Touhle jízdou Furman prolomil ledy a dostal přístup k fajnovému zboží. Jeho nový film táhnou Timberlake s Affleckem a pro ozdobu tu je Gemma Arterton z nejlepšího britského dovozu. Zápletku sice nezdobí pečeť první jakosti, ale přesto vyhrocený souboj dvou partnerů na pozadí onlinového gamblingu vůbec nemá na první pohled špatný zvuk. Navzdory tomu ovšem Furman předloňský triumf neopakuje . Hra na hraně má přesně ten samý problém jako její hlavní postava. Richie Furst (Timberlake) je horká hlava, a tak se okamžitě potom, co je podveden v online pokeru a získá o tom důkaz, vydává na Kostariku pokusit se to urovnat s alfa samcem online gamblingu Ivanem Blockem (Affleck) s nadějí, že se mu dostane férového jednání. I když jemu tenhle zbrklý a riskantní tah nakonec vyjde, Furmanovi se uspěchané a zkratkovité vyprávění nevyplácí. Postavičky v jeho hře jsou hodně šablonovité a žádný z herců do svého charakteru nevnáší dost osobitosti, kterou by tenhle neduh vyvážil. Schází tu prostě herecká persona typu McConaugheyho.
Timberlake není žádný velký drsoň ani hrdina. Dokud hraje ukřivděného studenta, nemá co zkazit, ale jakmile jde do tuhého, tak naráží. Ve chvíli, kdy je potřeba z chlapečka vláčeného na Affleckově chvostu přepnout do polohy "boj o život", zůstává Timberlakův spínač zaseknutý kdesi v půlce drážky a i přes opětovné lomcování na druhý pól nedosedne. Co se chlapáctví Bena Afflecka týče, bez věkového rozdílu by na tom byl úplně stejně jako Justin. Jeho velký šéf se opírá toliko o suchou gangsterskou mluvu kořeněnou pár nelibými výrazy a náznaky svinskosti druhé až třetí kategorie. Především je ale Ivan Block postava bez jiskry a života. Krafe o tom, jak mu schází opravdová zábava, ale jinou motivaci pro pokračování ve zlodějně u něj nenajdete, a pouhá chamtivost vám jako odůvodnění jeho vehementní snahy dál sunout byznys kupředu jen těžko může stačit. Psát o Gemmě Arterton má pak asi stejný význam, jakým disponuje její postava v příběhu. Zrzavá hříva a bujné poprsí jsou to jediné, co u ní stojí za řeč (a to ještě bohužel v dřívějších rolích častokrát vypadala líp). Částečným zachráncem charakterové sebranky je tak Anthony Mackie, který jakoby sem propadl z jiné filmové dimenze. Jeho nahláškovaný nigga agent FBI s pofidérním jménem Shavers obstarává suverénně nejvíc zábavy a zasloužil by pobýt si na plátně o dost déle. Má totiž to, co tomuhle filmu chybí - nadhled. Hra na hraně se ke své škodě bere moc vážně. Sem tam utrousí docela fajn hlášku, ale jinak je na ní až příliš patrná snaha dohánět neexistující hutnou atmosféru zvýšenou dávkou patosu ve scénáři a Timberlakově deklamaci, což prostě ne zrovna dobře koresponduje s málo odsýpajícím dějem. Takhle přihodit víc Shaverse, hlášek a stylizace do Dannyho parťáků a hned by byla Hra o trochu zábavnější, eventuelně by Furman mohl přitvrdit a zakomponovat do filmu víc násilí a svinskostí, aby dosáhl temnějšího tónu. Přesto mu nelze upřít, že dokáže vytvořit sympatie. Hra na hraně totiž tak jak je, drží pohromadě celkem slušně. Plyne si sice bez velkých emočních výkyvů a i ten nejzásadnější dějový zvrat je v podstatě dost prostý, ale neurazí, neotráví a nenaštve vás, což se taky počítá. Brad Furman tentokrát zkrátka stvořil nenáročnou žánrovku na jedno použití, která povrchně a nenásilně zabaví, aby se posléze navždy vykouřila z hlavy. Po fajnovém Obhájci je to pro něj sice menší přešlap, naštěstí ale ne osudný, jen by to chtělo příště něco osobitějšího.