Rodinný dobrodružný komediální film Ježek Sonic je adaptací populární videohry, v níž hráč musí s postavičkou modrého a superrychlého ježka Sonica co nejrychleji proběhnout jednotlivými úrovněmi, vyhýbat se překážkám a nepřátelům a sbírat zlaté kroužky, aby na konci mohl porazit zlého doktora Robotnika. Snímek režíroval celovečerně debutující Jeff Fowler, jehož předchozím filmem byl na Oscara nominovaný krátký animovaný film Gopher Broke z roku 2004.
Film Ježek Sonic je pozoruhodný tím, že když na něj vyšly první upoutávky, tak vizuální vzhled Sonica vyvolal na internetu tolik negativních reakcí od videoherních fanoušků, že se studio Sony rozhodlo odložit premiéru, nechat podobu titulního hrdiny navrhnout znovu a všechny scény s ním předělat. Nutno dodat, že ta změna byla rozhodně k lepšímu - původně Sonic vypadal jako nějaký děsivý dětský mutant, teď je alespoň docela roztomilý. Zároveň se tím film stal předmětem debaty, nakolik jsou v Hollywoodu producenti ochotní upravovat filmy na základě požadavků potenciálních diváků.
Tvůrci se navíc příliš nezabývali ani logikou příběhu, takže Sonicovu schopnost rychloběhu využívají jen, když se jim to hodí k nějakému gagu (a nikdy ne tam, kde by to bylo namístě z hlediska řešení problematických situací, v nichž se hrdinové ocitnou). Nehledě na to, že Sonic v každé scéně běhá jinak rychle, že když se při běhání svět kolem něj jakoby zastaví, tak to až moc připomíná Quicksilverovy scény z X-Menů (od téhož studia), a že když se vydá mezi lidi v brýlích a kovbojském klobouku, přičemž se vydává za liliputa s kožní nemocí a projde mu to, tak to nelze nazvat jinak než jako zásadní podceňování divákovy inteligence.
Děti se pravděpodobně budou bavit, protože Sonic skoro pořád dělá nějaké ztřeštěné věci, místy vydává prdící zvuky a sem tam předvede i nějaký ten Fortnite taneček, protože to je trendy. James Marsden působí sympaticky a občas je dokonce i vtipný, většinou efektivněji než hyper-stylizovaný šklebící se Jim Carrey v roli komediálního padoucha, sklouzávající až nepříjemně často za hranu trapnosti. Pokud je vám ale víc než deset let, tak vězte, že Ježek Sonic je opravdu jen velmi průměrná rodinná podívaná na úrovni celovečerního hraného Garfielda, Médi Bédi nebo Myšáka Stuarta Littla. Návštěva kina by nicméně měla být povinností pro ty, kteří vyjadřováním svých nesouhlasných názorů na internetu přispěli k tomu, že se design Sonica musel nakonec dodatečně předělávat.[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]










