Blíže nespecifikovaná budoucnost, blíže nespecifikovaná země (zřejmě ale USA). Peníze ztratily svou hodnotu a úplně přestaly existovat. Jediné, co má v lidském životě cenu, je čas. Ve věku pětadvaceti let každému naskočí na ruce počítadlo, na němž je přesně jeden rok. Od této chvíle člověk přestává stárnout a musí střežit svůj čas. Platí se s ním, vyměňuje se a dodává příbuzným. Jakmile se někdo tzv. vyčasuje, končí. Ti nejchudší tak musejí dělat vše pro to, aby získali trochu času navíc a přežili další den. To ti bohatí jsou na tom lépe - času mají prakticky neomezeně a udržují tak rovnováhu světa. Aby nepřišli do kontaktu s tou největší spodinou, bydlí ve vlastní zóně. Do první skupiny patří mladý dělník Will Salas (Justin Timberlake), který přežívá doslova ze dne na den a kromě svého času shání i nějakou tu minutu pro svou matku. Jednoho dne zachrání před krádeží evidentně bohatého muže, který podle svých slov už nechce žít a Willovi za odměnu věnuje všechen svůj zbývající čas. Mladík se tak okamžitě vydává do zóny těch nejmocnějších a chce tu trošku nastolit spravedlnost. Dojem to udělá na zhýčkanou Sylvii (Amanda Seyfried), která se brzy stane jeho nedobrovolnou rukojmí. Historce o věnování času samozřejmě nikdo nevěří. Jestli něčím fanouška sci-fi Vyměřený čas okamžitě zaujme, je to originalita. Dokonce bych se nebál napsat, že jde o scenáristicky nejoriginálnější film letošního roku. A není se co divit, jeho tvůrcem je totiž Novozélanďan Andrew Niccol, z jehož dílny pocházejí takové lahůdky, jakými byly a jsou Gattaca nebo Obchodník se smrtí. Vysoká očekávání tedy byla na místě. Moc příjemné je, že v úvodu se režisér nezdržuje nějakým složitým vysvětlováním a rovnou skáče do děje a sleduje běžný život titulního hrdiny. Při tom perfektně nastoluje atmosféru nehostinného prostředí chudinské čtvrti, kde je opravdu nutné střežit každý svůj krok a být neustále v pozoru. Anonymní svět bezejmenných lidí hodně připomíná klasiku 1984. O to více vám Timberlakeova postava bude sympatická. Bývalý zpěvák tu na svou původní profesi dává zapomenout a drsoně, který má za ušima, mu bez problémů uvěříte. Pokud o jeho hereckém umění ještě někdo pochybuje, po Vyměřeném čase už zřejmě nebude. Největší síla (a možná i částečně slabina) celého filmu je v jeho pozvolném tempu, které nikdy nezrychlí. Nikam se nespěchá a divákovi se všechna fakta pozvolně odkrývají. I ve chvíli, kdy se společně s Willem přesune do světa bohatých, nepřicházejí žádné klipovité střihy nebo opulentní akce. Vše je příjemně pomalé a vy tak máte možnost si vychutnat i ty největší drobnosti. A že je na co se dívat. Vizuální stránka vůbec nevypadá jako moderní sci-fi, ale spíše jako jeho starší bratříček ze sedmdesátých let. Žádná vznášedla, létající auta nebo technické vymoženosti. Zkrátka vše, co máme i dnes. Když na plátně probíhají večírky zbohatlíků, nic nenasvědčuje tomu, že se vše odehrává v budoucnosti. O to děsivější dopad to pak může mít. A Niccol se nijak netají tím, že točí film s přesahem. V celém jeho průběhu moralizuje o síle bohatých, kteří mají podle svých teorií na základě darwinismu jediní právo přežít, protože jsou samozřejmě silnější. I z toho důvodu vůbec nevědí, co mají dělat, když do jejich světa přijde někdo obyčejný a nepříliš majetný, nota bene okouzlí některé z jejich příslušníků. Je to možná trošku laciné, ale stále aktuální. Řemeslně prakticky nelze filmu vytknout vůbec nic. Scény fungují, jak mají, i akce, které tu není tolik, je natočena naprosto výborně. Ani vytvořené prostředí a celková atmosféra nenudí. Navíc tu máme slušnou hereckou sestavu v čele se zmiňovaným Timberlakem a krásnou Amandou Seyfried, která tu sice celou dobu pobíhá ve vysokých podpatcích, což je, pravda, na potenciální akční hrdinku dost prvoplánové, chemie mezi oběma ale funguje naprosto dokonale. Vyloženě špatní nejsou ani Alex Pettyfer a Vincent Kartheiser, kteří by měli zastávat funkci jakýchsi záporáků. Mám ale dojem, že mohli být trošku výraznější, protože ve výsledku působí nemastně neslaně, což je malinko škoda. Beze zbytku výborný je Cillian Murphy jako správce času, jeho role ovšem zůstala lehce nevyužita. Příjemnou třešínkou na dortu pak jsou umné variace na bondovky nebo klasiku Bonnie a Clyde. Výraznějšími nedostatky tak zůstává občas chybějící logika (až příliš snadné vykradení banky), stejně jako motivace postav, jejichž vzájemné vztahy vznikají asi až příliš rychle. Někomu rozhodně bude vadit vysoká míra moralizování a utahané tempo, které objektivně vzato v prostřední části filmu skutečně neprospívá. Citelně tu chybí nějaká větší scéna, kterou byste si po doběhnutí závěrečných titulků zapamatovali. Závěr je sice super a podařený, postrádá ovšem nefalšované emocionální vyvrcholení.
Český trailer filmu Vyměřený čas Vyměřený čas určitě není bezchybný film, rozhodně je ale dost originální a v rámci možností chytrý a inteligentní. Už jen kvůli této kombinaci se vyplatí obětovat peníze a do kina zajít. Je totiž dost dobře možné, že něco takového zase nějakou dobu neuvidíte.