A zase je to dvojice John Williams a Spielberg, což už asi nikoho nepřekvapuje. Tihle dva géniové zkrátka patří k sobě a naplánováno mají dokonce i na letošní rok. John Williams je sázka na jistotu, zvlášť když se jedná o snímek, který hraje na city. A Válečný kůň je přesně ten případ.
Albert a jeho kůň Joey na strastiplné cestě po bojišti první světové války? To už je sakra emotivní. A John Williams ví přesně, jak na to. Jeho soundtrack není jen směskou půvabných melodií, je něčím daleko složitějším. Šestnáct tracků za více než hodinu vypoví příběh o zoufalství, naději a pozoruhodném přátelství mezi člověkem a zvířetem.
Album otvírá skladba Dartmoor, 1912 osamocenou flétnovou melodií, kterou záhy zlehka doplní orchestr, jenž během několika desítek sekund rozvede téma vytvářející tempem i laděním pohled na ubíhající krajinu z koňského hřbetu. Následuje o kapku rozvernější a méně zamyšlená The Auction, kde se melodie na strunách smyčců a ozvučnících klarinetů rozbíhá v hlubších harmoniích. Ve čtvrté Learning The Call se rozrůstá o harfu a zvonky a celkově se v nekonečně se opakujících variacích výrazně přiblíží prvním třem Potterovkám. Bringing Joey Home and Bonding se naopak nabubřelým broukáním cella, basy v doprovodu hoboje vyvíjí spíše pirátským směrem.
Pátá Seedind Horse Vs. Car převezme iniciativu a romantické smyčce se spolu s klarinetem a občasným zvukem harfy slijí v nadpozemsky něžné souznění, který utne hluboký žesťový úvod tracku Plowing. Ten rozpoutá hotovou smršť, která se rozeběhne do všech koutů širokého orchestru a jedno z témat tak dostane majestátní podobu. Touto skladbou končí první část soundtracku, která si pohrává s romantikou, tíhnoucí až k rozpustilému optimismu.
Se sedmičkou Ruined Crop And Going To War naopak startuje to pravé válečné drama. Konečně vybuchují dosud utlumené smyčce a spolu s klarinetem, doplněným o fagot, se rozjíždí vojenský pochod do rytmu perkusí. Opravdového vrcholu dosáhne soundtrack s tracky The Desertion a Pulling The Cannon, v nichž burácí celé spektrum nástrojů, s žesti ve vedoucí pozici. S Death Of Tophorn a No Man’s Island už ruch války pomalu utichá a střídají jej zoufalé melodie, které přepadnou až do molových disharmonií, z nichž jde mráz po zádech.
Poslední třetina soundtracku upouští od dramatického rázu a vrací se zpět k něžnějším motivům úvodu. V The Reunion nečekaně vystupuje klavír, ale tlumeně, aby ho za okamžik převálcovaly rozpustilé smyčce. Daleko více prostoru pak dostává v následující Remembering Emilie and Finale. Ta je jednou z nejzajímavějších na albu, protože se zbytkem tracků výrazně kontrastuje. Závěrečná The Homecoming už jen k titulkům zrekapituluje většinu témat a v osmi minutách, což je v tracklistu zdaleka maximum, se rozloučí osamocenou flétnou tak, jak to všechno začalo.
Válečný kůň skýtá všechny kvality, na něž jsme u Johna Williamse zvyklí. Je dosud k podivu, že se skladatel s pro současnost už trošku staromódním rukopisem dokáže udržet mezi špičkou hollywoodských skladatelů a hravě strčit do kapsy kolegy o více než třicet let mladší. War Horse OST je pozoruhodný pro své výrazně různorodé ladění, které na jednu stranu vzbuzuje melancholickou představu divoké přírody a na druhou obraz zkrvavených těl, těžké zbroje a padajících salv.
A který z nominantů má větší šanci? Pokud se ohlédneme za Tintinem, Válečný kůň přeci jen není rovnocenným soupeřem. Jestliže v osacrovém klání zazní jméno John Williams, dobrodružný animák má o vlásek větší šanci svého soka předčit.
Album: John Williams - War Horse OST
Celkový čas: 67:32
Skladby: Dartmoor, 1912 // The Auction // Bringing Joey Home and Bonding // Learning the Call // Seeding and Horse vs. Car // Plowing // Ruined Crop and Going to War // The Charge and Capture // The Desertion // Joey s New Friends // Pulling the Cannon // The Death of Topthorn // No Man s Land // The Reunion // Remembering Emilie and Finale // The Homecoming
