Opravdu málokdy se stává, že by nějaká série (co teprve pro takhle mladé publikum) stoupala kvalitou nahoru, místo čím dál nižších čísel u konečného hodnocení. Třetí Hunger Games jsou takovou sérií.
Plno diváků má pořád filmy o tvrdohlavé Katniss Everdeen zaškatulkované jako jediného úspěšného nástupce ságy s třpytivými upíry, což je určitě velká škoda, nejen kvůli, již oscarové, představitelce hlavní role
Jennifer Lawrence.
První ročník
Hladových her, který jsme měli možnost zhlédnout, z tvůrčích rukou
Garyho Rosse, opravdu vypadal jen jako snaha nahnat co nejvíc teenagerek do prostoru sálů, nejlépe i několikrát za sebou. Talentovanému scenáristovi látka zrovna nesedla, znalci jeho odlišné tvorby se určitě nediví, takže se další díly knižní předlohy přesunuly do rukou
Francise Lawrence a bylo vyhráno. Tvůrce hitů jako
Constantine nebo
Já, legenda přesně pochopil, co příběh nepěkné budoucnosti potřebuje a dokázal to již v
Hunger Games: Vražedné pomstě. Tentokrát má více prostoru na politikaření, dilemata, emoce a to vše na úkor akce, která se stala skoro nepotřebnou přísadou.
Katniss sice dostane pár šancí vystřelit si z luku, ale tentokrát musí hlavně bojovat slovy. Z posledních speciálních her vyvázla živá, dokonce i máma se sestřičkou jsou konečně v bezpečí a jejího nejlepšího přítele zachránili také rebelové z třináctého kraje, který byl do nedávna považován za zničený nebo vymyšlený. Přesto ji čeká těžké období, protože Peeta (
Josh Hutcherson) zůstal v rukou Capitolu a dvanáctý kraj byl srovnán se zemí i s většinou jeho obyvatel. Katniss za to pronásleduje pocit viny a jediným způsobem, jak být v probíhající válce užitečná, je opět nasadit masku Reprodrozda, stát se tak symbolem revoluce v ostatních krajích.
Onu revoluci vidíme opravdu pouze v pár záběrech při útoku na přehradu nebo u vzepření se dřevorubců mírotvůrcům. Plnohodnotný boj za mír logicky přijde až v úplném závěru, protože jak už tomu bylo u
Harryho Pottera a Relikvií smrti nebo posledního dílu
Twilight ságy, studio zlákala vidina dvojnásobných výdělků. I když je třetí díl
Hunger Games podle nejhubenější knížky z výše zmíněných, rozdělení na dvě části tu vadí nejméně.
O to je důležitější fungování příběhu a jednotlivých dialogů, které klape až překvapivě dobře ve dvouhodinové stopáži. Přenesení emociální roviny Katniss do popředí skvěle prodává tragický rodinný příběh z hrozné války a prostor dostává také nešťastná mladá láska. Avšak nejvíce emocionálně zasáhnou hrůzostrašná neštěstí války jako takové. Zabíjení nevinných lidí nebo vybombardovaná města nepůsobí samoúčelně, nýbrž s jasným cílem formují hlavní hrdinku. Improvizované zprávy utlačovaným lidem přímo z bojiště v podání
Jennifer Lawrence vlastní potřebnou jiskru a dokazují její nepostradatelnost.
Znovu jí skvěle sekundují nadaný
Josh Hutcherson, mladší bratr Thora
Liam Hemsworth a jako vždy charismatický
Woody Harrelson. Ve své poslední roli vidíme opět
Philipa Seymoura Hoffmana. Nově příchozí
Julianne Moore v roli velitelky třináctého kraje působí lehce znuděně, ovšem
Natalie Dormer známá především z
Hry o trůny ji na druhou stranu vykompenzuje. V neposlední řadě si
Donald Sutherland pořád patřičně užívá hlavního záporáka, prezidenta Snowa.
Jak si děj plyne, dojde na nějakou tu husí kůži, nečekaný zvrat, což vede k jasnému finále, jehož volba čtenáře určitě nepřekvapí, ale co je důležité, funguje lépe než na papíře. Knihy
Suzanne Collins nebudou nikdy žádnou klasikou, svůj účel nenáročné, lehce zajímavé četby však plní. Proto velmi potěší vytěžení téhle látky nad její rámec. Změn v adaptování bylo málo, hlavním úspěchem je filmové uchopení. Skvěle odvedená práce od kamery, přes kostýmy, až po kulisy s pevnou režisérskou rukou a silným hereckým obsazením dokázala hodně a ještě víc.
Pořád tu najdeme několik hluchých míst. Občas by bodla trocha sarkasmu, pár motivací postav by si zasloužilo více péče i logické kiksy nechybí. Nicméně s přimhouřenýma očima se to dá prominout, protože oproti konkurenci tady jsme alespoň na správné cestě.
P. S. Film můžete zhlédnout i ve formátu 4DX, což znamená se světelnými a kouřovými efekty, umělými pachovými vjemy nebo pohybem sedaček, otázkou však zůstává, jestli chcete. Při prvním použití je to poměrně zajímavé, ale po pár minutách vás začne každý efekt iritovat a vyrušovat z dění, což se do konce filmu jen stupňuje.
Originální trailer filmu Hunger Games: Síla vzdoru 1. část