masce. Nyní zapšklého bručouna, co z duše nenávidí Vánoce, převedlo do podoby animovaného snímku studio Illumination Entertainment, které se nepustilo do adaptace knížky od Dr. Seusse poprvé – má totiž na triku i animovaný film Lorax z roku 2012.
Tvůrci se tudíž mohli dosyta vyblbnout na nápaditém zpracování městečka Kdosice, jehož obyvatelé jsou Vánocemi (americkými) nadšeni, bohatě zdobí své domy i ulice a dávají si záležet na tradicích (amerických). Stejnou péči věnovali Grinchově obydlí ve skále nad městem i stylizované animaci Grinche samotného (a jeho psa), při níž znatelně čerpali z ilustrací původní knižní předlohy. V tomto světě se pak Grinchův příběh odehrává souběžně s druhou dějovou linií, v níž malá holčička plánuje polapit Santu Clause, aby mu mohla své přání sdělit osobně.
Z hlediska příběhu se toho ve filmu ale vážně nestane o nic víc, než je zmíněno v předchozích odstavcích, a přerod hlavního anti-hrdiny z mrzouta ve vánočně naladěného dobráka ani není moc zajímavý a odehraje se skokově. Většina snímku tak pozůstává prakticky jen z nejrůznějších akčních honiček, dovádění na sněhu a klouzání se skrz město/les na nejrůznějších dopravních prostředcích, hlavně aby to bylo co nejvíc divoké a šílené a děti neměly čas se začít nudit. Nechybí zavalitý nemotorný sob, vřískající kozel, ani sáně na chůdách a Grinchův pes umí hrát na bicí a vařit kafe. Ale proč je Grinch zelený a proč z něj ve městě nikdo nemá strach, to už se neřeší.[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]











