Nicméně film je v kinech, nasazený mimochodem ve stejném týdnu jako blockbusterový Transformers: Zánik, což už je samo o sobě dost absurdní, a recenzentovi tudíž nezbývá než o něm napsat. I když v tomto případě není moc o čem referovat. Knězovy děti bychom možná mohli vnímat jako příjemnou, nekomerční alternativu pro diváky, kteří neholdují Bayovým megalomanským vizuálním orgiím, ale podle mě je to tentokrát alternativa možná ještě horší než žádná. Každému co jeho jest.Knězovy děti nás přenáší na malou, exoticky umístěnou vísku v chorvatské části Dalmácie, místu jak vystřiženém z turistických prospektů. Potud vše dobře. Problém ovšem nastane, když se rozjíždí zápletka. Mladý kněz Fabian (Kresimir Mikic) vypráví svůj příběh jako retrospektivu jinému knězi, který ho vyzpovídává. Fabian líčí, kterak přišel do malé vísky, kde se rozhodne neortodoxním způsobem propichováním kondomů (můžeme prozradit, neboť je to uváděno i v oficiální synopsi) zvýšit porodnost. Jak známo, násilným zasahováním, i když s dobrými úmysly, do běžného chodu života, nebo řečeno slovy distributora: "Cesta do pekla je však vždy dlážděna dobrými úmysly", se ničeho dobrého nedosáhne. Stejně jako v této napůl komedii, napůl dramatu.
Co vypadá dobře na papíře (zápletka s propichováním kondomů může vypadat jako výborná výchozí pozice pro třeskutou komedii se spoustou gagů), je pak ale ve výsledku jedna velká nuda. Knězovy děti jsou z toho druhu filmů, který ačkoliv má rozumnou stopáž hodiny a půl, se přesto vleče hlemýždím tempem a vzbuzuje dojem, že trvá minimálně dvakrát tolik. Film je, mluveno jeho vlastní hantýrkou, tak nějak nedomrlý - nic tu nefunguje, tak jak by mělo a mohlo. Gagy jsou tak nějak polovičaté, postavy většinou nezajímavé, neoriginální a tuctové, včetně té hlavní. Po většinu filmu jsem se skoro nezasmál, možná proto, že mě prostě nebaví příliš předvídatelné fórky, ani příliš krotký a bezzubý humor. Nepomohly ani občasné "vtipné" vulgarity pro zasmání. Nikoliv proto, že by mi vadila vulgarita, ale proto, že se s ní musí umět ve filmu zacházet. Zde mi to nepřišlo ani vtipné, ani provokativní.Když se pak tato neškodně krotká zábava s údajnými satirickými antiklerikálními ostny (zajímá to ale někoho?) přehoupne do dramatu, div né tragédie, je to už zcela zbytečné a umělecký film to z ní nevykřesá. Knězovy děti možná vnímají jinak diváci na Balkáně, kde slavily velký úspěch, a zřejmě i diváci v Karlových Varech, kde podle mnoha ohlasů tento film nabídl "Svěží balzám na těžkými tématy omlácenou duši festivalového diváka!" (citace jednoho z ohlasů reprezentující zřejmě i názor mnoha jiných). Pokud bych ale měl mluvit jen za sebe (což dělám), potom pokud bych potřeboval nějaký balzám na duši balkánského ražení, pak sáhnu (mnohem) raději po nějakém starším Kusturicovi, například po jeho komedii Černá kočka, bílý kocour. S ní se pobavíte daleko lépe. Vedle nich vypadají Knězovy děti jen jako chudý příbuzný.
