Voice-over hlavního hrdiny nás zavádí do podzimního New Yorku a typických klišé romantických filmů - zrychlené záběry hemžících se davů na nádraží, velké a odcizené město, lidé jedoucí v metru a řeči, které jsme slyšeli v různých obměnách milionkrát (Look at us, walking. Always in a hurry, always late...). Nikdy jsem neměla nic proti fungujícím postupům v neambiciózních snímcích konzumních žánrů - Záměna mohla být jedním z těch filmů, které neurazí a den po jejich zhlédnutí si je nebudete pamatovat. To by ovšem Allan Loeb nesměl napsat příšerný scénář, který se snažil změnit vážnou předlohu Jeffreyho Eugenidese (Sofia Coppola zfilmovala jeho román Smrt panen) v povrchní komedii. Ještě horší je, že se mu to nepovedlo. S čím tu máme co do činění - Kassie (Jennifer Aniston) chce dítě, protože je stará. Sperma svého neurotického kamaráda Wallyho (Jason Bateman) nechce, a tak si přes inzerát najde krásného a chytrého dárce (který mimochodem vypadá trochu jako gay). Poté se pořádá jakýsi oplodňovací večírek (jen doufám, že toto se v reálném světě neděje), kde opilý Wally omylem sperma rozlije a nenapadne ho nic lepšího než ho nahradit svým. Wally má okno a Kassie se odstěhuje do Minessotty (protože je to lepší místo na výchovu dítěte). Po sedmi letech se vrací se synem zpět do New Yorku, využívá Wallyho jako chůvu a ten se se Sebastianem (Thomas Robinson) postupně sbližuje. Nepozornost hlavních postav při hodinách biologie dává vzniknout zápletce, ve které je hnědovlasému a hnědookému Wallymu divné, proč je mu hnědovlasý a hnědooký Sebastian tak charakterově podobný. Modrooká a blonďatá Kassie mezitím randí s modrookým a blonďatým 'oficiálním otcem' a není jim divné vůbec nic. Kdyby byl snímek v rámci marketingové kampaně rozdělen na dvě části, mohla by se ta první jmenovat Záložní plán a druhá Jak na věc. To se nestalo a film byl prezentován jako romantická komedie, přičemž není ani romantický, ani moc vtipný. Otázkou pak zůstává, co tedy vlastně je... Postavy hlavních hrdinů zůstávají neměnné, ploché charaktery odpovídají typologii: sebevědomá žena, ňouma s očima jako trnky, přechytralé dítě a ztřeštění kamarádi hlavních hrdinů (Jeff Goldblum, Juliette Lewis). Jeff Goldblum si svou roli očividně užívá, Jason Bateman je jako kopie Hugha Granta dobrý, Thomas Robinson neleze nanervy i přes svou přemoudřelost a Jennifer Aniston dělá to co vždy. Vztah mezi Wallym a Sebastianem funguje skvěle, najde se i několik dobrých scén, ale chemie dua Bateman - Aniston je absolutně nulová. Celé to tedy vyznívá tak, že Wally má rád svého syna, a proto usiluje i o Kassie. Ta nakonec řekne ano, protože to vyhodnotí jako nejlepší možné řešení – racionální romantika. Tato základní a fatální nefunkčnost dělá film docela zajímavým. Tedy zajímavě špatným. Pitomoučký scénář nabízí spoustu věcí, které si člověk užije, pokud už toho viděl hodně - jsme chytří (scénka s osobou postiženou Tourettovým syndromem), jsme in (replika o facebooku), jsme cool (sbírání rámečků na fotografie), jsme moderní (ekologie, psi v útulku). PG-13 rating a Disney studio přináší věty o 'unesení' těhotenství (I hijacked Kassies pregnancy) i debaty, ve kterých lidé místo slova sperma říkají ingredience. I to, že v romantickém filmu jde o cosi, co by se dalo kvalifikovat jako znásilnění, je kvalitní.

Záměna má smysl jen pro lidi, kteří viděli málo romanťáků (a těm bych radila podívat se spíše na ty dobré), pro milovníky žánru (existují-li nějací), či pro osmnáctileté zamilované dvojice, které potřebují přítmí kina, protože při sledování dvd by je z křesla pozorovala maminka. Namísto vzpomínek na děj zůstává po několika dnech jen pachuť, že kdyby se původní povídka (Baster) dostala do rukou někomu schopnému, mohl vzniknout zajímavý nadžánrový snímek.