Pozoruhodný žánrový thriller Zmizelá napsala Gillian Flynn roku 2012 a ten se zanedlouho po svém červnovém vydání dostal na prestižní listinu New York Times Best Seller list. Autorka, bývalá filmová kritička magazínu Entertainment Weekly, která za sebou v té době měla již dva kriticky oceňované tituly Ostré předměty (2006) a Temné kouty (2009), se ve své třetí novele vydala cestou působivé autoterapie a prozkoumávání temných zákoutí institucionálního svazku zvaného manželství – což je téma docela narušující ideální představu o mezinárodním knižním bestselleru.

Zprofanovaný termín „A žili šťastně až do smrti…“ je zde Flynn zákonitě podkopáván v příběhu manželského páru Nicka a Amy Dunneových, ideální dvojice z předměstí, které na jejich páté výročí zastihne tragická událost – Amy záhadně zmizí. A jak klišé podobných příběhu praví, za vším (možná i za vraždou) stojí manžel. Autorka však ví, že podobné detektivní/kriminální struktury jsou přežity už desítky let, proto veškeré události týkající se typických žánrových klišé podkopává sebeironií a pomrkáváním na znalého čtenáře, který ví, že je za celou detektivní rutinou skryto mnohem víc.

Už z prvních stran knihy je jasné, že vyprávění bude mnoho čerpat z čtenářovy představivosti a znalostí, které podobnými zápletkami nabyl. Flynn totiž brilantně využívá dvou paralelně se odvíjejících linií s nespolehlivými vypravěči, kteří záměrně zatajují a odhalují dějové informace, aby v čtenářích vyvolali napětí a neutuchající touhu zjistit, co se vlastně stalo. Zatímco Nickovo vyprávění je kombinací klasické výstavby příběhu a introspekce (voiceover postavy), události týkající se zmizelé manželky Amy nahlížíme retrospektivně pomocí jejího deníku mapujícího vývoj pětiletého vztahu od prvního seznámení až po osudný den zmizení.

Kratší kapitoly, které většinou končí tzv. cliffhangerem (zlomovým zvratem v ději, který navnadí k dalšímu čtení), a střídající se hlediska postav tak vytvářejí pozoruhodnou vnitřní dynamiku, v níž je čtenář neustále nucen přehodnocovat své dosavadní poznatky a zasazovat je do nových a nových kontextů. Až by se dalo říct, že je s ním manipulováno stejně jako ve vztahu Nicka a Amy, který je založen na sérii lží, přetvářek a podrazů.

Obě linky jsou navíc psány jiným stylem, což jde poznat hlavně u Amy. Ta se díky deníkovému záznamu pouští do mnohem osobnějšího a sugestivnějšího popisu událostí, které navíc originálně obohacuje kvízovými otázkami (jedná se o její předchozí povolání v časopise), jež dávají prostor čtenáři udělat si vlastní závěr. Nick zase pomocí svých vnitřních hlasů zavádí čtenáře pomocí flashbacků do minulosti. Působivé je také zacházení s vedlejšími postavami příběhu, které mizí a objevují se ve zlomových okamžicích zápletky, což opět dokazuje, že na sebe jednotlivé prvky nejsou vršeny samovolně, nýbrž jsou součástí mnohem propracovanější struktury, jež přechází od melodramaticky vykresleného manželského vztahu k thrillerové jízdě se záměrně nadsazenými brakovými kořeny.

Volně a přitom důmyslně je nakládáno také se samotnými tématy knihy, která logicky ovlivňují průběh zápletky. Pokud bylo v úvodu napsáno, že jde o milimetrově přesnou dekonstrukci manželství, stejnou mírou Flynn načrtává také aktuální společenské a ekonomické otázky, jež jsou neoddělitelnou součástí života všech lidí.

Nejpatrnější je to při zobrazování médií, která se zde stávají základním nástrojem pro manipulaci masy – nejde o to, jaké události skutečně jsou (zda je Nick vinný, či nevinný), ale jak vypadají v očích veřejnosti, která díky podvratnému podsouvání informací různými mediálními kanály (televize, internet, noviny…) věří jen tomu, čemu chce věřit. Stejnou mírou ovlivňuje osudy postav také finanční krize, která je vlastně strůjcem a katalyzátorem všech událostí (oba manželé ztratili práci v New Yorku a byli nuceni se přestěhovat na venkov) a také i důvodem jejich "neštěstí".

Na půdorysu mysteriózního thrilleru tedy Flynn rozehrává nebezpečně přitažlivou partii, která je jednak strhujícím vyprávěním žánru „suspense“, jednak udivuje působivou autotematičností (viz předchozí povolání autorky) a porozumění různým společenským, politickým a ekonomickým problémům, z nichž se nelze jako jedinec vymanit. V tom případě je závěr knihy ještě kontroverznější a deziluzivnější (byť vyhnaný do extrému thrillerovou nadstavbou poslední třetiny knihy), než se na první pohled mohl zdát.

Rozhovor s Gillian Flynn o knize Zmizelá (s knižními spoilery)