Snímek Sweetwater, který měl premiéru na festivalu Sundance počátkem letošního roku, v našich kinech jistojistě neuvidíme. Jde o typického představitele nezávislého a nízkorozpočtového snímku, kterému vévodí tradiční zápletka o pomstě v netradičním pojetí a obsazení několika zvučnějších jmen, kterými může zaujmout širší publikum. Zde je to jednoznačně Ed Harris, který s režisérem Loganem Millerem spolupracoval i na jeho předchozím snímku a hraném celovečerním debutu, rodinném dramatu Kouzlo domova.

Děj je situován do počátku devatenáctého století na rozlehlé pláně Nového Mexika. Hlavní hrdinkou je zde půvabná bývalá prostituka Sarah Ramirez (January Jones), která se snaží vést počestný život s manželem Miguelem (Eduardo Noriega). Háček je ovšem v tom, že za souseda mají náboženského fanatika, který si říká prorok Josiah (Jason Isaacs) a považuje se za služebníka božího. Cesty těchto tří se pochopitelně zkříží a Josiah udělá ze Sarah vdovu. Tu čeká nerovný zápas se samozvaným prorokem a jeho pomocníky. Naštěstí se zde objeví také bývalý šerif Jackson (Ed Harris), který Sarah její cestu pomsty výrazně usnadní.

Kouzlo a hlavní estetický znak Sweetwater je nadsázka v tom, jak úmyslně a extrémně přehnané charaktery nám na pozadí westernových žánrových klišé líčí. Angličtina má pro tento druh filmů výraz campy. Ve výkladovém internetovém slovníčku urbandictionary se dozvíme, že se tento výraz často používá právě u filmů, které záměrně zveličují a přehánějí některé žánrové nebo stylové prvky do té míry, že se pak stanou "campy". Jako takové jsou tu označeny například kultovní "podivnosti" jako Rocky Horror Picture Show nebo Evil Dead 2, ale také bondovky. Sweetwater, s výstižnějším alternativním názvem Sweet Vengeance (Sladká pomsta), má dost předpokladů stát se westernovým campy filmem.

Zápletka s pošahaným náboženským fanatikem, americkou verzí šíleného mnicha Rasputina, který stejně tak fanaticky, jako provádí svá kázání, zároveň v posteli obšťastňuje své "poslušné ovečky" a likviduje protivníky čistě pro pobavení, je dostatečně úchylná. Stejně jako postava spravedlivého, ale podobně krvežíznivého šerifa, který si hru na kočku a myš s Josiahem náležitě užívá. Do třetice, jako pomyslný vrchol trojúhelníku je tu napravená hříšnice, které nezbývá než vzít spravedlnost do vlastních rukou. V této postavě je úmyslně koncentrována suma veškerých klišé o osamělých mstitelích, které ve westernovém žánru v nejikoničtější podobě představovali Charles Bronson a Clint Eastwood ve spaghetti westernech Sergia Leoneho.

Všichni tři hlavní herci si své extrémně vygradované charaktery náramně užívají. Nejvíce je to patrné na Edu Harrisovi, který v postavě šerifa koncentroval své četné zkušenosti, jak s hrdiny stojícími na dobré, tak i špatné straně zákona. Jeho strážce zákona je přitažlivý právě tím, že rozdíly mezi kladným a záporným charakterem stírá a je nejednoznačný. "Zlého" charismatu Jasona Isaacse známého z harrypotterovské série tu Logan Miller v postavě démonického kazatele rovněž využil na maximum. Ale stejně jako ve společné scéně u večeře šerif Jackson okázale zesměšňuje kazatele Josiaha, tak i zkušený Harris svého kolegu v této scéně s přehledem zastiňuje. Ženské půvaby January Jones tu pak symbolicky kontrastují s jejím  závěrečným krvavým zúčtováním. K nesporným kladům pak lze přidat ještě převážně z panoramat krásné "westernové" krajiny těžící kameru.

Sweetwater nedosahuje kvalit psychedelického Jarmuschova kultovního černobílého antiwesternu Mrtvý muž, ale rozhodně předčí nedávno uvedený nevydařený zombie western Gallowwalkers. O tom, nakolik se tento campy western stane kultovní a zda si tuto nálepku zaslouží, nechť rozhodne čas i diváci sami. 

Oficiální trailer filmu Sweetwater