V polovině sedmdesátých let měl Billy Wilder nejlepší tvůrčí léta za sebou. Nedokázal (a snad ani nechtěl) držet krok s mladou generací režisérů Nového Hollywoodu. Pro diváky procházející vystřízlivěním z květinového okouzlení šedesátých let byly jeho filmy až příliš sarkastické a starosvětsky natočené. Nepočítáme-li zbylé dva filmy, které jsou jemně řečeno bizarní, pak Na titulní straně představuje skutečně plnohodnotné rozloučení režisérského matadora s diváky. Osobně jej navíc považuji za Wilderův opus magnum, jenž svými kvalitami převyšuje i adorované klasiky jako Někdo to rád horké nebo Byt. Film je adaptací stejnojmenné divadelní hry, která byla uvedena i v Česku - v divadle ABC. Billy Wilder se s dlouholetým kumpánem I. A. L. Diamondem rozhodl pro radikální a nezvyklou změnu oproti hře i předchozím filmovým předělávkám (např. Jeho dívka Pátek). Z hlavní ženské hrdinky Hildy Johnson udělal novinářského světáka Hildyho Johnsona. Velmi si tím usnadnil práci a mohl se naplno věnovat rozvíjení svého výchozího plánu. Tam, kde se Cary Grant šarmantně hádá s koketní Roselindou Russel, tam se pouští do ostré kritiky soudobých reálií. Ušetřen není nikdo - od bezcitných novinářských hyen, buranských policajtů, úlisných politiků až po přechytralé psychoanalytiky. Zesměšňováni jsou skrze konverzační přestřelky Jacka Lemmona a Waltera Matthaua, ale po většinu času zvládají svou autoritu potopit sami. Nejkladnější postavou se tak jeví naivní prostitutka, přítelkyně na smrt odsouzeného mladého komunisty (fóbie z rudé hrozby, málem bych zapomněl na další vděčný terč Wilderova ostrovtipu). Celý retro-snímek se záměrně nese v duchu screwballových komedií třicátých let, kterým chtěl Wilder vzdát malý hold. Občas se neubrání a zatoulá se do žánru sennetovské grotesky (jízda přes město na nemocničním lehátku), což je snad jediná výtka vůči obdivuhodně rytmizované komedii. K samotnému DVD se ovšem mnoho pozitivního napsat nedá. Nebýt samotného filmu, hodilo by se spíše jako tácek pod půllitr. První to odnesl obraz - ořezaný do 4:3. Člověk by řekl, že tohle se stane u druhořadého sovětského válečného filmu od Řitka video, nikoliv rodinnému stříbru ze stáje Universal. Film je přepsán v originálním widescreenu 2,35:1 a je neanamorfně uložený. Původního českého dabingu od ČST se bohužel nedočkáte, převzatý je paskvil z Novy, který zabil polovinu dialogů. Za bonus je vydáváno interaktivní menu, což je jistě pěkná věc, ale hezčí udělám ve Windows 7. To všechno úhledně označeno jako Platinová edice. Nemilá fušeřina, jen co je pravda.