Kinematografie je médiem, které primárně vyvolává emoce a vypráví příběhy. Nejinak je tomu i v případě snímku Bio Ráj, kterým na sebe velmi výrazně upozornil mladý (tehdy jedenatřicetiletý) italský režisér Giuseppe Tornatore, jehož novinka Nejvyšší nabídka právě beží v našich kinech. Napříč dějinami filmu však najdeme i díla, která zároveň s vyprávěním příběhu reflektují lásku k filmu. Bio ráj je toho nejzářnějším příkladem. Ve vzácné rovnováze se v něm snoubí vyznání lásky k filmovému médiu a k historii kinematografie s dojemným příběhem. Bio Ráj můžeme bez uzardění označit za "v nejlepším smyslu slova divácký film". 

Snímek se odvíjí jako jedna velká retrospektiva vzpomínek dospělého hrdiny, filmového režiséra Salvatoreho Di Vita (Jacques Perrin), poté, co se dozví o smrti Alfreda (Philippe Noiret). Salvatoremu se před očima znovu vybavují vzpomínky na dětství a mládí a před námi se začne odvíjet příběh z jedné malé sicilské vesnice nazvané Giancaldo. Zde v poválečné atmosféře prožil malý Salvatore, přezdívaný Toto, své dětství a objevil lásku k filmu. Spřátelil se s moudrým a laskavým promítačem zdejšího kina "Bio Ráj" Alfredem a toto přátelství zásadně ovlivnilo Totův celý život. Druhou kapitolou filmu tvoří Totovo dospívání, které fatálně poznamená láska k Eleně (Agnese Nano), která jako většina prvních velkých lásek ztroskotá. Pomyslnou třetí část filmu pak tvoří návrat dospělého Salvatoreho do rodného městečka po více jak třiceti letech a jeho smíření se s minulostí.

Bio Ráj je v první řadě především láskyplným portrétem časů, kdy film a filmové médium prožívaly svůj "zlatý věk". Přeplněné kinosály, diváci spontánně prožívající a komentující dění na plátně s nelíčenou radostí i naivitou, naprosté okouzlení a pohlcení "falešným", ale o to báječnějším světem filmových iluzí. Tornatore, sám sicilský rodák, s nostalgií a jemným humorem zároveň v autobiograficky laděném příběhu líčí svůj pohled na minulost, která se po celý život v hloubi duše skrývá v každém z nás jako potlačovaná vzpomínka, kterou v tomto případě probudí k životu jeden telefonát. Jeho pohled je veskrze přívětivý, láskyplný a dojemný. I hořké tóny, které v Salvatorem vyvolá vzpomínka na velkou lásku k Eleně, která nemohla dojít naplnění, a na odchod z rodné vesnice, jsou při jeho návštěvě a setkáním s některými z obyvatel městečka v závěru filmu utlumeny.

Bio Ráj je nejsilnější ve své první polovině, když reflektuje zrod přátelství mezi malým Totem (Salvatore Cascio) a Alfredem. Právě v této části se daří Tornatoremu vyvolávat v divácích ty nejryzejší emoce a v působivých obrazech evokuje tehdejší atmosféru života na sicilském venkově, kde kino představuje jedinou možnou formu útěku od skutečnosti a zároveň "posvátné" místo, kde se veškerý rozličný lid schází.

S humorným nadhledem líčí i komické chvíle, kdy místní farář funguje jako cenzor, který veškeré necudné scény vášnivých polibků či objetí nechává nemilosrdně vystříhat. Vystřižené kousky (mimochodem velmi hořlavého tehdy používaného nitrátového) filmového pásu z nejrůznějších slavných klasických filmových děl (mimo jiné Zlatá horečka, Země se chvěje, Psanec a mnoha dalších), která se v "Biu Ráj" promítají, pak končí na podlaze Alfredovy promítací kabiny. Tyto scény slepené v jeden celek pak tvoří nezapomenutelné filmové okamžiky v úplném závěru Bio Ráje.

V hereckém obsazení jednoznačně dominuje francouzský herec a filmová legenda Philippe Noiret, kterému ale zdatně sekunduje znamenitý Salvatore Cascio v roli malého Tota a Marco Leonardi v Totově teenagerské verzi. Mladistvé půvaby Agnese Nano v úloze Totovy první a největší lásky Eleny pak dotváří nezbytný filmový kolorit tragicky nenaplněné romance. Vedle nádherných exteriérů exotického jihu Evropy a Tornatoreho domoviny města Bagherie na Sicílii, kde se část filmu natáčela, si také všimnete a nepřeslechnete výrazné hudební motivy předního italského filmového skladatele a živoucí legendy Ennia Morriconeho.

Bio Ráj existuje v několika verzích. V zemi svého vzniku byl původně uveden v délce sto padesáti pěti minut. Z důvodu slabého komerčního ohlasu byl však poté zkrácen na "přijatelných" sto dvacet dva minut. Právě v této verzi se Bio Ráj promítal po světě, mimochodem v roce 1991 i v českých kinech, a také o ní je referováno v naší rubrice. Do třetice pak ještě od roku 2002 existuje Director´s cut v délce téměř tří hodin.

Navzdory z počátku nepříznivému ohlasu, jaký měl Bio Ráj při svém uvedení v Itálii, pak jeho zkrácená dvouhodinová verze slavila obrovské mezinárodní úspěchy. Z výčtu filmových cen, které Tornatoreho filmové dílo získalo, upoutá především Oscar za nejlepší cizojazyčný film za rok 1989 a Velká zvláštní cena poroty na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes v témže roce. Důležitější než filmová ocenění je ale fakt, že Bio Ráj i po více jak dvaceti letech stále vzbuzuje silné emoce a patří k nejlepším diváckým snímkům a filmovým vyznáním, které kinematografie vytvořila.   

Originální trailer filmu Bio Ráj / Nuovo Cinema Paradiso