Jenže čas je neúprosný a Věra Chytilová natočila svůj poslední film Hezké chvilky bez záruky už před osmi lety a těžko hádat, zda ještě nějaký celovečerní film vůbec natočí. Na její místo tak logicky musel přijít někdo mladší. Volba padla na Roberta Sedláčka, o němž kolega Bubrín trefně napsal, že si Sedláček "doposud v domácím prostředí vypěstoval auru trefného komentátora společenského dění". Ano, zdá se, že to může být jeden z důvodů, proč se druhého dílu ujal právě on, a dalším může být také fakt, že Sedláček je podobně jako představitel titulní role Boleslav Polívka "moravským patriotem" a jak ten sám poznamenal, když rozmlouval s režisérem: "Robert mi řekl, nechci se chlubit, nechci přehánět, ale jsem pro vás nejlepší. A já jsem mu uvěřil. On je ze Zlína, já z Vizovic a máme to k sobě 14 kilometrů".
Co víme o zápletce druhé části Dědictví s oficiálním názvem Dědictví aneb Kurva se neříká? Oficiální text distributora je tentokrát nezvykle obsáhlý a pokusím se tedy nastínit obsah druhé části poněkud stručněji. Klíčovým okamžikem druhého dílu je úmrtí a pohřeb Vlastičky (Dagmar Veškrnová-Havlová), Bohušovy partnerky z prvního dílu. Vlastně, jedné z partnerek. Tou druhou byla "hérečka" Irenka, která se zde jen mihne, protože "dovnitř se neodváží" (její představitelka z jedničky, Šárka Vojtková, se ale ve druhém díle neobjeví). Vlastička sice umřela, ale její zhmotnělý duch v podání Dagmar Veškrnové-Havlové bude Bohuše provázet i ve druhém díle.
Na smuteční hostině se po pohřbu scházejí staří známí - na scénu se vrací Bohušův přítel "s malým nosem" Arnošt (Arnošt Goldflam), doktor Ulrich (Miroslava Donutila v této roli vystřídal Karel Heřmánek), jeho žena Dr. Ulrichová (Ivana Chýlková) i doktor Strážný (Jiří Pecha) i Karel Gott, který jako "Deus ex machina" sestoupí z vrtulníku a na hostině i zapěje. Poznáváme i některé nové postavy: Bohušovu dceru (Anna Polívková) a šestiletého vnuka a celou řadu nových tváří a tedy i herců, kteří v prvním díle nehráli (Jitka Čvančarová, Karel Roden, Marian Roden a další). Po smrti Vlastičky se Bohuš opět napije (po sedmi letech) a probudí tak skryté démony a vše začne nanovo. Mimo jiné se znovu zamiluje a opět do "hérečky".
K výčtu faktů můžeme ještě doplnit to, že autorem scénáře byl představitel hlavní role Boleslav Polívka, tentokrát bez spolupráce režiséra (v prvním díle spolupracovala na scénáři s Polívkou režisérka Chytilová). Natáčení probíhalo v létě loňského roku "přesně podle plánu" a trvalo dvacet osm dní. První klapka padla ve Skrýšově u Sedlčan a postupně se natáčelo v Praze, samozřejmě na Moravě na Polívkově bývalé farmě v Olšanech a poslední klapka padla v Pyšelích u Prahy. Režisér Sedláček mluví o pokračování jako o "hořké komedii", čímž v podstatě neříká nic nového, neboť hořkou komedií byla i jednička.
Při psaní preview musí být recenzent tak trochu Sibyla v uhadování něčeho, co teprve uvidí. Jaká tedy dvojka Dědictví může být? Může se vézt na vlně nostalgie vzpomínající na "zlaté časy" z polistopadové euforie, může být zahořklou bilanční sondou podobně jako Sněženky a machři po 25 letech anebo se může jednat o nezávaznou a třeskutou komedii ve stylu Mužů v říji, kterou natočil právě Robert Sedláček. V tom úplně nejhorším případě se může film snížit až na úroveň prostoduchých a bezzubých lidových "třesků plesků" Babovřesků. Může být také mixem všeho zde zmíněného. Obávám se však, že kvalitám původního filmu se nové Dědictví nepřiblíží a že se zde sází především na obrovskou popularitu originálu, která bude dostatečným důvodem pro návštěvu jeho pokračování. Ale nechme se překvapit.
Dědictví aneb Kurva se neříká má v českých kinech premiéru 6. února.