Snímek Šampón stojí poněkud stranou hlavního proudu uznávaných filmů roku 1975, které slavily úspěch u kritiky jako Přelet nad kukaččím hnízdem nebo u publika jako megahit toho roku Čelisti. I když měl Šampón toho roku rovněž úspěch u kritiky a publika, dnes je téměř neznámý a pokud ho někdo zná, hodnotí ho dosti lehkomyslně a nedokáže ocenit jeho pravou hodnotu, jak dokazuje i 59% na Československé filmové databázi.

Šampón vznikl ze spojení tehdejších tří výrazných postav amerického filmu. Tím hlavním hybatelem tu byl z pozice producenta a hlavní herecké hvězdy Warren Beatty, který byl v polovině 70. let stejnou hvězdou, jakou je dnes například Tom Cruise nebo Brad Pitt. Druhou výraznou postavou, v důsledku ale jen námezdní silou byl scenárista Robert Towne, který je spolu s Beattym spolautorem scénáře. Towne byl rok předtím oceněn Oscarem za scénář ke krimi Čínská čtvrť. A někde mezi nimi stál třetí prvek tohoto pracovního trojúhelníku, a sice bývalý střihač, pak režisér Hal Ashby, který měl za sebou jeden hodně netradiční indie snímek (Harold a Maude) a jedno psychologické drama (Poslední eskorta), které mělo sice dobré kritiky, ale díru do světa neudělalo. Ashby se to snažil změnit právě s Šampónem.

O čem film je? Jeho hlavním protagonistou je nezodpovědný lehkomyslný sukničkář George (Beatty), který sní o vlastním kadeřnickém salónu a s tím spojeným postupem do vyšší společnosti, který představuje například bohatý byznysmen Lester (Jack Warden), který se stará o peníze různých politiků a jiných "velkých ryb". George se snaží udělat vše proto, aby se stal také velkou rybou, protože má po krk nádeničiny pro majitele salónu Normana (Jay Robinson), který má zase po krk Georgova neustálého porušování pravidel a pracovní doby. George doufá, že se mu podaří do společenské smetánky prorazit díky tomu, že "dělá (hlavu) Barbaře Rush (tehdejší populární televizní herečka)", ale jak mu říká jeho přítelkyně Jill (Goldie Hawn), tím, že "někomu poleze do zadku", se mu to nepodaří. George má sice přítelkyni, která se mu snaží pomoct dobře míněnými radami, ale to mu nebrání, aby zároveň spal i se ženou Lestera Felicií (Lee Grant), a současně se sbližuje i s Lesterovou milenkou Jackie (Julie Christie), s kterou měl sám kdysi intenzivní vztah. 

Šampón je sarkastickým portrétem pokrytecké společnosti a výsměchem tehdejšímu politickému systému a zcela záměrně je zasazen do předvolební noci roku 1968, kdy se o prezidentský mandát ucházel tehdy už nechvalně proslulý Richard Nixon, který pak musel z důvodu skandálu Watergate odstoupit. Šampón byl natočen rok po této události a mohl si tak dovolit ironicky komentovat Nixonovo zvolení do úřadu. Když Lester ve filmu prohlásí: "Snad bude Nixon lepší než Johnson (Lyndon)", tehdejší divák se tomu už mohl jen posměšně ušklíbnout. Nixon nejenže nebyl lepší prezident než Johnson, naopak dále prohloubil krizi ve společnosti. V tom je Šampón aktuální i dnes, protože svět politiky se za 50 let příliš nezměnil, a dnešní situace je té tehdejší v mnohém podobná. 

Šampón ale není o politice, i když se jí dotýká. Šampón je především hereckým koncertem všech hlavních i vedlejších herců. Beatty nehrál nikdy postavu, která by mu byla bližší, sám vyhlášený hollywoodský sukničkář. Skvělý je herecký veterán Jack Warden, který je extrémně směšnou postavou. Směšná je jeho role, kterou sám zhodnotí slovy, že je "hovno", směšná je jeho domněnka, že George, který mu v jednu chvíli spí s jeho ženou, milenkou i dcerou (hraje ji v debutu Carrie Fisher), je "teplouš", směšná je pak jeho snaha zapadnout mezi hipíky na večírku. Warden by si za svůj výkon zasloužil Oscara, ale zůstalo jen u nominace. Oscara si za vedlejší roli odnesla alespoň Lee Grant, která hraje jeho manželku. Výborná je také Julie Christine jako Jackie.

Šampón je sice označen jako komedie, ale nejde o klasickou taškařici nebo komedii, jak ji vnímáme dnes. Jde především o kritiku a výsměch pokrytectví společenské smetánky, ať už to jsou politici nebo byznysmeni, jak dokazuje především Wardenova postava Lestera. Ale jak už zde bylo napsáno, pár komických situací tu najdeme, většinou je v nich přítomen právě Lester: ať už to jsou scény z volební noci nebo z "hipízáckého" večírku, kde mimo jiné nechtěně přistihne George s Jackie, což ještě chvíli předtím, než ve vyloženě slapstickové situaci světlo z pootevřené lednice odhalí jejich identitu, komentuje uznalými slovy (překladu myslím netřeba) "That´s what I call fucking". Šampón nicméně v závěru dost zhořkne, když George přeci jen dojde k jakémusi procitnutí a poznání marnosti svého snažení. 


Šampón je zkrátka mnohem více než jen obyčejnou komedií nebo dobovým portrétem společnosti a jeho poselství se přesouvá do obecné roviny. Dobovou atmosféru se mu nicméně povedlo zhmotnit více než zdařile i díky hudebním hitům od Beatles nebo Beach Boys, jejichž píseň "Wouldn't It Be Nice" rámuje film na začátku i na konci. Šampón tak můžeme směle zařadit nejen po bok umělecky zdařilých snímků ve filmografii Hala Ashbyho, ale i mezi to nejlepší ze 70. let. Jak bylo napsáno na počátku, v době své premiéry měl v kinech docela slušný úspěch, dnes je však téměř zapomenutý, což je rozhodně chyba. 

A kde můžete Šampón vidět? Pokud ho nevlastníte na DVD, tak potom ho můžete streamovat na Maxu nebo Apple TV+.

Šampón