Děj Robocopa je zasazen do Detroitu v blíže neurčené verzi budoucnosti. Policista Alex Murphy (Peter Weller) je sem právě přeřazen a hned ve své první akci se se svou kolegyní policistkou Anne Lewis (Nancy Allen) zaplete s nebezpečnou zločineckou bandou Clarence Boddickera (Kurtwood Smith). V akci je brutálním způsobem zabit a Lewis jen bezmocně přihlíží jeho exekuci. Po nějaké době je rozhodnuto, že z ostatků Murphyho těla bude sestrojen robotický policista - nový napůl stroj, napůl člověk je prohlašován vedením společnosti Omni Consumer Prodcuts (OCP), která městu vládne, jako budoucnost policejního sboru. Robocop je neúplatný, vždy dodržuje zákon a potírá zločin. Jen s jednou věcí prezident OCP Dick Jones (Ronny Cox) a výkonný ředitel Bob Morton (Miguel Ferrer), který se dere na jeho místo, nepočítali. V Robocopovi zůstala stále lidská stránka a vzpomínky. Robocop úspěšně funguje na několika úrovních. I po letech disponuje stále atraktivním a živoucím příběhem s vděčným motivem o proměně člověka ve stroj a pronikání vlastností obou organismů. Co jeho příběh činí přitažlivým, je právě ona lidská stránka, jeho potlačované, ale nepotlačitelné vzpomínky na jeho předchozí, lidský život. Zcela bez problémů obstojí i jako zručně a nápaditě natočené akční béčko, které o třídu převyšuje běžná akční béčka chrlená pro tehdejší bující videotrh. Verhoeven zároveň Robocopův životní osud vnímal jako paralelu k příběhu Ježíše Krista.
Murphyho exekuci přirovnával ke Kristovu ukřižování a zrod Robocopa k jeho vzkříšení. Vedle toho byly zmiňovány i satirické prvky, které odráží násilnost a sílu médií v Americe. Mimo to je film i působivým dystopickým obrazem budoucnosti, ve které všemu vládne jedna společnost, čímž se přibližuje například klasickým antiutopiím typu Orwellova 1984. Robocop je zkrátka netriviálním akčním snímkem, který na mnoha úrovních úspěšně přesahuje hranice svého žánru.Největším oříškem byla kromě obsazení titulní role především náročná technická a triková stránka filmu (také s ohledem na malý rozpočet). S obsazením producenti a režisér uvažovali jednak o Rutgeru Hauerovi, což by byla logická volba, protože Hauer hrál i v jeho předchozích filmech, včetně prvního anglicky mluveného, historického dramatu Maso a krev. Uvažovalo se i o hvězdě první kategorie, Arnoldu Schwarzeneggerovi, s kterým pak Verhoeven pracoval hned na svém dalším hollywoodském projektu, akční sci-fi Total Recall.
Nakonec padla volba na relativně neznámého Petera Wellera, který s nadsázkou prohlásil, že byl jediným hercem, který byl ochotný hrát v náročném kostýmu připomínajícím středověké brnění. Ten byl dílem tvůrce speciálních efektů Roba Bottina, který předtím pracoval například na kultovním akčním hororu Věc. Právě Robocopův kostým byl nejdražší položkou z relativně malého třináctimilionového rozpočtu a jeho design je udělán tak, aby poměrně věrně kopíroval lidské tělo a jeho pohyby. Zatímco Robocopova poměrně ladná choreografie byla dílem herce a režiséra, jeho robotický protějšek, bojový stroj ED-209 byl jeho pravým protikladem – neohrabaný a tupý stroj, který postrádal lidskou stránku a duši. Jeho model byl navržen Craigem Daviesem a scény s ním byly točeny pomocí stop-motion animace zkušeným veteránem v tomto odvětví, Philem Tippettem. Hlavní hudební motiv Basila Poledourise, který pro zpodobnění protikladu člověka a stroje užil syntetizátorů i klasického orchestru, je jasně čitelným dílem autora, který se proslavil soundtrackem k Barbaru Conanovi a svým způsobem se jedná o obměnu jeho "barbarského" hudebního motivu.
V hereckém castingu Robocopa se vedle Petera Wellera a Nancy Allen objeví celá řada tehdejších béčkově laděných herců, ať už jsou to Ronny Cox v roli bezcitného prezidenta OCP (Cox si podobnou roli pak ještě zopakoval v Total Recall), nebo Miguel Ferrer v roli bezskrupulózního yuppie dravce Boba Mortona. Ferrer si pak podobnou roli také zopáknul jako arogantní speciální agent Albert Rosenfield v kultovním seriálu Městečko Twin Peaks. Zajímavostí je, že se tu jako jeden z členů bandy objevil i Ray Wise, který si ve zmíněném seriálu zahrál otce Laury Palmerové, Lelanda Palmera. A pochopitelně zaujme i hlavní bad guy v podání Kurtwooda Smithe.Robocop slavil úspěchy u kritiky i pokladen kin, a i když se nejednalo o vyložený komerční trhák, kvůli jeho nízkému rozpočtu ho lze řadit ke komerčně úspěšným titulům. Tento úspěch pak vyprovokoval vznik dvou dalších sequelů, z nichž ještě ten druhý byl za účasti Petera Wellera, nikoliv však Verhoevena a třetí se pak už obešel i bez Wellera. Následovala také řada několika televizních a animovaných sérií a nejnověji pak jeho remake, který už byl koncipován jako nákladný blockbuster, na rozdíl od původního low budget originálu, který zůstává po letech stále řemeslně perfektním akčním snímkem se sympatickým polorobotickým hlavním hrdinou.
