Charismatická partička mladých sexy Copperfieldů svými iluzionistickými triky nemotá hlavu jen zástupci složek zákona Marku Ruffalovi, ale i filmovému divákovi, kterého dokáže solidně vytočit. Letterier mu štědří podpásovky a na svůj vlastní souboj s neobvyklou látkou zapomíná.
Netvrdím ale, že se u toho nebude určité procento zemské populace bavit. Hodnocení filmových kvalit zdaleka není jen o zábavě, i když její vliv na diváka (a tudíž i na recenzenta) je nepopiratelný. Na
Babovřesky taky chodil prostý lid se smíchem potřetí a
Troškův majstrštyk nedostával od kritiků víc jak jedna z deseti.
Podfukáři jsou přesně tímto typem zábavy - nablýskaní, sexy, svěží s fancy létající kamerou. Taky jsou ale nekonečně hloupí, nelogičtí a drze prvoplánoví. Dějová stupidita se stupňuje lineárně s narůstající náročností velkých trikových show, které jsou celkem tři, a vrcholí momentem, který vyhlašuji nejvíc cheesy twistem roku. O scénář se celkem postaralo pět autorů - už to by měl být showstopper pro většinu normálně smýšlících sedláků - a jeho limita se blíží k iracionálnímu nekonečnu.
Do efektní polévky míchá francouzský režisér tunu CGI, takže naprostá většina kouzelnických triků vyzní úplně naprázdno a bez jakéhokoliv "žjóva" efektu. Všechna humánní ospravedlnění se tváří hluboce a s nějakým vnitřním smyslem, s pravidly, která samozřejmě ve finále postrádá. "Bohatým brát, chudým dávat" vykrystalizuje možná tak ve slušnou zmatenost
Michaela Cainea a zdviženým obočím člověka v kinosedačce.
V čem má
Leterrier slabé eso v rukávu, je akce. Škoda, že kinetických scén je na bezmála dvou hodin stopáže asi deset minut. Francouz nicméně potvrzuje, že se svými zkušenostmi z Kurýra umí zacházet a v jeho atributech je jako rybička ve vodě. Kromě nápaditých soubojů (čti nápaditého souboje) baví i perfektní autohoničkou, která sice hraje hlavně na efekt (ostatně jako celí Podfukáři), body k dobru za ní snímek ale dostane. Navíc se na mysli dost možná octne čtvrthodinové automobilové burácení z
Jacka Reachera.
Osobně nemám nic proti kouzelnickým tématům - například
Nolanův Dokonalý trik mám v žebříčku zatraceně vysoko. Cením si na něm dobové atmosféry a hlavně chytrého děje, který dává trademarku "the closer you look, the less you see" opravdový smysl.
Podfukáři jsou ale mnohem více parodií na
Dannyho parťáky se zmatenými herci, dysfunkční režií a idiotským přístupem ke skriptu.
Výčet kritiky by mohl být ještě delší, už je jí ale napácháno více než dost. Skončeme to tím, že je to občas i trochu zábavné. Jména v obsazení jsou zvučná, postavy jsou ploché, hraní je odpovídající.
Mark Ruffalo se snaží,
Jesse Eisenberg pracuje se stejnou lišáckou drzostí jako v
The Social Network a ostatní je zbytečné více rozebírat.
U drahého diváctva je sice zaručen občasný údiv, povětšinou se ale bude filmový fanda cítit jako idiot, protože k příběhovým rozuzlením nevedou žádná pojítka. Indicie jsou spatřitelné pouze k nedůležitostem, což je základní nedostatek. Režisér rezignuje kromě všeho ostatního i na pokusy o romanci a úmyslné nasazení postavy
Mélanie Laurent tak absolutně ztrácí smysl. V ději neustále opakuje jakási pevná pravidla, snímek samotný ale žádná nemá a po namlsaném traileru je zklamání o to větší.