Ačkoli od konce druhé světové války příští rok uplyne již sedmdesát let, téma holocaustu, který tato událost nechvalně proslavila, je stále živé. I dnešním teenagerům je neustále připomínána hrůznost tohoto aktu a jsou pořád konfrontováni s různými dokumenty, nebo hranými filmy, které se touto tematikou zabývají. Do již tak široké skupiny se právě přidává i německo-francouzsko-polský koprodukční snímek Běž, chlapče, běž.

Jeho hrdinou je devítiletý židovský chlapec Srulik, který v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schovává se v nedalekých lesích, spí v korunách stromů a živí se tím, co si sám uloví. Ačkoli občas potká vrstevníky, kteří jsou na tom prakticky stejně, většinu času je odkázán sám na sebe. Když ovšem přijde zima, je nucen k návratu do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potkává lidi, kteří kvůli němu riskují svůj vlastní život, ale i ty, kteří ho neváhají pro peníze a částečně i ze strachu udat. Každý nový den na svobodě je tedy jeho vítězstvím.

Nikoho asi nepřekvapí, že snímek vychází ze skutečné události a knihy, kterou na základě Srulikových vzpomínek sepsal Uri Orlev. I když je po této informaci jisté, že chlapec, jehož osudy ve snímku sledujeme, přežil, z jeho působivosti to neubírá vlastně vůbec nic. Režírující Pepe Danquart už od začátku jede tzv. na jistotu a dává si záležet, aby diváka oslovil, zároveň ho ale nechce odradit přílišnou sentimentalitou nebo nějakým zbytečným tlačením na emoce, což se mu naštěstí daří.

Je tedy pravda, že Běž, chlapče, běž nepřináší k tematice holocaustu absolutně nic nového a největším jeho problémem bude pravděpodobně jeho zaměnitelnost, protože vše, co se v něm děje, už jste viděli jinde a nic vás bohužel příliš nepřekvapí. To ale na druhou stranu nutně neznamená, že jde o špatný film a v rámci subžánru mu lze vytýkat jen máloco.

Víceméně jedinou zásadní vadou je zvolené pomalejší tempo, které by opravdu potřebovalo čas od času zrychlit, protože méně trpělivý divák se může chvílemi začít nudit. Ruku v ruce s tím jde lehce přehnaná stopáž, která sice dosahuje jen necelých dvou hodin, přesto se Danquart nevyhýbá tomu, že některé věci opakuje, čímž vše jen protahuje. Místy se mu ani nedaří odlišovat občasné prolínání snu s realitou, takže divácká orientace je malinko ztížena, neboť čas od času tápete, kam se děj posunul. Je také trošku škoda, že snímek klišovitě zobrazuje všechny nacistické důstojníky jako chlípné, upocené a tlusté muže. To se ale naštěstí dá snadno přejít.

Jinak ale už nezbývá než chválit. Vše je zabíráno nádhernou kamerou, která tvoří zajímavé kompozice a některé záběry jsou až opojné. Danquart se nebojí ani čas od času použít kameru ruční, jež vše potřebně oživí a pasáže, kdy je chlapec na útěku, příjemně zatraktivní. Taktéž hudba Stephana Mouchy je typicky tklivá, nikoli ale výrazně vnucující, nebo dominantní, což je v podobných filmech jedině dobře.

Hlavní trumf snímku ale spočívá v obsazení, které tvoří pro našince neznámé tváře, které tak ve druhém plánu navozují určitý pocit autenticity a díky zvolené režijní technice je snadné podlehnout dojmu, že opravdu sledujeme realitu. V ústřední úloze malého Srulika se vystřídala dvojčata Kamil a Andrej Tkaczovi (z důvodu toho, že děti smějí natáčet jen šest hodin denně), což se ukázalo jako výborná volba. V podstatě nemáte šanci je od sebe nijak odlišit, takže tato skutečnost nijak nenarušuje celkový zážitek. Oba dva navíc hrají fantasticky a bez problémů drží krok s podobně výbornými herci dospělými. 

Jak už jsem zmiňoval výše, je moc fajn, že tvůrce příliš netlačí na emoce a nesnaží se diváka prvoplánově dojímat a všechny silné scény, jichž je tu hned několik, točí s citem a příliš je neprodlužuje. O to působivější pak výsledek je.

Běž, chlapče, běž tedy není příliš originální film a jen de facto do puntíku naplňuje předepsanou šablonu, jako zástupce snímků o hrůzách holocaustu ale funguje naprosto báječně. I když tedy po pár dnech od konce závěrečných titulků splyne s podobnými záležitostmi a časem už si ho nevybavíte do úplného detailu, rozhodně nelze říct, že by nebyl zajímavý a působivý. Právě naopak.

Originální trailer filmu Běž, chlapče, běž / Lauf Junge lauf