© CinemArt
Prvním pozoruhodným faktem je to, že spisovatelka Elly Conway neexistuje a jde patrně o pseudonym, za nímž se skrývá nějaký jiný autor, autorka nebo případně kolektiv autorů (existuje fanouškovská teorie, že za napsáním knihy stojí zpěvačka Taylor Swift, nicméně tvůrci filmu tuto hypotézu již několikrát vyvrátili – i tak to ale románu výrazně pomohlo k rozšíření povědomí o jeho existenci). Druhou zajímavou skutečností je, že film Argylle: Tajný agent není adaptací zmíněného románu. Ve skutečnosti je film meta-fikčním vyprávěním, jehož hlavní hrdinkou je přímo ona smyšlená spisovatelka Elly Conway, proslavená špionážní knižní sérií o agentovi Argyllovi. Nedávno vydaný román „Argylle“ je tudíž spíš marketingovým nástrojem na propagaci filmu (a obráceně) než cokoli jiného.
© CinemArt
Příběh filmu je každopádně o tom, že spisovatelka Elly Conway (Bryce Dallas Howard) se nechtěně zaplete se skutečnými špiony. Ukáže se totiž, že smyšlená zlá tajná organizace, kterou si vymyslela pro svou románovou sérii, existuje i v reálném světě a skutečně se pídí po jakémsi zašifrovaném disku s uniklou databází identit svých agentů, o čemž Elly zrovna shodou okolností píše ve své poslední knize. Před onou organizací ji má chránit hodný agent Aidan (Sam Rockwell), jenž má s její pomocí dotyčný disk najít dřív, než se k němu zmíněná zlá organizace v čele s ředitelem Ritterem (Bryan Cranston) dostane.
© CinemArt
Tím nejvýraznějším prvkem na filmu jako takovém jsou překvapivé a smysl všeho obracející zvraty, kterých je v příběhu dobrý půltucet. Takže v jednu chvíli zjistíte, že všechno je ve skutečnosti jinak, a pak to zjistíte znovu ještě několikrát. Aby to jakžtakž fungovalo, musí být děj filmu extrémně vykonstruovaný a překombinovaný, a kromě toho je plný nejrůznějších děr v logice vyprávění, chyb v návaznosti nebo do očí bijících nesmyslů, nad nimiž zůstává rozum stát. Některé z nich jsou sice zpětně zdůvodněny nějakým dalším zvratem v řadě, ale rozhodně se tím neomluví ani zdaleka všechno.
© CinemArt
Sam Rockwell je v roli agenta, co si to bez mrknutí oka efektně rozdá i s početnou převahou, poměrně zábavný. Bryce Dallas Howard je však oproti němu v roli spisovatelky vržené mimo svou komfortní zónu do světa opravdových přestřelek a naháněček spíše otravná, neb její postava je přinejmenším v první polovině příběhu redukovaná pouze na věčně udivenou a ječící oběť okolností, co s sebou všude tahá svého kocoura a v obličeji střídá jen ublížené, vystrašené a nechápavé výrazy. Když se pak od ní později očekává i zapojení do akčních scén, tak v pozici akční hrdinky působí strašlivě nevěrohodně a místy i nechtěně směšně.
© CinemArt
Při naprostém vypnutí mozku a ignorování různých scenáristických berliček, nekonzistentních detailů a nesrovnalostí v příběhu se film za solidní zábavu nakonec označit dá. Jen je smutné, že Matthew Vaughn dříve zvládal naservírovat i chytrou a nápaditou zábavu, zatímco Argylle: Tajný agent představuje spíše generický akčně-komediální výplach, jenž touhu po dalším setkávání s jeho hrdiny a po hlubším prozkoumávání zákonitostí jeho světa příliš nevyvolává.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]