Steven Spielberg a John Williams za ta léta spolupráce už tak nějak patří k sobě. A komu jinému mohl Spielberg nabídnout životopisný film z americké historie, než někomu, kdo s tím má bohaté zkušenosti. Williams už skládal pro celou řádku filmů toho to žánru, jmenujme snad jen Amistad, Zachraňte vojína Ryana nebo Narozen 4. července. Navíc netřeba dodávat, že Williams je zkrátka sázka na jistotu. Bezmála padesát nominací na Oscara, pět plešatých sošek doma na regále, to už vypovídá o jistých schopnostech. Ale pojďme se podívat na tu nejžhavější nominaci. Lincoln OST skrze sedmnáct tracků nenaplní ani hodinovou stopáž, což ale tak akorát stačí, aby byl dostatek času dát si repete. Williams pojal celé album velmi klasicky, proto nečekejte žádnou extravaganci, což ale rozhodně neznamená, že se budete nudit. Hned úvodní skladba The People’s House zaujme sólem dřevěných dechů, které se o pár desítek sekund později rozvine v doprovodu smyčců v jedno z mnoha témat soundtracku. To se klidně přelévá i do následujícího tracku The Purpose Of The Amendment. Williams se inspiruje tradiční americkou hudbou a hned několikrát používá motiv písně Was My Brother In The Battle? Stephena Fostera z roku 1862. Kouzelně rozvernou melodií na housle a banjo vystupují v tracklistu skladby Getting Out The Vote a The Race To The House, které na moment boří formální v dlouhých monumentálních melodiích se vinoucí jednotvárnost alba. Ta ovšem není v tomto případě nijak na škodu a proměnlivost hned několika témat, jimiž se Williams pravděpodobně snaží vyjádřit mnohostrannost Lincolnovy osobnosti, OSTčko patřičnou oživí. Není tracku, který by věrohodněji zachytil náladu války Severu proti Jihu, než sedmý v pořadí s názvem Call To Muster And Battle Cry Of Freedom. Rachot vojenských bubnů doprovázený zpočátku flétnou a následně zpěvem smíšeného sboru dodává svým pochodovým rytmem dojem autentičnosti a opět je osvěžující chvilkou ve vážné směsi nejrůznějších témat. Dynamikou soundtrack neohromí, ale to ani nebyl Williamsův záměr, protože film takového ladění nepotřebuje ani nikterak výbušnou a překvapivou hudební linku. Většina tracků jako The American Process, The Blue And Grey, Equality Under Law nebo Elegy neopouští kombinaci smyčců, dechů a klavíru, která dohromady promlouvá v něžných a líbivých melodiích. V jednoduchosti a minimalistické kráse jednoznačně vítězí track Freedom’s Call. Druhá polovina soundtracku hraje s tracky Remembering Willie a Appomatoxx, April 9, 1865 na vážnější notu a v hlubokých variacích jsou zde upřednostněny žestě s basou. Na okamžik se objeví ale i vysoký zpěv kostelních sborů. Lincoln OST nepatří do škatulky soundtracků, které vás zvednou ze židle, při nichž vám přeběhne mráz po zádech, nebo si párkrát poklepáte nohou do rytmu. Toto album Johna Williamse si pustíte právě pro jeho statický klid a kompozičně bezchybné melodie, které se nedají přeposlouchat. Williamsova hudba se ostatně jako vždy až nadpozemsky nádherná. Můžeme jen odhadovat, zda-li Soundtrack k Lincolnovi zafiguruje při oscarovém ceremoniálu, ale šance by mohl mít slušné.
Album: John Williams - Lincoln OST
Celkový čas: 58:46
Skladby: The People’s House // The Purpose Of The Amendment // Getting Out The Vote // The American Process // The Blue And Grey // With Malice Toward None // Call To Muster And Battle Cry Of Freedom // The Southern Delegation And The Dream // Father And Son // The Race To The House // Equality Under The Law // Freedom’s Call // Elegy // Remembering Willie // Appomattox, April 9, 1865 // The Peterson House And Finale // With Malice Toward None (piano solo)

The People's House - John Williams