Francouzský režisér a scenárista Luc Besson patřil svého času k nejoriginálnějším tvůrcům a jeho filmy byly minimálně vizuálně vždy výrazné, takže se není co divit, že si ho všiml Hollywood. Tam ale prošel velmi zvláštní kariérou, kdy po výtečném a chváleném sci-fi Pátý element zrealizoval už ne tak vydařenou, hlavně ale komerčně neúspěšnou Johanku z Arku, kam obsadil svou tehdejší manželku Millu Jovovich. Tento fakt ho zasáhl natolik, že dlouhých šest let nic nenatočil, místo toho si ovšem založil produkční společnost EuropaCorp a věnoval se produkci a psaní scénářů pro filmy s francouzským duchem ovšem natáčenými za americké peníze. 

Většinou šlo o jednoduché akční záležitosti, které nebyly ničím víc než zapomenutelnou jednohubkou, dokázaly ale vygenerovat slušné zisky, takže nebyl důvod pokračovat v podobné "pásové" výrobě. Z víceméně stejné úrovně vzešel v roce 2008 fenomén, který je nejspíš onou výjimkou potvrzující pravidlo. Tehdy byl totiž bez předchozího většího zájmu uveden snímek s názvem 96 hodin.

Příběh o vysloužilém agentovi, který se musí vydat do Paříže, protože jeho dceru s kamarádkou unesli obchodníci s bílým masem a reálně hrozí, že už ji nikdy neuvidí, napadl Bessona během jedné večeře. Pak už byl jen kousek k realizaci. Ohledně režie si vzpomněl na původně kameramana Pierra Morela, který v roce 2004 v jeho produkční stáji debutoval solidní žánrovkou Okrsek 13. Ten neváhal a nabídku přijal. V hlavní roli se počítalo s netradičně obsazeným Liamem Neesonem, jenž se také moc nezdráhal, protože to jednak pro něj bylo něco nového a jednak počítal s tím, že film půjde rovnou na video, takže případný kvalitativní neúspěch by mu v kariéře moc neuškodil.

Jenže se stal pravý opak. Snímek byl uveden v kinech, setkal se překvapivě s velice kladným přijetím u odborníků a hlavně i u obecenstva. Při nákladech pětadvaceti milionů dolarů vydělal celosvětově skoro desetkrát tolik a dalších bezmála sedmdesát milionů přidal z prodeje na DVD. Zkrátka neuvěřitelný a ojedinělý úspěch, který je ale v tomto případě zcela zasloužený. Je tedy stále fascinující, jak snímek funguje i po letech a zároveň smutné, že od té doby podobně kvalitních žánrovek vzniklo jen minimum. 

96 hodin má dvě hlavní hvězdy. První je samozřejmě Liam Neeson, jemuž bylo v době premiéry šestapadesát, přesto je "bad ass" v tom nejlepším slova smyslu a bývalého agenta mu uvěříte po pár vteřinách (dnes už legendární telefonát, v němž je po dvou větách jasné, že s někým podobným asi nebudete u piva řešit výsledky svého oblíbeného klubu, je absolutním vrcholem filmu), disponuje obřím charismatem a v akčních scénách nevypadá směšně.

Druhou hvězdou je samotný režisér, který všemu dodal potřebnou atmosféru a spád a Paříž nasnímal jakožto město plné kuplířů a Albánců, kam bychom se na dovolenou rozhodně vydat nechtěli. Především ale fantasticky zvládl akci, která je natočena suverénně a značně syrově a baví po celou dobu. Navíc má velmi úspornou choreografii, jež je velmi efektní a vůbec v ní není potřeba dlouhých bitek, když vše jde zvládnout rychle a možná i mnohem účinněji. 

Nejvíc se ale musí ocenit to, že vzhledem k tomu, že šlo o nízkorozpočtovou záležitost, nebyly tu prakticky žádné mantinely a tvůrci této výhody dokázali plně využít. Celou dobu se pohybují na hraně politické a rasové korektnosti a stejně jako hlavní hrdina se s ničím tzv. nemažou. To tedy znamená, že se dostane i na poměrně brutální a nekompromisní scénu s mučením elektrickým proudem, a když to jinak nejde, nechají ústřední postavu bez mrknutí oka postřelit ženu zkorumpovaného kolegy! Opravdu něco dost nevídaného.

Je jedině dobře, že 96 hodin (tehdy ještě měl český název své opodstatnění) šlape po celou dobu, má v sobě určitou porci nadsázky a divák nemá čas přemýšlet. Nelogičností a náhod je tu totiž poměrně dost, což ale vůbec nevadí. Je také pravda, že Maggie Grace, jež ztvárnila unesenou dceru, je chvílemi afektovaná a protivná (a pannu, jak je zde prezentováno, jí fakt neuvěříte), to ale můžete s mávnutím rukou přejít.

Komerční úspěch logicky znamenal i to, že vzniknou další pokračování. Ovšem ani výrazně nepovedená dvojka s podtitulem Odplata a ani (snad) poslední Zúčtování, které můžete aktuálně vidět v našich kinech, se kvalitě jedničky nepřiblížily ani zdaleka a jen potvrdily, že šlo o ojedinělý úkaz, který sice rozjel novou módu stárnoucích akčních hrdinů, kterým se ovšem dostává při nejlepším jen průměrné péče.

Oficiální trailer filmu 96 hodin / Taken