Jako už tolikrát je divákovi science fiction předkládán svět, který vypadá na první pohled ideálně. Představte si, že v takovém světě nabouráte v autě. A propíchnete si tak pneumatiku a plíci. Pneumatika není problém, tu si vyměníte už dneska, ale u plíce abyste se načekali, než nabourá i někdo jiný a vám jí zdvořile přenechá... To ale v budoucnosti řešit nemusíme. Bude tady společnost Union, která nám prodá pěkné kovové náhradní díly. Jsou drahé, ale když na ně nebudeme mít, můžeme si vzít půjčku. Výhodnou, jak jinak. A po třech měsících nesplácení se staví exekutor v podobě Judea Lawa nebo Foresta Whitakera, omráčí nás a rozpáře nám hrudník, aby umělé plíce vyndal a nechal nás svému krátkému osudu. Ano, zabavování věcí je na práci exekutora to nejtěžší. Téma Repo Mena není ve světě filmu úplnou novinkou. Lehce groteskní adaptaci předlohy Erica Garcii uskutečnil už muzikálový snímek Repo: Genetická opera! z roku 2008. O rok mladší recenzovaná varianta, na které se sám spisovatel podílel na scénáři, však nabízí látku v podobném, ale daleko serióznějším pojetí. I ona je vtipně cynická, ale taková vydrží jen na začátku. Později se z Repo Mena stane příběh o lásce, zradě a nenávisti. To celé jen kvůli tomu, když se jeden z exekutorů sám dostane do problémů, jaké mají jejich zákazníci. Snímek by tak ztratil jakýkoliv punc podívané, o které byste přátelům v hospodě nad devátým pivem řekli, jaká to byla "neortodoxní a bezskrupulózní podívaná", nebýt závěru před samotným závěrem. Tam totiž tvůrci v čele s debutujícím režisérem Sapochnikem unavenému divákovi předloží velmi chutný sběr, a to doslova. Člověk ani nemusí studovat medicínu, stačí se kouknout na Repo Mena, aby si vychutnal ošklivosti lidského těla, a tato jediná scéna v samém srdci společnosti Union snese parametry kontroverzního filmu, což je nálepka, která se poslední dobou lepí na každý druhý titul, Repo Mena nevyjímaje. Není to však jen tenhle závěr před samotným závěrem. On je to totiž hlavně ten samotný závěr, co staví celý snímek do úplně jiného světla. Polovinu diváků překvapí a oslní, polovinu vytočí a já doufám, že ta polovina, kterou vytočí, bude menší. Na takové konce totiž čekám toužebně a marně skoro v každém filmu. Ano, je to přesně ten typ, kdy jen drobné naznačení může úplně zkazit zážitek. Bez těchto dvou závěrečných scén a začátku plného nadhledu by se jednalo o zcela rutinní, lehce antiutopickou sci-fi v povědomém prostředí, co hraje na notu nenáročného diváka vyžadujícího sem tam akci a sem tam city. Navíc s často zadrhávajícím tahem na branku. Jenže ony tu ty skvělé scény a úvod jsou a spolu s výborným nezvyklým námětem, fajn vybranou muzikou, správně "vyfetle“ působícím Whitakerem, moc hezky slizkým Lievem Schreiberem a čas od času sympatickým a stylovým Lawem vytváří něco, na co může být vzpomínáno jako na snímek hodný pozornosti, nicméně s poněkud zvláštně postavenou koncepcí. Bonusy jsou na DVD poměry celkem bohaté. Od již standardního komentáře tvůrců, kteří plkají po celou délku filmu (a že tito jsou hodně veselí), přes odkrytí roušky tajemství digitálních efektů, kdy divák zjistí, že bylo digitální i to, co by netipoval, až po nejzajímavější část, a sice zhruba šestici reklam z budoucnosti, včetně reklamy na společnost Union, která je docela výživná a je snadné si při ní vzpomenout na Total Recall nebo Bayův Ostrov. Jediným dosti rozporuplným článkem jsou tak vystřižené scény, u kterých jsem měl chtě, nechtě pocit, že ve filmu nakonec, kromě asi dvou, stejně zůstaly a jejich umístění do bonusů je poněkud nadbytečné. Plusem však je, že všechny bonusy, kromě komentářů tvůrců, jsou i s českými titulky. Stejně tak velkým plusem je kvalita obrazu, která mi přišla na celém DVD skvělá. TECHNICKÁ SPECIFIKACE
Zvuk: 5.1 Dolby Digital anglický, 2.0 Stereo český, 2.0 Stereo polský VO
Titulky: české, anglické, polské, rumunské
Obraz: 16:9, 1,85:1