Recenze: Nevinnost

Vydáno: 17.01.2011 12:00 - Vratislav Šálek | foto: facebook tvůrce

Českou filmovou sezónu otevírá Jan Hřebejk dramatem o doktorovi, jenž čelí nařčení ze sexuálního obtěžování. Nevinnost ale neví, čím chce být, a v divácích vyvolá spíše zklamání a rozčarování. Nad vodou ji drží hlavně herci.
Režisér Jan Hřebejk konečně opustil komediální pole a v předchozím snímku Kawasakiho růže začal řešit i vážnější témata. V nastoleném trendu pokračuje i ve svém nejnovějším díle s názvem Nevinnost, kde se zabývá tématikou sexuálního obtěžování a jeho dopadů na rodinný život. Hlavní hrdina, pediatr Tomáš (Ondřej Vetchý), je jednoho dne obviněn z toho, že s jednou ze svých pacientek udržuje intimní styk, což je v jejím věku (14 let) trestné. Svět se mu zhroutí a jeho manželka (Zita Morávková) a její sestra (Anna Geislerová), se musejí s touto situací vyrovnat. Hlavně se nesmí nic dozvědět jejich autoritativní otec (Luděk Munzar), pro něhož by taková informace mohla mít až smrtelné následky.
Atraktivní téma, jakým ústřední příběh Nevinnosti je, slibovalo velmi zajímavou podívanou. Hřebejk ji ale bohužel nenabízí a v divácích vyvolá spíše pocit lehkého zklamání a podvodu. Epizodičnost a roztříštěnost, na kterou jsme u autora scénáře Petra Jarchovského částečně zvyklí, je v případě Nevinnosti bohužel až příliš velká. Ke středobodu celého snímku se tak dostaneme po dobré půl hodině některých zbytečných a pro zbytek filmu zcela nepodstatných scén (obchodníci s bílým masem). Když už to začíná konečně vypadat, že snímek bude mít soudržnost a zaměří se na jednání postav, celý případ najednou skončí tak, jak začal, a v podstatě vyšumí. Tím pádem padá i žánrové označení detektivky (nebo jak se někdy píše, dokonce temné detektivky). Předchozí Kawasakiho růže mi přišla mnohem temnější a celkově propracovanější.
S žánrovým zařazením je vůbec veliký problém. I když se tvůrci snaží sebevíc, detektivka to prostě není. Její prvky tu sice najdete, ale je jich velmi málo. Vzhledem k tomu, co si Hřebejk a spol připravili na diváka v poslední třetině filmu, se dá mluvit snad o lehce povrchním psychologickém dramatu. Závěr totiž absolutně popře to, co se dosud dělo, a místo překvapení přinese jen zklamání. Na mysli mi totiž vytanula otázka, proč se Hřebejk vůbec zabýval aférou sexuálního obtěžování a ne hutným a v tomto případě možná zajímavějším rodinným dramatem. K tomu by totiž celý závěr seděl perfektně a nabídl by mimořádně silný zážitek. Takhle se vše míjí účinkem a působí jako podvod na diváka.
Ke všemu jsem se nemohl ubránit dojmu, že celý snímek je šitý horkou jehlou a scény se za sebe tak nějak naskládaly, aby to dávalo smysl. To u Hřebejka nebývalo zvykem. V čem ale nezklamal, je herecké obsazení, které drží film při životě. Ondřej Vetchý odvádí dobrou práci a na to, že vlastně nemá co hrát, působí naprosto přirozeně. Potěší také, že Aňa Geislerová konečně vystoupila ze škatulky osudových žen a zakřiknutou a upjatou sestru hrdinovy manželky ztvárnila zcela uvěřitelně. Luděk Munzar, který se na plátno vrátil po skoro čtvrt století, určitě potěší, ke vší škodě je ale jeho postava jen okrajová a silně nevyužitá. Obrovskou pochvalu zaslouží mladá Anna Linhartová v roli předčasně vyspělé a intrikující slečny a Hynek Čermák v roli policisty a bývalého manžela pediatrovy ženy, který má celé vyšetřování na starost. Jejich postavy mají díky nim hloubku a působí nejuvěřitelněji z celého filmu. Jsou to právě hlavně oni dva, kteří zůstanou v paměti delší dobu.
Povedená je také kamera Martina Šáchy, která kreslí nádherné obrazy a zejména ve vodních scénách je radost ji sledovat. Škoda jen, že nepoužil více filtrů a nezahalil celý snímek do temnějších barev, které by mu slušely. Krok drží také hudba Vladivojny La Chia, která je atmosférická, velmi příjemná a patří k tomu nejlepšímu, co je v Hřebejkových filmech k slyšení.
Nový Hřebejk za vidění rozhodně stojí, ale váš dojem bude záviset na tom, jak moc od něj očekáváte. Mohl být totiž silným a mrazivým rodinným psychologickým filmem, který by nutil k zamyšlení. Ve výsledku je ale jen nemastným neslaným dramatem s pár detektivními prvky, ze kterého si druhý den budete pamatovat jen střípky. A to je obrovská škoda.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova filmserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán.

  • Nevím (Ivan, 31.01.2011 09:48) Reagovat

    Nevím, ale asi jsem viděl jiný film, než pan Šálek. Nebo je dnes módou znectít vše, co se "prostým" lidem líbí. Jsem obyčejný člověk, ale film se mi líbil, neměl jsem s ním žádný problém film jsem (snad) pochopil. Za svých téměř 60 let jsem viděl hodně filmů a tento patří k těm nejlepším. Těším se, až vyjde na DVD. Pánům Jarchovskému a Hřebejkovi se hluboce klaním a těším se na jejich další filmy.

  • Kopia filmu "Lost highway" (Zose, 21.09.2011 21:43) Reagovat

    Nevinnost ... no ja mam pocit, ze islo o nepodarenu kopiu myslienky z filmu D.Lyncha "Lost highway", kde vystupuje hlavna postava ako psychicky narusena osoba, a cely film je podany ako pohlad na dej jej vlastnymi ocami, plus este k tomu aj dialogy hlavnych postav, a detaily kamier, vsetko co nasvedcuje priblizenie sa k D. Lynchovi ... Vo filme boli 2 markatne chyby, a to, ze nie je mozne, aby jeden kriminalny pripad riesila zainteresovana osoba, v reali nemozne, a druhy prezentovanie 14 rocnej hlavnej hrdinky, ktora hned v uvode si necha hovorit Ariadna, jej dennik a tie e-maily, co malo naznacovat, ze ide o narusenu postavu, kto z mladych normalnych ludi by sa stavial k zivotu takymto sposobom, co bolo v neprospech hodnovernosti filmu a tak som mal pocit ako keby sa snazil autor filmu pretlacat divakovi svoj vlastny nazor, a nenechal pribeh plynut ako zo zivota ... no proste jednoducho velmi zle zvladnute popisanie deju ocami psuchicky choreho cloveka, kdez to D. Lynch podla mojho nazoru to zvladol na vybornu ...

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY