8. Piraňa 2: Létající zabijáci

James Cameron režijně debutoval ultralevným a ultrašpatným sequelem hororu Piraňa. O filmu Piraňa 2: Létající zabijáci nemá smysl celkem moc psát, protože ho nelze ani řadit k ostatním Cameronovým filmům, jak je špatný. Zmiňme tedy jen pár faktů. Cameron zde byl najat egyptským producentem Ovidiem G. Assonitisem jako náhrada za původně režírujícího Millera Draka. Film vznikl za minimální rozpočet v poloamatérských podmínkách s převážně italským štábem, který neuměl anglicky. Assinitis držel Camerona zkrátka, nedovolil mu vidět denní práce a nedovolil mu konečný střih. Film si upravil podle vlastní představy. Výsledkem byl otřesný paskvil. Jediným pozitivem filmu byla účast herce Lance Henriksena, budoucího kmenového Cameronova herce. Film po zásluze propadl. Cameron ho žertem nazývá "Nejlepším filmem s létajícími piraňami, jaký byl natočen".

Originální trailer filmu Piraňa 2: Létající zabijáci 7. Pravdivé lži

Kvalitou několik světelných roků daleko je Cameronova akční špionážní komedie z roku 1994, která je remakem francouzského filmu Podtrženo, sečteno!. Arnold Schwarzenegger v ní hraje zvláštního agenta Harryho Taskera, který své milované manželce Helen (Jamie Lee Curtis) tvrdí, že je obchodník s počítači. Pravdivé lži jsou meganákladná taškařice (rozpočet byl 115 milionů), která je poměrně zábavná, ale je na ní vidět plýtvání talentem Camerona na v podstatě nesmyslnou báchorku o tajných agentech a špionážích a teroristech, která nemá se skutečností absolutně nic společného. Akční scény jsou sice natočeny jako vždy u Camerona perfektně, ale story je triviální. Pravdivé lži natočil hlavně proto, že se mu nechtělo do třetího Terminátora, ačkoliv ho Arnold Schwarzenegger horlivě přemlouval, aby se do něj pustili. Náklady se ale producentům vrátily, protože film měl úspěch. Celosvětově utržil skoro 380 milionů.

Originální trailer filmu Pravdivé lži 6. Propast

Asi nejméně komerčně úspěšným (nepočítáme-li Piraňu) Cameronovým snímkem je podmořská sci-fi z roku 1989. Její rozpočet se vyšplhal zhruba na 45 milionů, celosvětové tržby pak byly dvojnásobné. Je jasné, že Camerona lákají neprobádáná místa na Zemi (oceány) i mimo ni (vesmír), ale pod hladinou oceánu toho v Propasti tentokrát Cameron moc nenašel, až na nepříliš povedené mimozemšťany, kteří nebyli zlí - podobně jako nebyli zlí v Blízkých setkáních třetího druhu. Jinak šlo o klasickou lidskou story s romantikou, žárlivostí a posedlostí a dobrými herci. Hráli zde Ed Harris, Mary Elizabeth Mastrantonio a Cameronův oblíbenec Michael Biehn. Toho zde obsadil proti svému obvyklému heroickému typu do role psychopatického poručíka Coffeyho. Na filmu jsou kromě podmořských lokací a celkové klaustrofobičnosti prostředí nejlepší vizuální efekty, za něž dostala Propast v roce 1990 Oscara.

Originální trailer filmu Propast 5. Titanic

Dalším (pod)mořským Cameronovým eposem je jedenáctioscarový doják z roku 1997, který v době svého uvedení nenechal žádný kapesníček fanynek Leonarda DiCapria suchý. Titanic je rozporuplný film. Na jedné straně je plný klišovitých figurek - okouzlující Jack Dawson v podání "božského Lea", rebelující Rose (skvělá Kate Winslet) a její ultrapadoušský snoubenec Cal Hockley (komicky přehrávající Billy Zane) - a plný klišovitě působících scén a i celý úvod s Glorií Stuart alias starou Rose je příšerně kýčovitý. Celá ta romantika je zkrátka jeden velký kýč, chvílemi až směšný, pak ale nastane ona chvíle, kdy se loď střetne s ledovou krou a Cameron se ukáže opět jako prvotřídní režisér, když inscenuje katastrofické scény potápějícho se monstra, rozjede se opět jedinečné cameronovské tempo a spád a jde o prvotřídní záležitost.Titanic byl ve své době s 200 miliony nejnákladnějším filmem vůbec, jenže jeho tržby pak byly ještě monstróznější a dlouhou dobu vedl s 2,1 miliardy celosvětově tabulku komerčně nejvýdělečnějších filmů všech dob. Obrovský úspěch Titanicu pak zpečetilo oněch rekordních 11 Oscarů, z toho dva pro Camerona producenta a režiséra.

Český trailer filmu Titanic 4. Avatar

V podstatě to samé, co lze říct o Titanicu, platí i o Avatarovi. Na jedné straně jde o banální báchorku o ochrnutém mariňákovi Jakeovi Sullym (nevýrazný Sam Worthington), který se jako dvouapůlmetrový modrý Avatar vydává na kouzelnou planetu Pandora, aby se infiltroval mezi domorodce, které si nakonec oblíbí a zamiluje se do Neytiri (Zoe Saldana), obyvatelky domorodého kmene Na´vi. Její obyvatelé jsou trnem v oku zlému plukovníkovi (Stephen Lang) v cestě za ziskem. Zkrátka, co se týče story, je to typický Cameron: kýčovitý, romantický, sentimentální, naivní. Jenže Avatar to je hlavně revoluce v kinematografii, co se týče trikové stránky, kterou Cameron opět posunul mílovými kroky kupředu. A ve 3D byl Avatar vskutku božským zážitkem, jaký se vidí jednou za život. Zatím žádný jiný film nebyl ve 3D tak působivý jako právě Avatar. Pro Camerona není nic nemožné a jediným jeho stropem je on sám. Není pochyb o tom, že až uvede za dva roky dlouho očekávaný sequel, bude to opět revoluce. Kam až lze hranice kinematografie zavést, to ví nejspíše právě snad jen sám Cameron - geniální technický vizionář, jaký nemá v kinematografii obdoby. Jeho Avatar nakonec získal tři Oscary: za kameru, výpravu a vizuální efekty.

Originální trailer filmu Avatar 3. Terminátor

Legendární levné sci-fi z roku 1984 se s přibývajícími roky stalo kultem. To, že ho Cameron natočil po katastrofickém debutu Piraňa 2: Létající zabijáci, je vlastně sám o sobě zázrak. Ještě větší zázrak je to, jak kvalitní Terminátor i po více než třiceti letech od jeho vzniku stále je. Arnold Schwarzenegger chtěl původně hrát hlavní postavu Kyla Reese, ale naštěstí se Cameronem nechal přemluvit, aby hrál kyborga. Jen díky tomu si pak Arnold mohl Terminátora zapsat jako svou nejikoničtější roli. A i když ve filmu řekne jen pár slov, z jeho hlášky "I´ll Be Back" se rovněž stal kult. Reese si zahrál Michael Biehn a nechyběl zde ani Lance Henriksen z Cameronova debutu. Hlavní ženskou roli, Sáru Connorovou, budoucí spasitelku lidstva, ztvárnila Linda Hamilton. Cameron, který Terminátora napsal spolu s Gale Anne Hurd, z něj udělal dechberoucí akční podívanou od prvních minut do posledních a i přes malý rozpočet 6,4 milionu vytvořil pozoruhodně živoucí dílo. Pravda, triková stránka filmu, na níž pracoval Stan Winston, už je dnes překonána, ale její nedokonalost má přesto své kouzlo. Nelze pak ani zapomenout na skvělou hudební složku, jejímž autorem je Brad Fiedel. Distributorem filmu byla společnost Orion, která nevěřila, že by Terminátor mohl mít úspěch. Z omylu ji vyvedla premiéra 26. října 1984, kdy jen za víkend utržil 4 miliony. Film pak celosvětově utržil 78 milionů. 

Originální trailer filmu Terminátor 2. Vetřelci

V roce 1986 se Cameron pokusil o nemožné - překonat Scottův sci-fi horor Vetřelec. Cameron ho nepřekonal, nýbrž natočil vlastní verzi filmu, která je jiná než ta Scottova, ale má podobně trvalou hodnotu. Zatímco Ridley Scott děsil neznámým monstrem, Cameron natočil dynamickou akční jízdu, která je podobně jako Terminátor strhující od začátku do konce a nemá žádná hluchá místa. Vetřelci jsou špičková podívaná, na jejíchž tricích opět pracoval Stan Winston, který také za vizuální efekty získal svého prvního Oscara. Když měli Vetřelci 18. července 1986 premiéru, byl to ještě větší úspěch než před dvěma roky s Terminátorem. Jen za víkend film utržil 10 milionů. Celkově pak film po celém světě vydělal 131 milionů oproti rozpočtu pohybujícímu se mezi 17 až 18 miliony. Herecké obsazení Vetřelců bylo geniální v čele s úžasnou Sigourney Weaver v roli Ellen Ripley, které ale skvěle sekundovali Lance Henriksen jako hodný android Bishop, Michael Biehn jako desátník Hicks nebo skvělý Bill Paxton jako vojín Hudson a vůbec celé obsazení Vetřelců bylo a je výtečné. Vetřelci jsou legendární akční sci-fi, které stejně jako Terminátor neztratilo nic ze své originality.

Originální trailer filmu Vetřelci 1. Terminátor 2: Den zúčtování

Své umění pak Cameron dovedl na absolutní vrchol v roce 1991 v sequelu, který patří k řídkému jevu, kdy pokračování bylo lepší než původní film. Ačkoliv mezi natočením obou filmů uplynulo jen sedm let, ve filmu se to rovná spíše 70 letům. Zatímco první Terminátor je dobře vypadající akční béčko, druhý Terminátor je film, s jehož triky Cameron předběhl svou dobu a film spíše vypadá, jako kdyby patřil do budoucnosti. Triková stránka, kterou vytvořila Lucasova společnost Industrial Light and Magic (ILM), je i dnes dechberoucí. Ve své době to byl nejdražší snímek, co vznikl, a první, jehož rozpočet se vyšplhal nad 100 milionů. Bohatě se to vyplatilo, neboť celosvětově utržil přes 500 milionů. Jestliže lze u Titanicu a Avatara kritizovat naivitu a přílišnou kýčovitost námětu a příběhu, tak u Terminátora (prvního a ve větší míře druhého) to neplatí. Příběh je možná jednoduchý (zlý terminátor někoho stíhá, hodný terminátor se ho snaží ochránit), zato je ale geniálně vystavěný a maximálně funkční. I když se na konci druhého Terminátora neubráníme slzám, jsou to slzy vydolované nikoliv vykalkulovaným způsobem, ale vychází z podstaty silného příběhu.

Ačkoliv byl největší hvězdou Terminátora Arnold Schwarzenegger, jehož polidštěný T-800 měl podstatně více vět než v prvním díle, překvapivým tahounem a největším objevem byl debutující Edward Furlong v roli malého Johna Connora, který tu vystřihl sebevědomý a přesvědčivý výkon, jemuž se lze obdivovat i dnes. Skvělý byl také Robert Patrick jako zlý T-1000 a samozřejmě i Linda Hamilton, jejíž Sára prošla od prvního díla radikální proměnou z vyplašené číšnice v zarputilou bojovnici. Terminátor 2 získal čtyři Oscary v technických kategoriích, mimo jiné dva pro Stana Winstona za masky a vizuální efekty, ale zasloužil by ceny i v hlavních kategoriích, protože jde o film, který předběhl svou dobu ve všech směrech. Ze všech Cameronových filmů je nejdospělejším, nejvyzrálejším a celkově nejkomplexnějším.

Originální trailer filmu Terminátor 2: Den zúčtování