Jeden z nejočekávanějších filmů roku, kriminální drama Zabijáci rozkvetlého měsíce, konečně po dlouhých pěti letech, kdy bylo poprvé oznámeno, že se Martin Scorsese chystá k jeho natočení, dorazilo do českých kin. Jeho realizaci pozdržela v roce 2020 epidemie koronaviru a jeho premiéra byla dvakrát posunuta. Čas, který jsme museli na nový snímek žijícího klasika čekat, byl dlouhý, ale čekání se přece jen vyplatilo.

Snímek natočený podle knihy Krvavé prachy: Osedžské masové vraždy a zrod FBI, která u nás vyšla v roce 2019, se více než na zrod FBI zaměřuje na psychologický portrét tří hlavních postav, kterými jsou Ernest Burkhart (Leonardo DiCaprio), který se vrací z válečné Evropy domů, jeho strýc Bill Hale (Robert De Niro), přezdívaný "Král" a Mollie Burkhart (Lily Gladstone), domorodá příslušnice kmene Osedžů, kterou si Ernest na doporučení svého strýce namluví a vezme za ženu. Prokletím tohoto kmene byla ropa nalezena na jejich pozemku a bohatství, o něž všichni kolem nich usilovali. Příběh těchto tří postav zabírá zhruba první dvě hodiny filmu a nástup FBI na scénu v podobě vyšetřovatele Toma Whitea (Jesse Plemons) je spíše vedlejší dějovou linkou a patří mu až poslední třetina dosti dlouhého filmu.

Ostatně Martin Scorsese krátké filmy (do dvou hodin) už nějaký ten pátek netočí. Někdy délka filmu, jako například v případě Casina, nevadí, ale někdy, jako v případě předchozího Irčana, je nadměrná stopáž na závadu. Zabijáci květnového měsíce se pohybují někde mezi oběma extrémy. Sice se u nich nebudete nudit, ale kdyby měl film o půl hodiny méně, bylo to možná ještě lepší.

Kromě této drobnosti ale nelze novému filmu žijící legendy mnoho vytknout. Herecké výkony ústředních tří postav jsou skvělé a to je především dobrá zpráva u Lily Gladstone, která je běžnému divákovi prakticky neznámá. De Niro je jako vždy spolehlivý a svého velkého machinátora, který tahá za nitky, hrál, jako by jím byl. Di Caprio pak vytvořil zase trochu jinou postavu, než na jakou jsme u něj zvyklí, ale slabošsky odpudivá poloha mu sedne jak ulitá.

Jak bývá u Scorseseho zvykem, obrazová stránka díla, o níž se u něj stará Rodrigo Prieto, je znovu hodná minimálně oscarové nominace a o plynulé tempo se stará spolu s režisérem jeho dvorní střihačka Thelma Schoonmaker, která má políčeno na dalšího Oscara. Skvělý je také hudební podkres nedávno zesnulého Robbieho Robertsona.  

Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou skutečně velkým filmem nejen díky dlouhé stopáži a dokazují, že Scorseseho filmařská forma je stabilní a dosud nejeví známky opotřebení. Rozhodně půjde o žhavého kandidáta na americké výroční ceny. Milé je pak cameo režiséra v úplném závěru, které je pojaté jako vysílání rozhlasové hry. Zabijáci rozkvětlého měsíce dostáli svým očekáváním a poprávu je lze řadit mezi zatím nejlepší filmy tohoto roku.

Trailer filmu Zabijáci rozkvetlého měsíce