Šestý díl sebeironické hororové série Vřískot opět natočili režiséři Matt Bettinelli-Olpin a Tyler Gillett (hororová komedie Krvavá nevěsta), kteří režírovali i rok starý pátý díl (jenž se nejmenoval „Vřískot 5“, ale jen „Vřískot“). Jejich pátému Vřískotu bylo vytýkáno především to, že již nepřichází s ničím novým a je pouze nastavovanou kaší, která už jen recykluje mnohokrát vyvařená schémata a motivy. Skutečnost, že si samotní tvůrci byli celkové omšelosti svého díla vědomi, a dokonce na ni přímo ve filmu v rámci dialogů místy legračně poukazovali, snímek nezachránila. Ve Vřískotu 6 se některých pochybení vyvarovali, jinak ale opět servírují to samé v bleděmodrém, jen s minimálními změnami.

Vřískot 6 se snaží odlišit hlavně změnou prostředí. Děj se přesunul z kalifornského maloměsta do New Yorku, kde někteří z hrdinů předchozího dílu nyní studují na vysoké škole a snaží se vyrovnat s traumaty, která si prožili. V konečném důsledku ale děj naplňuje stále tu samou šablonu – maskovaný vrah pronásleduje a v nestřežených okamžicích opakovaně napadá hlavní hrdinky (Melissa Barrera a Jenna Ortega), které se snaží odhalit jeho identitu, zatímco jejich přátelé a známí postupně umírají vrahovou rukou (typicky na četné bodné rány nožem). Prostředí velkoměsta přináší do příběhu větší množství postav, jinak je ale využíváno jen sporadicky k záběrům na temné postranní uličky mezi budovami a na jednu scénu odehrávající se v newyorském metru.

Druhou změnou je snaha být celkově rozmáchlejší a nabídnout víc postav, větší rozpočet, víc vražd a víc akce než v případě předchozího dílu (což je pro filmová pokračování typické, jak ostatně přímo postavy v tomto filmu samy zmiňují). A je to relevantní strategie, protože aspoň díky tomu Vřískot 6 zvládá bavit o něco lépe než jeho předchůdce. Samotné vraždy a scény s vrahem v ikonické masce jsou lépe natočené než minule, jsou i mírně nápaditější a také jsou krvavější.

Od začátku do konce film s hustou kadencí předvádí, že je sebeuvědomělým slasherem, který si zároveň z pravidel a klišé tohoto hororového subžánru humorně utahuje, neustále na diváky ironicky pomrkává a cituje a tematizuje sám sebe. A samozřejmě vrcholí překombinovaným odhalením vrahovy totožnosti, jehož plán byl po celou dobu zcela absurdní a hlavní hrdinky klidně mohl kdykoli odpravit dříve a jednodušeji, kdyby chtěl.

 

Pro celou sérii typická práce s jistou meta-úrovní je poměrně obvyklá a nepůsobí nijak inovativně. Některé nápady jsou zajímavé (vražda odehrávající se v kině za plátnem, na němž je promítán amatérský film inspirovaný fiktivní filmovou sérií „Stab“, natočenou podle fiktivní knihy, napsané podle událostí ze série Vřískot), jiné jsou spíš otravné (třeba když hrdinové začnou sami o sobě uvažovat jako o postavách z hororové filmové série a začnou z toho vyvozovat možný dopad na budoucí vývoj událostí). Noví hrdinové jsou stále dosti nezajímaví a návraty několika hereckých veteránů z předchozích dílů to nevytrhnou. Alespoň už se ale neděje v takové míře to, že by postavy kritizovaly hrdiny hororů za hloupé chyby a pak se jich samy dopouštěly.

Budí to k zamyšlení, když je na celém filmu zdaleka nejlepší úvodní patnáctiminutová pasáž, která se točí kolem mladé univerzitní profesorky filmových studií (s příhodnou specializací na slashery). Tvůrcům nic nebrání točit další díly, ale kdyby další pokračování už nevznikala, tak by to také nevadilo. Když nic jiného, tak je Vřískot 6 alespoň o něco vydařenější než jeho předchůdce, nicméně cokoli překvapivého, vynalézavého nebo osvěžujícího od této série po zkušenosti s jejími předchozími díly již zřejmě očekávat nelze.

[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]

Český trailer k filmu Vřískot 6