Ambicí televizního režiséra a milovníka přírody Mariána Poláka bylo natočit přírodovědný dokument ve stylu Zázračné planety od BBC, leč v českém prostředí. Výsledná Planeta Česko se sice s úchvatnými mega-produkcemi od BBC nemůže měřit hlavně kvůli obřím rozpočtům a mnohonásobně větší pracovní síle, i tak se ale Mariánovi a jeho štábu podařilo během více než ročního natáčení pořídit pozoruhodné a sem tam i poměrně unikátní záběry zejména české fauny.
Obraz doprovází vypravěčský komentář v podání Kryštofa Hádka, který má kromě standardního popisování a vysvětlování ještě jednu funkci – slouží k vyprávění osobního příběhu samotného režiséra, tedy dokumentaristy, který natáčel laciné přírodovědné dokumenty už kdysi na FAMU a pak se pro své dcery rozhodl natočit o české přírodě něco pořádného. Ve filmu tak občas dojde i na záběry s panem režisérem osobně i s jinými lidmi, čímž se Planeta Česko od dokumentů BBC odlišuje. Popisně-vzdělávací komentář je pak poměrně neodborný, aby byl srozumitelný i pro děti (ale zas není vyloženě primitivní), a je prokládán režisérovými poznámkami např. ohledně náročnosti natáčení nebo vlastních pocitů z přírody a podobně.
Poučné jsou i zmínky o řádění motorkářů nebo vojenské techniky, působící na pohled jako devastace přírody, ale ve skutečnosti jde často o potřebnou činnost, prováděnou mnohdy i na objednávku (kvůli zkypření půdy nebo roznošení vajíček živočichů, kteří se rozmnožují výhradně jejich přenosem mezi kalužemi). Některé poznatky jsou zajímavé více, některé méně, ale film celkově rozhodně nepůsobí nezáživně a příliš netrpí tím, že by na něj tvůrci neměli natočeno dost materiálu – tento dojem vyvstává jen sporadicky u kratších pasáží se zvířaty označovanými v komentáři za obtížně dostupná.[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]










