Russell Crowe bere spravedlnost do vlastních rukou a snaží se dostat manželku z vězení. Oscarový scénárista a režisér Paul Haggis vás u remaku francouzského dramatu Nevinná donutí napětím si kousat nehty.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci. Univerzitní profesor John Brennan měl všechno - ženu, syna i dům. Jednoho zdánlivě běžného rána k němu domů vtrhnou policisté a manželku Laru zatknou za vraždu své šéfové. Důkazy i rozsudek hovoří jednoznačně a veškerá odvolání jsou marná. Johnovi nezbývá nic jiného, než pokusit se svou ženu z vězení vysvobodit. Za jakou cenu?
Největší úspěchy kanadského scénáristy a režiséra Paula Haggise jsou scénář k Eastwoodovu
Million Dollar Baby a jeho celovečerní režijní debut, překvapivý oscarový vítěz z roku 2006 - hysterické a tezovité, přesto emocionálně působivé drama
Crash. Haggisův další režijní počin byla nečekaně umírněná, ale o to silnější temná detektivka
V údolí Elah. Jeho třetí celovečerák zaskočí asi hlavně tím, že jde o remake francouzského snímku
Nevinná (
Pour elle) z roku 2008 s Diane Kruger v titulní roli. Že by Paulovi došly nápady?
S hodnocením remaků (tedy aspoň těch trochu smysluplných a řemeslně neodbytých) je obtíž. Je lepší věrný remake nebo osobité zpracování, které se s originálem nijak nepáře? Může být vůbec remake dobrý? Můžu hodnotit remake bez znalosti originálu? Předobraz
Tří dnů ke svobodě je u nás sice dostupný, ale ne kdovíjak známý, takže ho většina návštěvníků kina nejspíš porovnávat nebude. Přesto se pokusím nastínit pohled z obou možných diváckých úhlů.
ORIGINÁLEM NEPOSKVRNĚNÝ POHLED
Námět je sice trochu ohraný, ale žena - matka rodiny jako osvobozovaný objekt působí svěžím dojmem. Stejně tak typický drsný profesionál nahrazený obtloustlým chlapíkem středního věku, který dělá jednu chybu za druhou, je zatraceně funkční změna, protože se tak o hrdinu tím víc bojíte. Víc než nějaké zásadní zvraty a překvapení se film soustředí na drobné nuance a posuny oproti tomu, co čekáte. Snímek zdánlivě nepůsobí nijak výjímečně, ale intenzivně funguje po emocionální stránce.
Nejlepší na filmu je asi to, že zvykláni předchozím dějem si v druhé polovině dokážete představit, že by to celé nemuselo dobře dopadnout. Haggis vás tak dostal přesně tam, kde vás chtěl mít. Russell Crowe možná už nedokáže nalákat diváky masově do kin (
Tři dny ke svobodě v Americe krutě propadly) a těžko říct, jestli jeho seagalovské břicho je součástí ztvárňované postavy, nebo realita, ale je to stále herec, který se ve své roli rozpustí a věříte mu první poslední. I navzdory jeho akční minulosti vás pak děsí scéna, ve které se odhodlává přepadnout banku, protože tušíte, že na to jeho hrdina asi nemá.
Film působí nejen jako emocionální ždímačka, ale zároveň vás donutí přemýšlet o tom, jestli byste byli ochotni / schopni odhodlat se k podobně zoufalému činu. Jestli byste měli odvahu riskovat vše a nést následky. Tohle si opravdu nechám líbit.
PO ZHLÉDNUTÍ NEVINNÉ
Haggis k celému remaku přistupoval stylem "nech, co funguje, a uprav, co by mohlo fungovat ještě lépe". A většinou se mu to i daří. Ze začátku přidává vtipné dialogy, které od začátku sbližují diváka s manželskou dvojicí, zejména v druhé polovině pak hlavně graduje některé scény, které v originále nebyly dostatečně vytěženy.
Nevinná je vlastně dost chladný snímek, zatímco
Tři dny ke svobodě emocemi přetékají.
Haggis navíc silněji podkopává víru diváka v schopnosti svého hrdiny a pohrává si s možnou vinou jeho manželky. Tohle originál vůbec neřeší. Některé Haggisovy scény jsou sice už na hraně věrohodnosti a závěrečná scéna s knoflíkem, který se při vyšetřování zločinu nenašel, je už příliš vyspekulovaná a zbytečně doslovná, přesto si jeho hollywoodský update pustím asi v budoucnosti radši. Kdyby pro nic jiného, tak už pro ty půvabné štěky v podání Briana Dennehyho, Daniela Sterna, Olivie Wilde a hlavně Liama Neesona.