Děti - většinou bývají roztomilé, nevinné, každý by je chtěl hladit, povídat si s nimi a mnozí rodiče si pomocí nich plní cíle, které za svůj život nedokázali realizovat. Ne vždy jsou ale ti nejmenší těmi nejhodnějšími. Někdy se zkrátka stane, že se něco pokazí a v našich potomcích je zakořeněno extrémní násilí, které se nestydí používat. Je pravda, že mnohdy jsou k tomu donuceni okolnostmi, většinou je to ale jejich volba. A překvapivě i filmový svět je jich plný, i když je logické, že děti podobného ražení se málokdy objeví v nějakém vyloženém komerčním trháku.

Asi nejznámějšími příklady "nebezpečných" dětí jsou ty, do kterých vstoupil nějaký démon. Ať už mluvíme o Damienovi z klasického hororu Přichází Satan!, devítileté Esther z thrilleru Sirotek nebo třeba Reagan z kultovního Vymítače ďábla, platí pro ně, že byste se jim měli vyhnout obloukem, protože od nich vás nic pěkného nečeká. Kupříkladu vám může spadnout na hlavu váza, můžete si vyslechnout pár vulgárních výrazů nebo se prostě jen v jejich společnosti nebudete cítit dobře. Ty lze ale omluvit tím, že nejednají samy za sebe, ale jsou pod vlivem nadpřirozených sil. 

Samostatnou kapitolou budiž "něco", co se narodí Daviesovým v pozapomenutém hororu Ono žije (na vysvětlenou: matka porodí zvláštního humanoida vyzbrojeného ostrými zuby a drápy, který okamžitě uteče z porodního sálu, aby naplnil svůj přirozený instinkt, kterým je vraždění). Žádná legrace není ani s holčičkou, která v japonské klasice Kruh (i pozdějším stejnojmenném hollywoodském remaku) připravuje o život ty, kteří zhlédli podivnou videokazetu. Sem by rozhodně patřili i mutanti z Cronenbergova existenciálního hororu Mláďata.

Mnohem horší než výše zmiňované jsou pak děti zlomyslné až zákeřné, které jsou předčasně vyspělé a místo "klukovin" vymýšlí skutečně nebezpečné hry. Třeba takový Dobrý synek Henry Evans, o němž si rodiče myslí, jak je bezstarostný a na svůj věk velmi citlivý, jenže ve skutečnosti má slabost pro smrtelné hry, které můžou stát jeho rodinu život. Dost možná ještě hůř je na tom šestnáctiletý Todd Bowden z adaptace novely Stephena Kinga Nadaný žák, jenž místo toho, aby udal svého souseda, v němž poznal hledaného nacistického zločince, chce, aby mu vyprávěl o všem, co v koncentračních táborech dělal. Vyloženým sadistou pak je Kevin z dramatu Musíme si promluvit o Kevinovi, jenž se vyžívá v tom, že psychicky týrá svou matku, kterou upřímně nenávidí.

Existují i děti, které navenek vypadají úplně normálně jako jejich vrstevníci, jenže se narodily se zvláštním "darem", který jim poměrně ztěžuje život. O tom vědí své třeba Carrie nebo Charlene (Ohnivé oči), které mají telepatické schopnosti a jsou schopné například zapálit libovolný objekt jen silou myšlenky. Dokonce celé Městečko prokletých je plné dětí, které byly zrozeny ve stejný den a dovedou ovládnout mysl dospělých natolik, že je přimějí i k sebevraždě.

Takové Kukuřičné děti mají vytvořenou sektu, kterou vede dvanáctiletý kazatel, jenž je ovládne a donutí k tomu pozabíjet všechny dospělé, s pomocí jejichž krve hnojí širé kukuřičné lány. A podivnou vesnici, kde taktéž nežijí žádní dospělí a děti se tam jen potutelně usmívají a jsou značně nebezpečné, najdete i kdesi ve Španělsku, alespoň to tvrdí film ¿Quién puede matar a un niño?.   

V neposlední řadě si podobné "dětské monstrum" můžete vychovat i doma. Příklad si můžete vzít třeba z bývalého policisty Damona Macreadyho aka Big Daddyho z prvního Kick-Asse, kde si z dcery Mindy vytvořil Hit Girl, která své protivníky "kosila" vskutku velmi brutálně. Kdyby vám ani toto nestačilo, tak se obraťte na bývalého agenta CIA Erika Hellera, jenž dal své dceři Hanně elitní výcvik, čímž se z ní stal de facto nefalšovaný zabiják. V některých případech ale taková "drsnější" životní lekce těm nejmenším neuškodí, příkladem budiž dospívající Danny z legendárního Karate Kid, který se díky starému japonskému učiteli naučil sebeobraně a pokoře.

Pro strach uděláno má i malý Kevin ze slavné komedie Sám doma, který si zcela osamocen poradí s dvojicí lupičů, kteří se chtěli obohatit v domě jeho rodičů. Ti jsou z něj pochopitelně zoufalí. Velmi podobně je na tom i pan Wilson, jehož pro změnu dovádí k šílenství Dennis - postrach okolí, neboť mu neustále provádí nějaké rošťárny, na něž už postarší muž vskutku není zvědavý.

Někdy ale dětem bohužel nezbude nic jiného než rychle dospět a pokusit se doslova svůj život vybojovat. Něco podobného se přihodilo v Japonsku, kde jako reakci na to, že děti nerespektovaly dospělé a bojkotovaly školu, vymysleli zákon Battle Royale, který nakazuje, že každý rok bude vybrána jedna středoškolská třída, jejíž členové jsou uvrženi do velmi násilné hry. Také USA mají obdobu, kterou nazývají Hunger Games, v níž pro změnu každoročně bojují o přežití náhodně vybraní chlapec a dívka a všechno to sledují televizní kamery. 

Kdybyste vyrůstali na ulici, taky byste se museli velmi brzy začít držet pravidla "zabij, nebo budeš zabit". Jinak reálně hrozí, že se nedožijete druhého dne. Třeba taková parta dětí v gangsterce Tenkrát v Americe měla několikrát na kahánku a účastnila se několika syrových pouličních bitek. Jenže i ty jsou procházkou růžovou zahradou proti tomu, co denodenně zažívají dětské gangy v Riu de Janeiru, kam nás zavádí drama Město bohů. To je na rozdíl od takřka všech zmiňovaných filmů v našem výčtu alarmující o to víc, že vychází ze skutečnosti.

Jak náš článek dokazuje, snímků, v nichž jde z dětí strach větší než z dospělých, je poměrně dost, jen se tak často nezmiňují, protože většinový divák o ně raději nejeví zájem. Jsme si samozřejmě vědomi toho, že jste v předchozích odstavcích, nemuseli najít zrovna ten váš oblíbený film s "nebezpečnými dětmi". Pokud se tak stalo, neváhejte a napište nám o něm do diskuze. Budeme jedině rádi.