Dobová romance ze třicátých let je plná zvířat, cirkusu a krásných kostýmů. Zoufale ale postrádá emoce a lepší ústřední dvojici. Fantastický Christoph Waltz a úžasná slonice zachraňují, co se dá, přesto jde o promarněnou šanci.
Herci, které proslavila filmová série, to mají těžké. Všemožně se snaží dokazovat, že zvládnou i jiné role a tzv. vystoupit ze škatulky. O totéž se ve snímku
Voda pro slony pokouší hvězda trilogie
Stmívání Robert Pattinson. V adaptaci bestselleru Sary Gruenové ztvárňuje mladého Jacoba Jankowského, kterému se během okamžiku radikálně změní život. Zatímco skládá závěrečné zkoušky na veterině, dozvídá se, že oba jeho rodiče zemřeli při autonehodě. Najednou se musí rozhodnout, co dál.
Bez peněz a prostředků to v době hospodářské krize není žádná sláva. Osud mu však ukázal vlídnou tvář, když ho zavál do cirkusového vlaku Benziniových, kde si po chvíli díky svému vzdělání získal respekt a staral se o rozmanitá zvířata. Bohužel se mu až příliš zalíbila krasojezdkyně Marlena (Reese Witherspoon), která patří jedinému muži - řediteli cirkusu (Christoph Waltz). Když ten koupí slonici, která mu má zajistit vyšší návštěvnost, začíná se rozehrávat velmi nebezpečný milostný trojúhelník.
Na první pohled má
Voda pro slony vše, co by jí mohlo zaručit úspěch - atraktivní cirkusové prostředí, populární knižní předlohu, nestárnoucí téma milostného trojúhelníku, zkušeného režiséra (Francis Lawrence -
Constantine,
Já, legenda) a dva držitele Oscara v hlavních rolích. Je tudíž až s podivem, jak nevyužité všechno zůstalo.
Co se týče řemeslné a technické stránky, v podstatě není co vytknout. Nádherná kamera ukazuje malebné obrázky a někdy skutečně diváka přenáší přímo do centra šapitó. Režisérovi se podařilo zachytit náladu období třicátých let a je znát, že na vizuální stránce si dal hodně záležet. Příznivci módy navíc ocení krásné a do detailu promyšlené kostýmy, kterými oplývá zejména hlavní ženská hrdinka. Potěšeni budou i milovníci zvířat, kterých je tu opravdu hodně a některá předvádí přímo dechberoucí kousky (slonice je opravdu neuvěřitelná). Vše podmalovává příjemná a nevtíravá hudba Jamese Newtona Howarda.
Tím ale výčet pozitiv končí. Filmu totiž zoufale chybí dost podstatná věc - emoce. Vzhledem k žánru romantického dramatu je problém, když tu není cítit láska, nenávist nebo nějaké erotické jiskření. Celý film obsahuje jen jedinou silnou scénu, kdy ředitel trestá neposlušnou slonici. V tu chvíli se dostaví lehké mrazení v zádech a je vidět, jaký snímek mohl být, kdyby se trošku přitlačilo na pilu. Tato pasáž ale ke spokojenosti nestačí. Celou dobu jakoby tvůrci udržovali od diváka odstup a výsledek působí, jako kdyby pouze nezúčastněně převyprávěli výsek ze života jednoho cirkusu.
A nic na tom nemění ani obsazení. Pattinsonovi v titulní roli nelze upřít snahu, ta z něj ale lepšího herce neudělá. Po celou dobu má jediný výraz, který se snaží malinko obměňovat, ale příliš se to nedaří. Charisma postrádá úplně. Reese Witherspoon je nevýrazná, scénář ji navíc vykresluje příliš ploše, takže její předchozí osud vás moc nezajímá. A o chemii mezi ní a Pattinsonem si můžete nechat zdát. Všechna tato fakta vyniknou, když se na scéně objeví Christoph Waltz. Jeho role autoritativního a zvrhlého ředitele v mnohém připomene jeho úlohu v
Hanebných panchartech. Waltz si evidentně užívá a vychutnává každičký negativní aspekt své postavy. Je až neuvěřitelné, jak ve společných scénách oba své kolegy suverénně přehrává.
Je to právě on a slonice, kdo jsou hlavními hvězdami filmu a drží ho i ve slabých chvílích. Pokaždé, když se začíná balancovat na hraně nudy, objeví se Waltz nebo slonice a všechno zachrání. Ani oni ale nejsou všemocní a během dvou hodin trvání snímku se nudě bohužel nevyhnete. Prostříhání a zkrácení o takovou čtvrthodinu by určitě výsledku prospělo.
Voda pro slony rozhodně není špatný film a nabízí zdařilé řemeslo. Vzhledem k tvůrcům a potenciálu, který měl, se ale jedná o promarněnou příležitost. Víc než lehký nadprůměr z toho zkrátka není.