Sice na svém kontě nemá ani desítku filmů, přesto patří k nejsledovanějším tvůrcům současnosti. Řeč je o Christopheru Nolanovi, s nímž můžete aktuálně v kinech doletět až do vesmíru. Jaká ale byla jeho cesta na filmový Olymp?
Jeden z nejuznávanějších a nejvzývanějších filmařů současnosti (jsou ale také ti, kterým přijde přeceňovaný) je zajímavý i jako člověk. Celým jménem se jmenuje Christopher Jonathan James Nolan a narodil se 30. července 1970 v Londýně. Pokud máte zmatek v tom, že některá média o něm hovoří jako o Američanovi a některá jako o Britovi, tak vězte, že obojí je správně. Jeho otec Brendan byl totiž Brit a pracoval jako reklamní copywriter, matka Christina pocházela z USA a byla letuškou. Malý Christopher tak dětství trávil střídavě ve svém rodišti a v americkém Chicagu, a jelikož to zákony obou zemí umožňují, má dnes dvojí občanství, takže je nejlepší o něm mluvit jakožto o britsko-americkém režisérovi. Sluší se také uvést, že má dva bratry (mladšího
Jonathana, který je známý jako scenárista, doplňuje ještě starší Matthew).
Stejně jako mnoho jeho kolegů i on začínal natáčet filmy ve velmi raném věku (v jeho případě sedmi let) na otcovu osmimilimetrovou kameru. Tehdy to byly "kraťasy" s akčními hrdiny. Od jedenácti už ovšem aspiroval na to stát se režisérem, čemuž podřídil i své vzdělání. Na University College London vystudoval anglickou literaturu a už v průběhu studií natočil dva krátké filmy - surrealistický
Tarrantella (1989) a černobílý
Larceny (1995), který zrealizoval za jediný víkend.
Po dokončení studií točil převážně propagační a různá jiná reklamní videa, v roce 1997 přišel s dalším krátkometrážním počinem, tříminutovým
Doodlebug o muži, který se botou snaží zabít svou vlastní zmenšeninu. Už o rok později se konečně dočkal a světu předvedl svůj nízkorozpočtový debut
Sledování, který vznikl za pouhých šest tisíc dolarů a byl natáčen v průběhu celého roku o víkendech. Na koleně realizovaná záležitost nakonec vyhrála několik cen a získala si přízeň kritiků, kteří opatrně začali upozorňovat na nový talent.
Ten se širšímu publiku naplno projevil až v miléniovém roce 2000, kdy světlo světa spatřil psychologický thriller
Memento vzniklý na základě povídky režisérova bratra s názvem
Memento Mori. Snímek prolínající několik časových rovin, které jsou navíc vyprávěny nechronologicky a od konce, byl opravdu zjevením a na Mezinárodním festivalu v Benátkách, kde si odbyl svou premiéru, vzbudil zasloužený poprask. Byl úspěšný i komerčně a za scénář a střih se dočkal nominací na Oscary. Sám
Nolan se k filmu, který stál zhruba pět milionů dolarů, vyjádřil v jednom z rozhovorů takto:
"Rozdíl mezi natáčením Sledování, které proběhlo s několika kamarády, kteří nosili své vlastní šaty a matka nám k tomu dělala sendviče a utracením čtyř milionů dolarů, které byly někoho jiného, na Memento a mít k dispozici partu stovek lidí je dodnes ten největší kariérní skok, jaký jsem zažil."
Mezi ty, kterým film o muži, který pátrá po vlastní minulosti, učaroval, byl i režisér a producent
Steven Soderbergh, jenž londýnského rodáka mermomocí chtěl k režii drsné krimi
Insomnie. U Warner Bros. ovšem toužili po renomovanějším jménu,
Soderbergh společně se svou produkční společností Section Eight Productions nakonec bojoval tak tvrdě, že Nolana a jeho spolupracovníky, kameramana
Wallyho Pfistera a střihače
Dodyho Dorna, prosadil. Tvůrce tu prošel zkouškou ohněm, ukočíroval "áčkovou" hollywoodskou hvězdu (
Al Pacino) a dokázal, že i v konvencemi a studii omezeném prostředí dokáže natočit atraktivní a povedenou žánrovku s chytrým a zajímavým příběhem. Podařilo se mu oslovit i diváky, takže si otevřel dveře netušených možností.
Film o filmu Insomnie
Pociťoval, že by se mohl ujmout opravdu velkého projektu a začal psát scénář o životě legendárního
Howarda Hughese a hlavní roli plánoval nabídnout
Jimu Carreymu (!), jenže se dozvěděl, že podobnou látku zpracovává
Martin Scorsese (
Letec) a již hotový scénář uložil k ledu. Odmítl také režii historického eposu
Troja (bylo by zajímavé vidět jeho verzi) a místo toho se vrhl na adaptaci kriminálního románu
Ruth Rendell The Keys to the Street (česky
Na každého jednou dojde), jenže vzhledem k podobnosti s předchozí
Insomnií na její realizaci nakonec rezignoval. Na začátku roku 2003 tak přišel k Warnerům s nápadem, že by chtěl natočit nového Batmana, který by měl blíž k realistickému dramatu než ke komiksovému příběhu. Jenže po
Schumacherových průšvizích se do toho nikomu moc nechtělo.
Nolanovi se ale povedlo studio obměkčit a mohl tak přistoupit ke své do té doby největší práci. Na příběh o tom, jak se z Bruce Waynea stal Batman, dostal štědrých sto padesát milionů dolarů, relativně hvězdné obsazení (
Christian Bale,
Morgan Freeman,
Michael Caine,
Liam Neeson,
Katie Holmes,
Gary Oldman...) a aniž by to tušil, naposledy si mohl užívat natáčení bez tak velkého zájmu médií a fanoušků, protože od filmu nikdo nečekal zázraky. Jenže opak byl pravdou,
Batman začíná všem "vytřel" zrak, vydělal skoro tři sta sedmdesát pět milionů a ukázal, že komiksový film může být dospělý a chytrý. Publikum měl rázem na své straně.
Na zrealizování slibovaného pokračování ale rozhodně nespěchal a v mezičase stvořil "malý" film za čtyřicet milionů dolarů, adaptaci fantasy románu
The Prestige (v češtině
Nežádoucí efekt)
Christophera Priesta s českým názvem
Dokonalý trik. Zajímavé a nápadité drama opět potvrdilo jeho skvělé narativní schopnosti, když v komplikovaném příběhu celou dobu "vodí diváka za nos", aby na konci odhalil celou pravdu, která je triviální, přesto prakticky neodhadnutelná. Snímek, v němž hlavní role ztvárnili
Christian Bale,
Hugh Jackman,
Scarlett Johansson a
Michael Caine, vytáhl z peněženek diváctva skoro sto deset milionů dolarů, uspokojil většinu kritické obce a utvrdil všechny v tom, že předchozí Nolanovy počiny rozhodně nebyly náhodné.
Od roku 2006 poté začal slibovat pokračování slušně rozjeté netopýří ságy a netajil se tím, že bude mnohem temnější a realističtější, půjde spíše o kriminální žánr a opravdu přivede na plátno ikonického Jokera, jak naznačil v posledních minutách originu. Ačkoli se o tuto vděčnou roli veřejně hlásila hodně zajímavá jména (
Robin Williams,
Paul Bettany,
Adrien Brody,
Steve Carell), tvůrce měl jasno - chtěl pracovat s Australanem
Heathem Ledgerem, do té doby známým spíše z nenáročných romantických komedií a oscarového
homosexuálního dramatu (on sám svého Jokera chrakterizoval jako
"psychopatického masového vraha a schizofrenního klauna s nulovou schopností empatie"). Natáčení se rozběhlo a fanoušci po celém světě se nemohli dočkat finální podoby.
Všechno se změnilo 22. ledna 2008 (půl roku před oficiální premiérou), kdy média informovala o tom, že před třetí hodinou ranní osmadvacetiletý herec zemřel pravděpodobně na předávkování léky na spaní. Až později bylo potvrzeno, že úlohu anarchistického teroristy bral svědomitě až moc, nevystupoval z ní ani v civilu a nebyl schopen normálně spát, tudíž sáhl k medikaci, kterou zkrátka v osudnou noc přehnal. Filmový svět byl z této zprávy zdrcen, Nolan nicméně potvrdil, že Ledger vše stihl dokončit, takže výsledný film touto smutnou událostí nijak neutrpí. Sám k tomu posléze řekl:
"Ihned po jeho smrti bylo nesmírně silné vracet se zpátky k jeho práci a denodenně ho sledovat ve střižně. Pravdou ale je, že jsem byl moc spokojený s tím, že ještě můžu něco udělat s výkonem, na který byl velice pyšný a plně mi důvěřoval v tom, abych ho dokončil." Z piety se nakonec všechny Ledgerovy scény ve filmu objevily a jeho výkon nebyl nijak digitálně doupravován.
Temný rytíř je věnován jeho památce.
Záběry z natáčení filmu Temný rytíř
Těžko říci, jaký měla tato událost vliv na celkový výdělek, faktem každopádně je, že film se stal komerčně nejúspěšnějším v roce 2008, jako čtvrtý v historii překonal magickou hranici miliardy dolarů, oslnil i odborníky a prakticky definitivně povýšil komiksové adaptace na seriózní žánr. Byl nominován celkově na osm Oscarů, z nichž dva za střih zvuku a nepřekvapivě výkon
Ledgera získal. Mimo mnoha dalších cen a různých nominací stojí za zmínku i to, že právě tady poprvé Nolan objevil kouzlo IMAXu a několik scén natočil právě v tomto velkolepém formátu.
Po tak strhujícím snímku byla očekávání na plánované završení trilogie až nadpozemská, takže není divu, že i v tomto případě si tvůrce vzal oddechový čas a opět se vrhl na "menší" film. Slovo menší ale v tomto případě neplatí, neboť sci-fi thriller
Počátek stál asi sto šedesát milionů dolarů, což je jen o nějakých pětadvacet méně než
Temný rytíř. Ani tento počin výrazně nezklamal a opět se v něm skrýval chytrý a inteligentní film, který se v jedné chvíli odehrává současně na pěti (!) úrovních a stále je srozumitelný, pochopitelný a atraktivní. Chvála znovu přicházela ze všech stran, diváci brali kina útokem (nakonec činil zisk osm set dvacet pět a půl milionu) a britsko-americký autor upevnil (pokud to ještě šlo) svou pozici toho, kdo vydělává peníze a navíc uspokojí i toho nejnáročnějšího diváka.
Před dvěma lety ve velkém stylu dokončil "netopýří" trilogii epickým
Temný rytíř povstal, který sice po prvních projekcích nesbíral tak extrémně nadšené ohlasy, což, jak se později ukázalo, bylo dáno hlavně tím, že byl natočen trošku jinak a bylo potřeba mnohem více zhlédnutí k plnému docenění a pochopení všech příběhových nejasností. O miliardových ziscích nemohlo být tentokrát pochyb, veškerá akce byla navíc natočena na IMAX kameru a klasický celuloidový pás, takže ti, kteří měli možnost této projekce, rozhodně utracených peněz nelitovali. Všichni také byli potěšeni tím, že měli co do činění s jednou z nejkomplexnějších a kvalitativně silně vyrovnaných trilogií v historii.
V současnosti můžete v kinech vidět jeho sci-fi
Interstellar, s jehož režií dlouho počítal
Steven Spielberg, nakonec ale odstoupil a chopil se ho právě Nolan. Ten ho natočil v IMAX formátu a opět na celuloidový pás, což je dnes už unikum a zároveň ho pojal jako poctu svým oblíbeným tvůrcům, mezi které patří zejména
Stanley Kubrick,
Andrei Tarkovsky a
Terrence Malick. Opakovaně se těší velké přízni fanoušků a kritiků a na výsledné podobě je vidět, jakou moc jeho jméno v současnosti má, protože takhle pomalý, příběhově náročný a vizuálně opojný snímek by prošel málokomu.
Jeho osobní život je už od devatenácti let, kdy se potkali na University College London, spjat s britskou producentkou
Emmou Thomas, která produkovala všechny jeho filmy a v roce 2001 spolu založili společnost Syncopy Inc. (název pochází z lékařského termínu pro velmi slabé vědomí, nebo jeho úplnou ztrátu), která je nedílnou součástí Warner Bros. a úzce spojena s Legendary Pictures. Od batmanovského originu tak logo této společnosti můžete vidět před každým jeho filmem. Jsou také rodiči čtyř dětí a momentálně žijí v Los Angeles.
Je paradoxní, že
Nolan jakožto tvůrce několika sci-fi nemá mobilní telefon ani emailový účet. Když mu mailovou adresu zařídili u Warnerů, dlouho o tom nevěděl.
"Na tom účtu byly tisíce mailů, některé od velmi důležitých lidí, nakonec jsem je ale stejně smazal, takže si lidé myslí, že s nimi nejsem v kontaktu." Ohledně mobilních telefonů říká:
"Není to tak, že bych se bál technologií, jen mě to prostě nezajímá. Když jsem se v roce 1997 do Los Angeles přistěhoval, nikdo mobil neměl a já prostě touhle cestou jít nechtěl." Zajímavé, že?
Podrobnější informace o jednotlivých filmech najdete v našem přehledu
zde a
zde.
Film o filmu Interstellar