Opravdu chcete popisovat děj? I když to žádný nemá? Jak chcete. Chlapík Dave sbalí všechny své veverky (tedy Chipmunky a Chipettky, protože pohlavní rovnoprávnost se musí vtloukat dětem do hlav odmalička, ale divím se tedy, že ženská liga ještě nevyrazila do ulic proto, že Chipettky nejsou v názvu filmu) a vyrazí s nimi na exotickou dovolenou. Nejprve si zažijí něco haha příhod v letadle, pak se nalodí na výletní megaloď, kde veverky dovádějí tak, že z toho Davovi slézají i poslední zbytky vlasů, co mu na hlavě zbyly, a při jedné z lumpáren je vítr zanese na opuštěný ostrov, kde musejí probudit k životu svou živočišnou schopnost přežít. Což se jim podaří a navíc poznají nového kamaráda, protože ten ostrov není tak pustý, jak se původně zdálo. Když jsme vyšli z kina, měl jsem pocit, že mi nutně exploduje hlava. Hodina a půl roztomile poskakujících veverek, jejichž pištění neustane ani na vteřinu, je na jednoho průměrně životně unaveného dospělého opravdu příliš. Jestli jsem až doteď měl dojem, že pištění v pohádkách Zdeňka Trošky je nesnesitelné, tak jsem si je v duchu rehabilitoval. V těch si totiž vždy aspoň na chvíli od toho skřehotání odpočinete. Tady ne. Ale i kdybych tohle překousl, ubila by mě k smrti ta hrozná neoriginálnost filmu. Ne že bych čekal něco nečekaného, ale popravdě si myslím, že ta v kolonce scénář uvedená dvojice Jonathan Aibel a Glenn Berger nejsou lidé, ale pseudonym pro počítačový program, který "nakoukal" dvacet, třicet dětských filmů a pak z viděného uplácal scénář. Každou scénu už jste někde viděli a každý dialog vykazuje inteligenci prvoka. Těžko se pak divit, že nastupující generace blbnou, protože když jim ve školce pustí něco takového a záhy dostanou denní dávku Maxim Turbulenc, nemůže to na nich nezanechat stopu. A co víc - pokud by se snad nedejbože stalo, že se některé dítě ztotožní s kteroukoliv veverkou, nutně z něj musí vyrůst nesnesitelný spratek. Protože když si místo veverky dosadíte dětského hrdinu, museli by ti parchanti skončit v nejlepším u dětského psychologa a v nejhorším v diagnostickém ústavu. Jo a abych nezapomněl! Ještě mě ukrutně s**** ta "dallasizace" vztahů a problémů. Když Lucy Ewingová padla do drog, bratr Bobby jí řekl: "Půjdeme na oběd a promluvíme si o tom." Zašli na oběd, pokecali a Lucy přestala drogovat. Ne snad, že by se v Alvinovi drogovalo, ani na obědy se nechodí, ale když se vyskytne nějaký problém, začnou si veverky těmi svými pískavými hlásečky (já měl vážně po deseti minutách chuť těm potvorám zakroutit krkem) prozpěvovat některý z populárních hitů poslední doby (hudební dramaturgie dětem jako vzory diskutabilně podsouvá například Lady Gagu), v něm najdou řešení toho problému a pak vše zdárně vyřeší. Takže po hodině a půl jsem z filmu odcházel s těmito základními vzkazy: 1) Můžete se klidně chovat jako hajzlové, protože vždy se najde někdo, kdo řekne: Každý jsme jiný a musíme se vzájemně tolerovat. 2) Když je ti ouvej, pusť si MTV a bude ti líp. 3) Pokud máš problémy, řekni veverkám. V potřebě potvrdit si svůj názor jsem se dětí zeptal, jak se jim film líbil, a čekal jsem, že řeknou, že vůbec. Ale dočkal jsem se odpovědi: "Dobrý." (Tohle je jejich univerzální odpověď na všechno. Jak bylo ve škole? Dobrý! Co známky? Dobrý? Co jste měly k obědu? Dobrý!).
"Jak to myslíte: dobrý?!"
"To bylo legrační, jak tam ty veverky zpívaly…"
"... nebo jak kroutily zadkama..."
"... a jak tam blbly na tý lodi a porazily toho pána..."
"... a jak srandovně mluvily."
Český trailer filmu Alvin a Chipmunkové 3 A tak jsem pochopil, že Alvin a Chipmunkové 3 prostě není film pro mě. Natočili ho sice dospělí lidé, ale pro děti. A přestože si myslím, že se dokážu na věci dívat dětskýma očima, takhle dětskýma asi ne. Takže těžko soudit, jaký ten film vlastně je. Úplně pitomý, nebo prostě dobrý? Vezměte na něj své děti a dejte vědět. Už jen proto, abych měl lepší pocit, že jsem netrpěl sám. P. S.: Hodnocení za mě najdete v příslušné kolonce, mé děti by samozřejmě daly hodnocení dobrý, tedy 10/10...