Příběh vypráví o válce mezi lidmi a brouky z planety Klendathu, za jejichž útoky je schována dosud neznámá inteligence. Ústředním hrdinou je mladý student Rico, jenž se spolu s několika přáteli rozhodne přidat k armádě. Poté, co brouci zničí jeho rodné město, opouští výcvikové středisko a ocitá se ve víru mimozemských bitev, přičemž musí řešit rovněž svůj milostný život a drsné podmínky militantní budoucnosti.
„Samotné násilí vyřešilo v historii více problémů, než kterýkoliv jiný faktor.“
Je fakt, že Hvězdná pěchota krví nešetří. Končetiny netrhají lidé broukům, ale brouci lidem, vojáci často ztrácejí hlavy (doslova) a v průběhu svého hláškování se brodí tu ve vnitřnostech, tu v tělech rozstřílených arachnidů. Arachnid je název pro hmyzí formu mimozemského života, která na první pohled nemá mozek a čistě pudově porcuje všechno, co má dvě nohy. Oživeni jsou pochopitelně digitálně a rozhodně se za svou image nemusí stydět ani dnes. Tam, kde přestávají stačit ti menší, nastupují obří plamenometná monstra, či rovnou plasmatičtí ostřelovači kosmických lodí. Respektu budí dost i přesto, že se film nebere ani trochu vážně.„Jdeme do první linie, to znamená víc brouků pro nás!“
Hvězdná pěchota se totiž pohybuje někde na pomezí satiry a parodie, přičemž si bere do úst zaběhlá klišé všeho možného, od válečných filmů až po romantické seriály pro mladistvé. Zobrazení polototalitní společnosti, kde si každý musí „vydobýt“ právo být občanem a kde vojenská propaganda kouká z každého květináče, si brousí zuby na mnoha militantních - a vlastně i sociálních - zvyklostech společnosti. Tady ovšem film oproti knize zatahuje ruční brzdu a místo kontroverzních debat o násilí, válce, odpovědnosti jedince a humanismu více sází na akční smršť, byť si stále udržuje nadhled.
Svůj záměr Verhoeven beze zbytku splnil - film je zábavný, brutální, kontroverzní a vtipný. Pokud už se bitevní řež zdá býti příliš vážnou, zachrání situaci další z propagandistických prostřihů či některá z obludně přepálených chvilek. Jistě, ne vždy to vychází a zejména v závěru už je Hvězdná pěchota zaměnitelná s kdejakým řadovým blockbusterem (pokud si odmyslíme hektolitry krve), nicméně stále se nejedná o nic, co by divák nebyl ochoten přehlédnout.„Jak se máš?“
Když zrovna nejsou nikomu párány útroby a uniformy mají volno, odehrává se mezi několika postavami cosi na způsob Beverly Hills 90210, alias nenáročná romance pro teenagery. Její přítomnost sama o sobě příliš nadhledu znát nedává a divák si může maximálně tak myslet, že je omladina budoucnosti už natolik zblblá, že se navzdory všudypřítomné smrti, vojenské fanatizaci a lidské bezvýznamnosti odává laciným hollywoodským románkům. Dost možná to záměr byl.
Z dnešního hlediska se jako středobod parodie jeví samotné herecké obsazení, které kvalitativně odpovídá právě brakovému seriálu - Casper Van Dien (zástup příšerných videobéček a televizních filmů), Patrick Muldoon (Tak jde čas), Denise Richards (celá řada blonďatých komedií), Dina Meyer (tehdy ještě nadějná, později oběť bezvýznamných thrillerů) či Jake Busey (upadl na úroveň nechvalně známých plagiátorů ze studia Asylum) dohromady utváří intergalaktický... internát. Jako vítězové se jeví Michael Ironside a Clancy Brown ve vedlejších rolích.„Vysáli mu mozek.“
Je otázka, nakolik bude divákovi sedět úmyslně hloupá a brutální zábava, zvláště pokud má náznak inteligentního satirického podkresu. Ve svém celku je dobře promyšlená a dá se bez problémů pochopit, proč Verhoeven dostal stomilionový rozpočet, přestože film eRkovým ratingem křičí celou svou stopáž. Nicméně stále zbývá zamyšlení, jak by Hvězdná pěchota mohla vypadat, pokud by nelákala na monstrózní přestřelky s digitální havětí a více rozvinula rovinu společensky kritickou.
Akční scény už dnes neohromí, na těch vesmírných se přeci jen podepsal zub času a ty pozemské místy příliš smrdí ateliérem - brouci jsou ale fajn, to zase jo. O hudbě Basila Poledourise se dá říct jen tolik, že odpovídá látce i jejímu zpracování. V celkovém součtu Hvězdná pěchota stále funguje a stále baví, takže proč si ji nepřipomenout v době, kdy do kin přichází její vzdálený příbuzný v Enderově hře. Příliš podobných filmů koneckonců není.
