Recenze: Varieté

Jen pro pořádek, aby bylo všem pravidlům recenzí učiněno za dost, si pojďme v krátkosti říct, o čem Varieté je: Bylo nebylo, žila byla v jednom americkém zapadákově chudá dívka jménem Ali, která odmalička snila o velkém světě a kariéře tanečnice. Obojí začne mít na dosah, když začne pracovat ve varieté The Burlesque Lounge jako servírka. Majitelka klubu v ní totiž brzy odhalí její pohybový talent a investuje do ní zbytky svých peněz, aby pozvedla někdejší slávu podniku. Což se jí záhy podaří. Podnik začne praskat ve švech a z Ali se stane hvězda, jakou vždycky chtěla být. Pokud nechcete být hned po prvních minutách filmu zpruzení a znudění, musíte si v první řadě ujasnit, na jaký film to vlastně jdete. Takže: 1) není to muzikál,
2) není to drama,
3) není to pohádka,
4) není to lovestory. A co to tedy vlastně je? Popravdě je to klon toho všeho. Rozhodně je to film, ve kterém: 1) se hodně tancuje a zpívá,
2) není o dramatické situace nouze,
3) se věci dějí podle pravidel Hollywoodu, takže vlastně podle pravidel pohádek,
4) láska (POZOR: Nejen k lidem!!!) hýbe celým dějem. Ale nelekejte se, protože ačkoliv se teď může zdát, že Varieté bude vypadat, jako kdyby Ed Wood natočil film podle scénáře Zdeňka Trošky, kterému s ním pomáhal Dušan Klein, kupodivu to není průšvih velikosti kráteru po dělostřelecké mině. Popravdě se trochu bojím, že si následujícím tvrzením vysloužím posměch, ale po vzoru Jana Husa jsem připraven za pravdu trpět a nehodlám si hrát na intelektuála, který opovrhuje spotřebním zbožím. Takže: Je to překvapivé, ale Varieté drží pohromadě. Není to bezchybně secvičené představení jako All That Jazz, ale není to ani průšvih jménem Showgirls, se kterým jej pojí nápadně podobný děj (jen toho sexu si ve Varieté tolik neužijete, což je možná škoda, protože hezkých dívek je tu bezpočet - holt není každý režisér prasák jako Verhoeven). Pokud máte pro tyhle novodobé pohádky pochopení a rády si u nich v dnešním pragmatickém světě odpočinete, můžete si k hodnocení ještě něco málo přičíst. Pro skeptiky ale i tak ještě něco zůstane - pořádná dávka bezchybných tanečních čísel, chytlavé, jazzem nasáklé písničky a v neposlední řadě nesmrtelná Cher. Je to právě ona, kdo tenhle film společně s hudbou drží pohromadě. Christina Aguilera, hlavní hvězda filmu, se v jejím stínu jen krčí. Přestože rozhodně není špatná, ve svém debutu odvádí jen začátečnicky snaživý výkon. Do budoucna si ale dokážu představit, že má herecky na to, dosáhnout kvalit Cher (pro ty, kteří nevědí a vidí v ní jen plastickými chirurgy udržovanou důchodkyni: Tahle ženská má na kontě tři nominace na Zlatý globus a tři Zlaté globy, jednu nominaci na Oscara a jednoho plešouna!). To ale nic nemění na tom, že Varieté je zkrátka a dobře starý dobrý hollywoodský film o tom, kterak chudá dívka ke štěstí přišla a kterak jí svět lehl k jejím sličným útlým nohám. A čas od času není od věci si tuhle nadějeplnou iluzi připomenout.