S kariérou režiséra a scenáristy Roberta Rodrigueze je to jako na houpačce. Na jednu stranu je schopen natočit parádní "grindhousovská" béčka Desperado, Od soumraku do úsvitu nebo Planeta Teror, solidní Machete a velmi příjemnou sci-fi Alita: Bojový Anděl, na tu druhou ale dokáže divákům předvést trapnou dětskou trilogii Spy Kids nebo už legendární "hovězinu" Dobrodružství Žraločáka a Lávovky. Jeho nejnovější počin Hypnotik tak logicky mohl dopadnout jakkoliv.

Hlavním hrdinou je detektiv Danny Rourke, který nedávno přišel o dceru, která zmizela neznámo kam a jediné, co ho drží při životě, je jeho práce. O to větší překvapení pro něj je, když je přivolán k bankovní loupeži, jejíž pravděpodobný pachatel může mít s případem jeho dcery něco společného. Navíc při celé akci dojde ke zvláštním událostem, které úplně ohnou realitu a je záhadou, jak se vůbec mohly stát. Detektiv tak velmi brzy zabředne do kauzy, která mu úplně změní vnímání jeho světa a možná ho zavede až za jeho hranice.

V úvodních minutách snímek poměrně zaujme, protože sice má klišovitý a otřepaný příběh, ale pořád atraktivní námět, který se po chvíli začne ubírat tajemnými cestičkami, u nichž si nikdo nemůže být jistý, jakým směrem budou pokračovat dál. V těchto chvílích funguje i zajímavá a záhadná atmosféra, v níž nikdo není, čím se zdá být a je jasné, že dřív, nebo později se to celé začne více, či méně zamotávat.

A právě v tom je kámen úrazu, protože s přibývajícím časem se Rodriguez v příběhu, který napsal už před dvaceti lety, což je na něm v určité naivitě trochu znát, začíná ztrácet, viditelně si půjčuje prvky z jiných podobných a mnohdy lepších žánrovek a vrší na sebe poměrně absurdní zvraty, které místy nedávají smysl. Ty vyvrcholí v samotném závěru, který je lehce překombinovaný a malinko popírá fungování světa tak, jak bylo celou předchozí dobu vysvětlováno. I díky příjemně krátké stopáži jsou ale podobné zvraty relativně snesitelné a nikdy nepůsobí vyloženě směšně.

Titulní roli si zahrál Ben Affleck, který odvádí svůj naprostý standard, což znamená, že v citově vypjatějších scénách je křečovitý a toporný a ne úplně je zvládá. Z jeho kolegů už nikdo příliš nezaujme, protože všem chybí nějaký větší prostor, ačkoli třeba William Fichtner je velmi dobrý, ovšem nevyužitý a Alice Braga je sympatická, pro oba ale platí, že nemají moc šanci předvést cokoliv výrazného. Milovníkům béčkových až céčkových filmů tak udělá největší radost krátká závěrečná účast Jeffa Faheyho.

Hypnotik tak rozhodně není špatný film, jen doplatil na to, že měl evidentně vyšší ambice, než nakonec dokázal naplnit a rád by se zařadil po bok těch nejznámějších thrillerů s šokující pointou. Platí ale, že k tomu má poměrně daleko a ve výsledku je "jen" neškodnou a snadno zapomenutelnou jednohubkou, která se vykouří z hlavy dřív, než opustíte sál. A ačkoli se tomu její tvůrce v posledních letech trochu brání, stále se ukazuje, že úplně nejlépe mu je v nízkorozpočtových a jen minimálně amibicózních počinech, které si na nic nehrají, krev v nich teče proudem a opírají se o značnou nadsázku.

Oficiální český trailer filmu Hypnotik / Hypnotic