Kolik takových pokladů asi ještě ukrývá Hollywood ve svých bezduchých romcomech a kolik hereckých géniů klame tvářemi neškodných hezounků? Kolik dalších talentů odsuzujeme po prvních povrchních dojmech a necháváme je pomalu uhnívat v nesprávných škatulkách? Texaský rodák Matthew McConaughey je momentálně považován za jednoho z nejlepších současných herců. Jeho cesta vstříc kinematografickému Olympu ale nebyla vždy tak přímočará a slovo happyend v knize jeho osudu bledlo s přibývajícími lety stále víc. Skutečný talent ale nelze nikdy tak úplně umlčet, a třebaže to trvalo skoro dvacet let, nakonec se stejně ozval. A šťastný konec to byl."Alright, alright, alright!"
Ještě než se stačil Matthew McConaughey naplno usadit v romantických komediích, kde kromě divaček pletl hlavu Kate Hudson, Jennifer Lopez nebo Sarah Jessice Parker, na velkém plátně debutoval v roce 1993. Jeho pilotem se stala teenage kultovka Omámení a zmatení režiséra Richarda Linklatera a postava frajírka Woodersona. Hláška "Alright, alright, alright" se s ním táhne do dneška a svůj původ má údajně v písni kapely The Doors, kterou si nervózní McConaughey před vstupem na scénu pouštěl na uklidnění. Svou první hlavní roli si poté střihl o rok později v rebootu Texaského masakru motorovou pilou. Snímek scenáristy originálu Kima Henkela ovšem kritika rozcupovala na kousky. Tak trochu napovídala, že v té době pětadvacetiletý herec má nakročeno do teritoria béčkových počinů podřadných filmařských jmen a víceméně přehlédnutelných a nepodstatných úloh.
Už v devadesátých letech, v době osobního "uměleckého temna", ale dokázal sem tam překvapit za pozornost stojícími rolemi. V roce 1996 na něj vsadil Joel Schumacher jako na černého koně a obsadil ho do thrilleru Čas zabíjet. McConaughey v něm ztvárnil právníka a splnil si tak vlastně svůj sen - ještě před startem kariéry ve filmovém byznysu uvažoval právě o kariéře krotitele soudních síní. Risk se Schumacherovi vyplatil a herci vynesl o rok později další dvě zajímavé role, v nichž mohl plně uplatnit svůj talent.Jako první to bylo Zemeckisovo sci-fi Kontakt, kde se objevil po boku Jodie Foster, druhý v řadě téhož roku Spielbergův Amistad. Další slušný zářez si do své filmografie připsal s hlavní rolí v Ponorce U-571.
Klíčový bod v jeho kariéře ale nastal až o dvanáct měsíců později, v roce 2001. Jen asi trochu jinak klíčový… Byla to komedie Svatby podle Mary, u níž se podepsání smlouvy rovnalo skoro upsání se ďáblu. Filmoví producenti v něm tehdy našli přesně ten modelový typ do hollywoodských slaďáků a McConaugheyovo působiště pro následující léta bylo jasné. Jak ztratit kluka v 10 dnech, Ďáblíci, Lemra líná, Bejvalek se nezbavíš - ty všechny a další těžily z jeho širokého úsměvu, modrých očí, vypracovaných břišáků a světlohnědých kudrlin, které snadno sváděly ženy a tahaly z jejich kapes peníze na lístek do kina. McConaughey měl kšefty zajištěné, ale bylo přesně tohle cílem, ke kterému se chtěl ve svém snažení umělce na začátku devadesátých let dopracovat?
Když je vám kolem dvaceti a veřejnost si vás zaškatulkuje jako idola z romantických filmů, vyloženě se po vás i chce, abyste jim ve svém mladém věku ještě ukázali, co se ve vás skrývá. Mít ale takovou nálepku ve čtyřiceti se rovná skoro odsouzení na doživotí. Protože i když historie zná některé případy, kdy se dosud neznámá jména dostala na vrchol až ve svých pozdějších letech, v nemilosrdném Hollywoodu je věk a trestný rejstřík minulých aktivit docela podstatnou veličinou. I když McConaughey možná chtěl, serióznější role se zkrátka nehrnuly a velká režijní jména ho až na výjimky spíše přehlížela.Terapie kuřecími stehýnky
Tady mohla zabrat jedině terapie šokem, konkrétně terapie kuřecími stehýnky! Ale to jsme už trošku vepředu. Ještě dřív přišlo v roce 2011 účinkování v thrilleru Obhájce. Všechny střípky svého talentu rozdrobené v několika minulých filmech dal herec opět do ucelené podoby a kritiku i diváky nadchnul znamenitě odvedenou prací. Nabízela se otázka: „Kdo to, sakra, je ten McConaughey?“ Jeho nový obraz v porovnání s tím několik let živeným veřejností uváděl do zmatků nejednoho filmového příznivce. Hned následující snímek měl dát na otázku jasnou odpověď.
Zabiják Joe se sice po svém uvedení dočkal rozmanitých reakcí, ale všechny se vesměs scházely v jednom: McConaugheyův projev v roli psychopatického vraha a detektiva v jednom byl excelentní. Scéna s kuřetem z KFC - kterou rozhodně nedoporučujeme ke zhlédnutí fanynkám jeho dřívějších hereckých angažmá - vám v paměti uvízne navždy, i kdybyste zbytek děje měli zapomenout.
A od té doby následoval vzestup vzhůru a zajímavými kontrakty se to jen hemžilo. V roce 2012 se objevil v netradičním coming-of-age dramatu Mud nebo v semibiografickém Bez kalhot coby vysloužilý striptér, díky němuž se divačkám opět odhalil pohled na jeho mužné tělo. Zlatým písmem je v jeho kronice ale jistě zapsán až rok 2013. Poprvé v životě se mu totiž dostalo nejenom nominace na Oscara a Zlatý glóbus, ale také zdárného vítězství v obou kategorií. Porotu uchvátil svým přednesem postavy Rona Woodroofa, elektrikáře nemocného AIDS, který se pro sebe i pro ostatní snaží v Klubu poslední naděje pašovat léky. Pro natáčení hlavní protagonista podstoupil razantní proměnu a zhubnul na jeho už tak štíhlou postavu neuvěřitelných dvacet jedna kilo.
Malou, ale zato další nezapomenutelnou rolí se blýskl ve Vlku z Wall Street Martina Scorseseho. Coby lehce maniakální makléř předvedl Leonardu DiCapriovi a divákům motivační rituál, který herec praktikuje před každým vstupem před kameru a ostatními byl přemluven, aby jej zařadil také do filmového děje. Z posledních aktivit nesmíme opomenout ani zmínit seriál Temný případ, kde se pro práci dvou detektivů dali znovu do kupy surfaři ze Surfařské svobody a k Matthewovi se přidal Woody Harrelson. Asi ale nebudeme daleko od pravdy, když řekneme, že jeho životní role se v kinech promítá právě teď, a to v podobě Nolanovy novinky Interstellar, filmu velkolepého formátu, o kterém se Matthewovi McConaugheymu ještě před pár lety asi ani nesnilo... Konec dobrý, všechno dobré. V případě McConaugheyho je oním koncem ale vlastně začátek. Mějme ho na hledáčku i nadále a nechme se překvapit, co dalšího nám v budoucnu předvede!
