Dánský western? Ano, to se nevidí moc často. Po pravdě řečeno, vidí se to zcela výjimečně. Dánský režisér
Kristian Levring je zřejmě příznivcem žánrové pestrosti a ctitelem klasického westernu. Žánru, který definovali především američtí tvůrci jako
John Ford či
Anthony Mann a pochopitelně třeba i jeho žijící legenda
Clint Eastwood, který se proslavil v italské odnoži "spaghetti" pod ochrannými křídly klasika
Sergia Leoneho. Levring tak měl a mohl na co navazovat, ale jeho variace na klasický western
The Salvation není plagiátem, ale dílem velmi originálním, především originálně pojatým.

Jon (
Mads Mikkelsen) se vrací po sedmi letech spolu se svým bratrem Peterem (
Mikael Persbrandt) z německo-dánské války domů do Ameriky. Zde se opět shledá se svou ženou Marií (Nanna Øland Fabricius) a malým synem (
Toke Lars Bjarke). Jejich šťastné shledání však naruší dvojice desperátů a Jonovu ženu i syna zabijí. I když je Jon vzápětí pomstí, vše teprve začíná. Jedním z nich byl totiž bratr místního bosse Delaruea (
Jeffrey Dean Morgan), který hodlá na oplátku pomstít svého bratra. Jejich konfliktu nečinně přihlíží celé městečko včetně starosty Keanea (
Jonathan Pryce) a němé Delarueovy švagrové Madelaine (
Eva Green).
Příběh je maximálně jednoduchý, přímočarý a vlastně až archaický. Jedná se o prototyp snad všech příběhů, nejen westernových, v jejichž centru stojí pomsta podle biblického principu "oko za oko". Podobné záležitosti jsou staré jako lidstvo i jako kinematografie. Jedná se o typ story, na kterou budou diváci slyšet vždy a všude. Aktivizuje se při ní primární až pudový typ vnímání, který nemůže nechat ničí emoční aparát v klidu. Po této stránce
The Salvation funguje navzdory své "chladnosti", čili formální strohosti, bez problému. Charaktery jsou jasně načrtnuté a jednoduše rozlišitelné bez zbytečného psychologizování a filozofování. Jedná se tu rovněž o snahu o netradiční pohled na americkou historii, i když jinak uchopenou, než v případě nedávného a rovněž v Cannes uvedeného Jonesova westernu
The Homesman.
The Salvation je vyhraněně stylová podívaná bez zbytečné přemíry slov, a nemám na mysli jen němou postavu Evy Green. Rovněž Mikkelsen a jeho hlavní oponent Morgan spolu zbytečně nekonverzují, jako to naopak činí s oblibou postavy
Quentina Tarantina v jeho postmoderních žánrovkách.
The Salvation na druhé straně není ani přespříliš akční, i když klíčové scény jsou precizně a bezchybně natočeny. Nejpůsobivější je asi hned ta úvodní z dostavníku, která může u někoho evokovat jak klasické
Přepadení, tak i německé dobrodružné Mayovky. Ovšem Levring má daleko do toho, aby tu věci lakoval narůžovo a idealizoval à la
Vinnetou a jeho klony.
The Salvation je zdařilou ukázkou kombinace klasické severské syrovosti a filmové uměřenosti s působivě zpracovanou obrazovou složkou a výrazným hudebním doprovodem. Sugestivní atmosféru a přesvědčivé exteriéry našel v Johannesburgu v Jižní Africe, které jsou k nerozeznání od těch amerických. Výrazným plusem tu jsou herecké výkony všech hlavních protagonistů. Mikkelsenovi bez větších problémů uvěříte jeho pohnutky i jejich konkrétní ztvárnění, stejně jako Morganovi jeho přesvědčivého padoucha. Celkový věrohodný obraz dotváří civilně působící malost a věrohodně působící zbabělost jejich okolí.
The Salvation je netradiční a netuctovou žánrovou poctou klasickým westernům na věčné téma s kvalitními hereckými výkony jakožto i celkově originálním pojetím. Navíc obsahuje i aktuální poselství sdělující něco o snadné zkorumpovatelnosti hnané touhou po moci, která je věčná stejně jako motiv pomsty.
Mezinárodní trailer filmu The Salvation