Nemá cenu stěžovat si na to, že Sedm statečných je dalším počinem z nekonečné řady předělávek slavných starých filmů, protože už původních Sedm statečných z roku 1960 bylo předělávkou o šest let starších Sedmi samurajů legendárního Akiry Kurosawy. Na druhou stranu, Sedm statečných režiséra Johna Sturgese se zapsalo zlatým písmem do historie světové kinematografie a dodnes se řadí mezi nejlepší filmy všech dob, což je meta, o níž si jejich letošní remake v režii Antoinea Fuquy (Král Artuš, Pád Bílého domu, Equalizer) může leda tak nechat zdát.To ale neznamená, že by nešlo o kvalitní a dobře natočený western. Antoine Fuqua je slušný řemeslník, co má v malíčku akční scény a technickou stránku, umí si film pohlídat vizuálně (výborné svícení) a má dobrou ruku na výběr herců. V jeho podání je Sedm statečných špinavým, fyzickým, tvrdým westernem, který trochu připomíná filmy Sama Peckinpaha. Hodně se tu střílí a umírá, přičemž mezi zabíjením, chlastáním a vyplivováním hnědých hlenů si kovbojové najdou čas i na drsný humor, přátelský pokec a na další chlastání a zabíjení.
Jde o western připomínající spíš snímky ze staré školy a z dávných dob než o počin nesoucí známky soudobé kinematografie, který by se snažil nalézat ve westernovém žánru nějakou inovaci a pokoušel se jej nějak modernizovat, či si aspoň dovolit něco trochu nového či jiného. Jistě potěší každého, komu připadají dnešní filmy příliš rychlé, na staromódní akci s poctivými pistolnickými přestřelkami v kině téměř nenarazí a mrzí ho, že žánr westernu postupem času tak uvadl. Ostatním se může Sedm statečných jevit až příliš staromódně a neodvážně a rychle se jim pravděpodobně omrzí schéma „kovboj jede na koni – někdo po něm vystřelí – kovboj spadne z koně, držíce se za hruď“.Nicméně je fakt, že oproti šestapadesát let staré klasice s Yulem Brynnerem, Stevem McQueenem či Charlesem Bronsonem si toho Antoine Fuqua opravdu moc nového nepřipravil, takže další nevýhoda spočívá v tom, že pokud jste ji viděli, tak víceméně předem víte, jak se bude příběh vyvíjet a jak přibližně skončí, což by na poli přesahujícím dvě hodiny mohlo udělat z nových Sedmi statečných dost mdlou a nudnou podívanou. Nicméně akčních sekvencí je dostatek a všechny jsou brilantní a i neakční pasáže obsahují nemálo scén, které jsou často poměrně výrazné a mnohdy i vyloženě lahůdkové. Setkání hrdinů s pomalovaným indiánem? Závěrečná řeč hlavního hrdiny v podání Denzela Washingtona k hlavnímu záporákovi ve vyhořelém a prostříleném kostele? Výcvik vesničanů ve střelbě na terč, jemuž velí Ethan Hawke? Ty se pořádně otisknou v paměti, díky tomu, jak moc efektně působí, ačkoli se film rozhodně nesnaží být efektní nějak lacině a prvoplánově. Své hrdiny se mu daří vykreslit tak, aby působili jako cool frajeři, aniž by museli zpomaleně kráčet s výbuchem za zády.
Jinak Denzel Washington jako vůdce sedmičlenné party, sympatický profesionální střelec a lovec odměn, co je schopen zachovat za všech okolností chladnou hlavu, předvádí rozhodně věrohodný výkon, ale vedle ostatních vypadá poněkud odměřeně, příliš formálně a trochu znaveně. Mnohem živelnější je Chris Pratt, který zastává v partě roli vtipálka, jemuž ovšem zároveň nedělá problém prohnat kulku hlavou každému, kdo se na něj křivě podívá. Ethan Hawke, jemuž dělá společnost nože vrhající Jihokorejec Byeong-hun Lee, mají funkci tajemné dvojice, v případě Ethanovy postavy ještě spojené s nejasnými pohnutkami z minulosti. Vincent D'Onofrio a Martin Sensmeier mají charisma na rozdávání a každý z nich podstatně přispěje svou troškou do mlýna, ale stejně tak tvoří společně se sedmým pistolníkem v podání příliš nevýrazného Manuela Garcii-Rulfa spíš postavy druhořadé.Antoine Fuqua nejvíce ztrácí na tom, že jeho film je pochopitelně poměřován hned se dvěma vynikajícími předchůdci, neschopen byť zavadit o jimi nastavenou laťku. Výsledkem sice je kvalitní film, ale ne dost dobrý na to, aby ustál srovnání s bravurní legendou. Na druhou stranu můžeme být rádi, že Sedm statečných si dokázalo udržet vážnou tvář, serióznost a mantinely čistého westernu. Také to klidně mohlo dospět k něčemu, jako byl Wild Wild West…
