Peter Sandza (Kirk Douglas) je bývalý agent jakési supertajné vládní organizace. Jeho přítel Ben Childress (John Cassavetes) mu unesl syna Robina (Andrew Stevens), který má nadpřirozené schopnosti, pro jaké váleční štváči vždy dokážou najít využití. Peter hodlá Robina najít stůj co stůj a pomoci mu v tom má mladičká Gillian Bellaver (Amy Irving), která je podobně nadaná jako Robin, což znamená, že dokáže nejen číst cizí myšlenky a vlastní myslí ovládat předměty, ale také vám může pěkně pustit žilou, pokud se rozruší. Ta se právě dobrovolně uchýlila na kliniku Paragon, zaměřenou na práci s obdobně "talentovanými" jedinci (odtud ta narážka na mutanty v perexu), kde Robin nedávno také pobýval... Snímek vznikl podle románu (a scénáře) Johna Farrise, což ale vůbec neznamená, že by se dal (nebo měl) brát vážně. Brian De Palma po Carrie podruhé vstupuje do stejné paranormální řeky a Zuřivost může být opravdu chápána jako svého druhu volné pokračování. Napomáhá tomu i opětovné obsazení Amy Irving. Jinak se ale režisér vydává odlišnou, odvázanější cestou, kde není důležité (a nedoporučuje se) řešit žánrové skoky a logické kotrmelce, ale raději si užívat hravé filmařiny bez hranic. Zuřivost docela zběsile míchá prvky agentského thrilleru, hororu a komedie. Ani na vteřinu se ale nezastaví, a kdo se nebude zbytečně vrtat v detailech, užije si rozhodně jeden z De Palmových lepších filmů, což v rámci jeho kulty nabitého, byť dost nevyrovnaného portfolia není málo. Patří také určitě k těm jeho snímkům, které by se bez jeho nápaditého režisérského vkladu rozpadly. Přiznejme si, je to vlastně blbina ("stylish trash" - stylový brak - říká třeba Leonard Maltin ve své encyklopedii), ale natočená s takovým entuziasmem, že to tvůrcům nemůžete mít za zlé. Režisér předvádí svou obvyklou škálu oblíbených postupů, jako jsou dlouhé kamerové jízdy, časté nájezdy, kroužení kolem postav, záběry z nadhledu, rychlé švenky. Jako by nesnesl pomyšlení, že by se divák byť jen na chvíli nudil. Samozřejmě nezapomene ani na svou trademarkovou zpomalenou klíčovou scénu, která je jako vždy tak trochu na hraně vycizelované trapnosti. Stejně jako celý film. Závěr zase upomene na o několik let mladší snímek Davida Cronenberga Scanners, který pak nejspíše uvidíte v trochu jiném světle. Hlavně v úvodu je film také přehlídkou fyzické zdatnosti Kirka Douglase, kterému už sice bylo v době natáčení přes šedesát, ale přesto si klidně střihne běh z vody v plavkách, promenáduje se nějakou dobu pouze v trenýrkách a skáče jen tak mimochodem jako kamzík. Na to lze říct jen klobouk dolů. Nevím, jestli za to mohly endorfiny z posilovny, nebo režisérovo vedení, ale i jeho herecký výkon je neuvěřitelně energický, nabuzený. Když v jeden okamžik naprosto nečekaně vlepí hysterické hrdince facku, člověk si říká, jestli to bylo ve scénáři, nebo šlo o osvícenou improvizaci. Ani zbytek obsazení není rozhodně neznámý - ať už jde o slavného scenáristu a režiséra Johna Cassavetese, bývalou paní Spielbergovou Amy Irving, povědomého béčkaře Andrewa Stevense (na kterého si dobře pamatuji z pubertálních let, kdy jsem nadšeně sledoval na Nově vysílanou sérii erotických thrillerů Noční oči) nebo v pidiroli debutující Daryl Hannah. Mimochodem, na vteřinu se ve filmu objeví jako komparz i James Belushi.
Zuřivost ve filmografii Briana De Palmy trochu zapadá. Snad proto, že nevznikla podle slavné předlohy jako Carrie, ani nepatří do série stylových hitchcockovských vykrádaček (Oblečen na zabíjení, Dvojník) nebo ambiciózních gangsterek (Zjizvená tvář, Neúplatní). Ale to nevadí, stejně to s ní zkuste. Čiperné duo De Palma - Douglas si to zaslouží. P. S.: V roce 2008 se objevily zaručené zprávy o tom, že se chystá remake De Palmova snímku. Od té doby ticho po pěšině. Co na to říct? Zaplať pánbůh!