Pro svůj už čtvrtý režijní počin, na jehož scénáři se s Canetem podílel ještě jiný filmový tvůrce, americký režisér James Gray, si Canet vybral adaptaci stejnojmenného románu Bruna a Michela Papetových nazvaného Les liens du Sang. Pokrevní pouto, který vzniknul ve francouzsko-americké koprodukci a je zároveň Canetovým anglicky mluveným debutem, je přitom remakem francouzského filmu Krevní pouta režiséra Jacquese Maillota, ve kterém právě Canet ztvárnil jednu z hlavních rolí dvojice bratrů, stojících na opačné straně zákona (ztvárnil policistu). Mladý režisér přenesl půdu děje z Francie do Spojených států, ale ponechal dobu, kterou jsou sedmdesátá léta.
Příběh je zasazen do roku 1974 v newyorském Brooklynu. Staršího z bratrů Chrise (Clive Owen) právě propustili z vězení, kde si odpykával trest za vraždu. Venku ho s napětím očekává jeho mladší bratr Frank (Billy Crudup), který pracuje pro newyorskou policii - oba bratry kdysi osudově rozdělila jedna malá vloupačka, spáchaná v dětství. Chris spolu s Frankem nejdříve navštíví jejich otce Leona (James Caan) a sestru Marii (Lili Taylor) a poté i Chrisovu bývalou ženu Monicu (Marion Cotillard), se kterou má dvě děti. Monica se rovněž dostala na šikmou plochu a na živobytí si vydělává nejstarším řemeslem. Frank znovu navazuje vztah se svojí bývalou přítelkyní Vanessou (Zoe Saldana), což se však nelíbí jejímu současnému přítelovi, drobnému mafiánovi Scarfovi (Matthias Schoenaerts), jehož mají brzy propustit z vězení. Chris se seznamuje s mladou Natalií (Mila Kunis). Sledujeme, jak se životy obou bratrů a dalších postav opět vzájemně proplétají až do dramatického finálního vyústění.
V zápletce o dvou bratrech stojících vinou osudu proti sobě nepřichází Canet s ničím novým a objevným. Vše, co nabízí, jsme už mnohokrát a mnoha různými způsoby mohli vidět jinde. Canet se tu přitom poměrně okatě a hrdě hlásí k několika slavným filmovým vzorům a z Pokrevního pouta jde poznat, že je dobře zná a má opravdu rád. Jeho dobově autenticky věrohodné krimi retro je jakousi směsí klasického policejního thrilleru, jakým byl v sedmdesátých letech, do nichž je jeho příběh zasazen, Serpico s Al Pacinem, Coppolova mafiánského veledíla Kmotr, Scorseseho gangsterských opusů a v neposlední řadě i De Palmovy novodobé kriminální klasiky Carlitova cesta. Neoriginalitu příběhu vyvažuje Canet stylovým přenesením na plátno, respektující pravidla svého žánru.
Velkou zásluhu na věrohodnosti policejního prostředí i zachycení mafiánského podsvětí, i když zdaleka ne v tak působivé formě a do takové hloubky, jakou mají například už zmíněný Kmotr nebo Scorseseho Mafiáni, má vedle Caneta i Gray, který má s tímto žánrem také své zkušenosti. Právě on pomáhal s překladem dialogů z francouzštiny do plynulého newyorského dialektu. Autenticita sedmdesátých let je perfektní a velká část poměrně velkorysého rozpočtu (alespoň na francouzské poměry) zhruba 25 milionů dolarů je na výpravě a kostýmech dobře poznat. Výrazným kladem filmu je také hudební soundtrack s výběrem různých dobových hitů, které vhodně doplňují jeho retro feeling.
Story je i přes svou neoriginalitu poutavě zpracovaná a herecké obsazení je hvězdné a především dobře typově sedí. Owen i Crudup jsou ve svých rolích přesní a dobře vystihli osudové předurčení svých postav. Výborná je i Marillon Cotillard, v civilu Canetova žena, v roli životní ztroskotankyně a Zoe Saldana jako žena snažící se zbavit pout, která ji svazují s kriminálním prostředím. Téměř k nepoznání je tu vinou zubu času herecká legenda James Caan. Jen těžko v něm dnes identifikujete výbušného Sonnyho z Kmotra.
Canetovy ambice natočit novodobou epickou kriminální klasiku jsou více než patrné. Povedlo se mu to ale jen do určité míry - Pokrevní pouto těžko předežene své citované vzory a občas by neškodilo děj filmu trochu popohnat střihačskými nůžkami. Rovněž dramatické finále není až tak dramatické, jak by mohlo být, a Carlitova cesta, kterou ve finále kopíruje, v tomto bodě vychází mnohem lépe. Nejvíce tak film můžeme přirovnat ke Grayově krimi thrilleru Noc patří nám (mimochodem, hlavní roli měl ve filmu původně ztvárnit také Mark Wahlberg). Podobně jako Grayův film, i toto je atraktivně obsazená a solidně natočená kriminálka, která neurazí.
