Sylvester Stallone prožívá už několik let šťastné filmové období. Poté, co jeho povážlivě upadající kariéru stárnoucí akční hvězdy (především) osmdesátých let nečekaně vzkřísily sequely jeho životních rolí Rocky Balboa, Rambo: Do pekla a zpět a (zatím) dvojice filmů o „postradatelných”, nyní opět šlápl vedle. Alespoň po komerční stránce, protože Bullet to the Head naprosto propadl a zaznamenal druhé nejhorší víkendové tržby v jeho kariéře vůbec. Možná i kvůli filmovému ratingu s nálepkou R (restricted), který omezuje návštěvnost filmu pro americkou mládež pod 17 let. Jenže Slyovi fanoušci už se dávno nerekrutují z řad teenagerů. Do našich kin ani tento komerční propadák nedorazil a zatím se nedočkal ani DVD nebo BD distribuce. Přitom film to není vůbec špatný. Stallone tu tentokrát představuje mimořádně velkého drsňáka s nekompromisními metodami, mnohokrát trestaného nájemného vraha Jimmyho Boba (což ilustruje i příjemný krátký průřez z civilních i filmových portrétů hercovy životní a umělecké dráhy), který na objednávku likviduje ještě větší padouchy, než je on sám. Při posledním kšeftu v jeho domovském New Orleans, kdy odstraní zkorumpovaného policistu, je následně zabit jeho parťák Louis Blanchard (Jon Seda). Jeho vrah Keegan (Jason Momoa), rovněž profesionál, se pokusí zabít i Boba, ale ten se mu ubrání. Do Bobova případu se zaplete korejský policista z Washingtonu Taylor Kwon (Sung Kang) a také Bobova dcera Lisa (Sarah Shahi), kterou posléze Keegan unese. Na Bullet to the Head, natočený podle francouzského komiksu Du Plom Dans La Tete Alexise Nolenta, sedí jak ulité lidové rčení o tom, že starého psa novým kouskům nenaučíš. V tomto případě psy dva. Protože kromě akčního veterána Slye se tímto filmem k režii celovečerních filmů vrátil po deseti letech také zkušený režijní veterán Walter Hill. Ten v minulosti spolupracoval i s dvěma nejslavnějšími Slyovými akčními konkurenty. S Arnoldem Schwarzeneggerem natočil hláškující akční krimi Rudé horko a s Brucem Willisem americkou verzi Leoneho westernové klasiky Pro hrst dolarů nazvanou Poslední zůstává. Jenže tentokrát spojení sil dvou zkušených bardů akčního filmu u pokladen kin nemělo kýžený efekt. Bullet to the Head je vystavěn podle osmdesátkového akčního modelu a nic na tom nemění ani jeho moderní vizuální kabátek. Hill tu vsadil na osvědčený akční recept, který ale už dávno vyšel z módy. Nahrnul zde na jednu hromadu celou řadu klišé, která byla pro akční nášupy z osmdesátých let typická. Drsného, ale svých zásad se držícího hlavního hrdinu, jeho naivního a idealistického parťáka, kterému se postupně otevírají oči, ukázkově zkorumpované příslušníky policejního sboru a zkorumpovaného právníka Marcuse Baptiste (Christian Slater), nebezpečného zabijáka a protivníka Keegana a půvabnou Bobovu dceru, která se romanticky zaplete s jeho mladým kolegou Kwonem. Akční scény, rvačky a výbuchy okořenil typickými osmdesátkovými hláškami a v závěru nabídl hodně syrovou „vikingskou“ bitku. Vše rámuje flegmatický Slyův hlas vypravěče jako vystřižený ze starých „noirovek“ s Humphrey Bogartem. Když jsem napsal, že tu režisér nahrnul na jednu hromadu všechna typická klišé akčních filmů, neznamená to, že je film špatný. Pokud se z klišé vychází záměrně a pracuje se s nimi podle pravidel žánru, pak je vše v pořádku. Hill dokonale tuto formuli naplnil, ale dnes už to prostě nestačí, a proto to publikum nepřitahuje tolik jako ve zlaté éře let osmdesátých. Bullet to the Head je zároveň zřejmě už symbolickou tečkou takto starosvětsky natočené drsné a nekompromisní akční kriminálky a zřejmě také labutí písní Waltera Hilla. Je zajímavé, že právě v New Orleans se odehrával jeho filmový debut Zlé časy, a je možné, že zde i jeho režijní filmografie skončí. Zatímco pro něj se kruh možná uzavřel, pro Slye nikoliv. Toho ani tento mimořádný komerční neúspěch nemůže ve znovu nakopnuté kariéře zastavit a doufám, že podobnou komerční katastrofou nebude jeho další projekt Escape Plan, kde se objeví po boku bývalého rivala Arnieho. Bullet to the Head je povedená nekompromisní akční řežba, která uspokojí každého pravověrného Stallonova fanouška. Walter Hill nabídnul řemeslně bezchybné, nadupané a přitom nostalgické ohlédnutí za již dávno zmizelými časy. Proč si ještě jednou a možná naposled nedopřát podobnou akční lahůdku, která nic nového nepřináší, nic neřeší, ale funguje tak, jak má? Mně osobně to v tomto případě k filmové spokojenosti stačilo.

Originální trailer filmu Bullet to the Head