V ději se opět vracíme do zdevastované post-apokalyptické Atlanty odříznuté od zbytku světa, kde funguje systém pěti frakcí dělených podle lidských vlastností, ve kterých obyvatelé tráví celý svůj život. Ten se však Sečtělí v čele s Jeanine (Kate Winslet) rozhodli vzít pod svou kontrolu vyvražděním jim nevyhovujících Odevzdaných. Několik převžších, mezi nimiž jsou i naši hrdinové Tris (Shailene Woodley) a Tobias "Čtyřka" (Theo James), jde žádat o azyl Mírumilovné, ale ochranu jim na dlouho nemůže poskytnout ani jejich vůdkyně Johanna (Octavia Spencer). Po útěku se navíc od Tris odloučí její bratr Caleb (Ansel Elgort) a ona se stále vyrovnává s tíhou viny za smrt svých rodičů a kamaráda.Psychicky nestabilní Tris a Tobias se snaží získat další podpůrce pro svržení Jeanine, jež začala oficálně lovit Divergentní (to jsou jedinci, jenž při simulačních testech vykazují schopnosti pro více frakcí). Jejich cesta je zavede k přísným Upřímným, ale i k Odpadlíkům nepatřícím do žádné frakce. Spojením sil zbylých Neohrožených a Odpadlíků, kterým velí Evelyn (Naomi Watts), se tedy rozhodnou čelit hrozbě vyhlazení nevinných Divergentních, které Jeanine hodlá použít pro své tajné úmysly...
Od Divergence došlo k patrné změně ve stylu filmu, což není zapříčiněno jen o něco
více ponurým knižním dějem, ale i změnou režiséra. V tomto postu vystřídal od minule Neila Burgera (Všemocný) rodák z německého Stuttgartu Robert Schwentke (Red). Už při letmém pohledu na jeho filmografii si můžete všimnout, že se skládá převážně z akčních filmů, což i vysvětluje tento přerod v atmosféře, který nás dostal od romantiky a obyčejného dobrodružství výrazně daleko.
Vystupňovaná akční stránka Rezistence však není žádnou výhrou a film díky ní poměrně strádá po jiných stránkách. Logicky tu trpí děj, který byl pro blaho nesčetných přestřelek okleštěn. A ze všechno nejvíce to odnesly postavy. Samotná předloha oplývá velkým množstvím hrdinů, a ne pro všechny se ve filmu najde místo, ale i pokud ano, tak ho nezbývá moc. Přesto se filmaři rozhodli nacpat do dvou hodin co nejvíce postav, jelikož jejich vypuštění by jim vášniví fanoušci zřejmě neodpustili, ale za tak krátkou dobu se jim takové množství charakterů nemůže zdařit vykreslit. Povahy a příběhy většiny postav zůstávají tedy pouze lehce nastíněné a hlouběji se dostaneme jen u hlavního dua.
Takovému problému se dalo jednoduše předejít, kdyby nedošlo například k nadbytečnému využívání simulací a snových scén, jejichž úkolem bylo ukázat vzniklé mentální problémy Tris, ale ani to se příliš nevyvedlo. Vše působí zmateně a ve srovnání s Katniss z Hunger Games je Trisino pobláznění ukázáno nepříliš vyvedeně. Jediným plusem těchto zmatených snů a simulací je vytažení atmosféry filmu, který pak nepůsobí jako bezduchý akčňák s cílem prolít největší možné množství krve.Je evidentní, že Rezistence funguje pouze jako předehra pro následný velkolepý závěr a vlastně si ani nehraje na nic jiného. Celou dobu divák očekává něco epického, a když vše skončí, zjistí, že to epické bude až v dalším díle. Celou dobu tedy jde převážně o vaření z vody. Což je ve srovnání s nabitou knihou, kterou jsem četl, zvláštní. A dokazuje, že to režisér mohl pojmout rozdílně. V knize se dostáváme hlouběji do nitra postav a jde hodně o jejich psychiku. Tady se tvůrci omezili na pár náznaků a zbytek zaplácali tupým bojováním, jež se po nějaké chvíli okouká a zachraňují je jen dva větší filmové zvraty.
Rezistence prostě není ničím novým. Nemá rozhodně špatné vizuální efekty, ze kterých se skládá prakticky celý film, i tak jde však o dávno viděné věci. Nic nového vás tu zřejmě nevytrhne, jedná se prostě o průměrný film, který jak se říká: "Neurazí ani nenadchne." Zda se tvůrci poučí ze svých chyb, se dozvíme ale až v roce 2016, kdy nás bude čekat premiéra první části závěrečného dílu nazvaná Aliance - Část 1. Finální pokračování, kde se konečně dozvíme, jak Trisino dobrodužství skončí, se do kin dostane o rok později.
