Konečně měl premiéru dlouho připravovaný a napjatě očekávaný projekt
Il Boemo. V životopisném filmu o českém hudebním skladatelovi Josefu Myslivečkovi, který působil především v Itálii v druhé polovině 18. století, vytvořil hlavní roli herec a hudebník
Vojtěch Dyk. Hned zkraje se sluší napsat, že v této roli obstál, přičemž bylo výhodou, že má zkušenosti s herectvím i s hudbou.
© Pilot Film
V retrospektivně vyprávěném životním příběhu sledujeme, kterak mladý Mysliveček opouští domovinu i profesi mlynáře, u které zůstává jeho dvojče a vydává se na dobrodružnou, ale nejistou cestu hudebního skladatele. Nedopatřením a náhodou se zaplete s bohatou a zhýralou markýzou (
Elena Radonicich), která mu poskytne potřebné kontakty. Štastnou náhodou je vybrán, aby složil operu pro neapolského krále a jeho věhlas roste. Přitom se ale nešťastně zamiluje do vdané Anny (
Lana Vlady). Seznamuje se mladým Mozartem (
Philip Amadeus Hahn) a nakonec umírá na pohlavní chorobu v pouhých 43 letech.
Il Boemo naštěstí není takto suchým výčtem několika životopisných údajů, ale působivým kinematografickým zážitkem, který snese ta nejpřísnější kritická měřítka. Z tuzemského hlediska jde o zcela výjimečný kousek, který lze srovnat například s nedávno uvedeným
Janem Žižkou. Zatímco Žižka byl akční řežbou,
Il Boemo je spíše komorním dramatem s několika velmi působivými scénami a obrazy. Výprava a kostýmy jsou velkolepé, podobně jako hudební stránka filmu, na níž spolupracovali přední operní umělci a také dirigent a hudební poradce Václav Luks.
© Pilot Film
Děj filmu se odehráva na vícero místech a povětšinou v Itálii, která skýtá pro kameru španělského kameramana Diega Romera mnoho záběrů krásných míst kontrastujících s několika dekadentními scénami stejně jako s upadající tělesnou schránkou hlavní postavy. V drobných cameích se tu mihnou oblíbení herci scenáristy a režiséra filmu
Petra Václava Karel Roden,
Lenka Vlasáková a
Zdeněk Godla. Účast herců, kteří hráli v předchozích Václavových filmech (
Paralelní světy,
Cesta ven,
Nikdy nejsme sami), je tu tentokrát jen symbolická.
Velkou hereckou příležitost, respektive zatím tu největší zde dostal Vojta Dyk, který tu prakticky nesleze z plátna a celý film táhne a utáhne na svých bedrech. Ve vedlejších rolích pak září řada u nás neznámých italských herců, ale asi nejlepší scénou filmu je Myslivečkovo setkání s malým Mozartem, v níž vzdává Václav hold slavnému
Amadeovi. Jinak je ale
Il Boemo filmem zcela svým se svým vlastním stylem a jdoucím vlastní cestou. Místy připomene i slavné kostýmní drama
Barry Lyndon, mimo jiné i použitím svíček jako zdroje světla.
© Pilot Film
Tím, že je
Il Boemo natočený v italštině se mu daří překročit prokletí českých filmů, jímž je jejich regionálnost a spokojenost s vlastní malostí. Nejde jen o jazyk, ale hlavně o to, že je na filmu znát jeho "světovost", velká filmařská úroveň a ambice, které většině domácích filmů chybí. Další světlou výjimkou byl už výše zmíněný
Jan Žižka, který rovněž překročil hranice malého českého rybníčku.
Il Boemo má všechny předpoklady proto, aby oslovil publikum po celém světě a dost možná, že se zalíbí i za mořem. Léta příprav jsou na filmu znát a bohatě se vyplatila. Všem zúčastněným patří hluboká poklona. Nemusíte být nutně milovníkem opery nebo Vojty Dyka, aby se vám
Il Boemo líbil, jeho poselství je univerzální a srozumitelné.
Trailer filmu Il Boemo