Každá generace má svůj hudební idol. Ať už to dříve byli Beatles, Kelly Family, Backstreet Boys nebo v našich podmínkách Lunetic, vždycky je jedni až nekriticky zbožňovali a druzí nenáviděli. Na jejich koncertech se hromadně omdlévalo a byly takřka vždy vyprodané. Podobným fenoménem je v současnosti britský boyband One Direction. Že jste o něm v životě neslyšeli? Nic si z toho nedělejte, já jsem se o jejich existenci dozvěděl až čtrnáct dnů před projekcí dokumentu One Direction: This Is Us.

Vězte, že jde o pětici Niall Horan, Zayn Malik, Liam Payne, Harry Styles a Louis Tomlinson, která se nezávisle na sobě zúčastnila v roce 2010 britské talentové soutěže X-Factor. Když jejich vystoupení viděl guru pořadu a jeden z jeho porotců Simon Cowell, nabídl jim pokračovat dál jako skupina. Viděl v nich velký komerční a hudební potenciál, což se později potvrdilo (minimálně po komerční stránce). 

Chlapci okamžitě ovládli svět popmusic, nahráli dvě alba, která vyhrávala několik týdnů v žebříčcích prodejnosti a v neposlední řadě se vydali na velké světové turné do těch nejslavnějších hal na světě (O2 Aréna v Londýně, takřka kultovní Madison Square Garden). Do jeho zákulisí i přímo na pódium zavádí zájemce právě dokument nazvaný prostě One Direction: This Is Us natočený ve 3D.

Říkat a psát o něm cokoli, je vlastně zbytečné, protože "vyblázněné" fanynky na něho půjdou tak jako tak. A ono je to jedině dobře, neboť pro nikoho jiného tenhle film není. A důvod toho, proč vlastně vznikl, mi je malinko záhadou, protože z objektivního hlediska nepřináší vůbec nic zajímavého ani pozoruhodného.

První třetina sice vypadá ještě nadějně, protože režírující Morgan Spurlock stručně a efektně představí One Direction těm, kteří je neznají a sem tam filmem probleskují náznaky ironie (nejmarkatněji asi, když je vtipně vysvětleno, co se děje v mozku děvčat, když slyší své idoly hrát) a taktéž řemeslně to není úplně marné. Poměrně svěží tempo je v této části doplněno sympatickými vizuálními pokusy, kdy se kupříkladu členové kapely na pár vteřin změní v komiksové postavičky.

Jenže tyto momenty brzy ustoupí do pozadí a jede se v klasickém dokumentárním módu. Film se změní jen v přesouvání z jedné lokace do druhé, kde vše vypadá úplně stejně. To znamená, že kapela přijede do nějaké světové metropole, způsobí tam šílenství, odehraje koncert a jede zase jinam. A tak už to plyne po celý zbytek stopáže, aniž by to celé někam vedlo.  

Navíc vše působí až vytržené z reality. Ze všech stran je slyšet, jak je vítězství v X-Factoru ta nejúžasnější věc na světě, jak je kapela lepší než sólová dráha a tak dále. Pro nezaujatého diváka pak zní až velmi směšně, když se chlapci poplácavají po zádech a říkají, jak je jim společně na turné fajn. Tvůrci tu zkrátka pomíjí jakoukoli zmínku o tzv. "ponorce", která musí přijít v každém takovém mezilidském vztahu.

Malinko alibistické je i to, že Morgan Spurlock tu vůbec nedává prostor jakýmkoli odpůrcům kapely (byť by je třeba zesměšnil). Pár hudebních publicistů tu sice vystoupí, ale ti sdělí jen obecné informace a zase zmizí a do konce už se neobjeví. Ani "syndrom boybandů" spočívající v jejich rychlém vzletu a brzkém pádu se tu tolik neřeší. Párkrát sice padne jakási zmínka o tom, že všichni vědí, jak to většinou končívá, ale rychle se od toho zase odběhne, aby náhodou nevznikla zbytečně melancholická atmosféra. 

One Direction 3D: This Is Us je zkrátka dokument, který má konečnou platnost tady a teď. Je vskutku natočen jen a pouze pro oddané fanynky skupiny. Jen ty totiž docení záběry z koncertů (na kterých se mi mimochodem zdálo, že hraje jedna a ta samá píseň dokola, což je samozřejmě nonsens) a pochopí celé to šílenství. Jen ty ostatně také zaplní pokladny kina a později si film koupí na videu, aby si ho chvíli pouštěly a po pár měsících nenávratně založily do šuplíku a po pár letech jen kroutily hlavou, nad čím, že v mládí šílely. Je tedy logické, že ostatní by o zhlédnutí neměli ani uvažovat, protože snímek nemají šanci ocenit. 

PS: 3D je vidět chvílemi při koncertech a v závěrečné pasáži, kdy kapela spoléhá na pódiu na speciální efekty, jinak rozhodně není nikterak zásadní.

Originální trailer filmu One Direction 3D: This Is Us