Uprchlickou krizi reflektuje světová kinematografie už nějakou dobu - festivaloví diváci si jistě vzpomenou třeba na oceňovaný italský dokument Fuocoammare (Požár na moři), na finské komediální drama Druhá strana naděje či na vítězný film z Cannes Dheepan. V českém filmu se toto téma projevilo naposledy ve snímku Do větru. A nyní přichází do kin maďarský příspěvek, který uprchlický motiv ozvláštnil prvkem sci-fi – jeho hlavní hrdina, syrský uprchlík Aryan, je totiž během pokusu o překročení maďarské hranice postřelen policejní kulkou a po svém přesunu na ošetřovnu pro běžence zjistí, že tím získal schopnost levitace.Ano, Měsíc Jupitera je film o uprchlíkovi, který umí létat. Toho se rozhodne využít lstivý doktor Gabor, který Aryana vezme pod svá ochranná křídla a tajně ho propašuje do města s plánem vydělat na jeho neuvěřitelné dovednosti peníze. V patách jim je ovšem policejní detektiv, který je odhodlán Aryana dopadnout a vyhostit.
Maďarská kinematografie je na vzestupu už delší dobu, přibližně od Revizorů a Taxidermie, teprve v posledních letech však udělala opravdu obrovský skok kupředu – holokaustové drama Saulův syn vyhrálo Oscara, jemně romantické drama O těle a duši zazářilo na festivalu v Berlíně, Rodinné štěstí zas obdrželo cenu v Karlových Varech. Každopádně pokud by stále někdo chtěl ohrnovat nos nad filmy z východní Evropy, tak v případě Maďarska si svůj postoj nemá šanci obhájit a u Měsíce Jupitera ani nemá pořádně důvod – z audiovizuálního hlediska totiž z jeho sledování získá podobný požitek jako ze sledování amerického sci-fi filmu se středním rozpočtem, jen se v něm prostě nemluví anglicky.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
Český trailer k filmu Měsíc Jupitera
Maďarská kinematografie je na vzestupu už delší dobu, přibližně od Revizorů a Taxidermie, teprve v posledních letech však udělala opravdu obrovský skok kupředu – holokaustové drama Saulův syn vyhrálo Oscara, jemně romantické drama O těle a duši zazářilo na festivalu v Berlíně, Rodinné štěstí zas obdrželo cenu v Karlových Varech. Každopádně pokud by stále někdo chtěl ohrnovat nos nad filmy z východní Evropy, tak v případě Maďarska si svůj postoj nemá šanci obhájit a u Měsíce Jupitera ani nemá pořádně důvod – z audiovizuálního hlediska totiž z jeho sledování získá podobný požitek jako ze sledování amerického sci-fi filmu se středním rozpočtem, jen se v něm prostě nemluví anglicky.Kdokoli film srovnává s americkou produkcí, zmiňuje obvykle Potomky lidí či Vyvoleného, přisadit si ale lze i kriminální filmy ze 70. let (třeba Francouzskou spojku), z moderních snímků zas Kroniku nebo dokonce Počátek (zejména co do scén odehrávajících se ve stavu beztíže). Po technické stránce je Měsíc Jupitera na evropské poměry zcela výjimečný a výborně řemeslně zpracovaný, zároveň si ale i přes množství zahraničních a především hollywoodských vzorů zachoval maďarské vzezření a osobitou estetiku. Naprosto bravurní je opojná kamera, vyžívající se v dlouhých nepřerušovaných záběrech a krkolomných trajektoriích, a neméně působivá je i hudba.
Hned úvodní scéna nočního zátahu na uprchlíky je dokonale vtahující a nechává vyniknout režijní schopnosti režiséra Kornéla Mundruczóa, tvůrce filmů Bílý bůh a Projekt Frankenstein. Dokonalé jsou i akční pasáže, povětšinou útěkové, nicméně dojde i na jednu skvělou automobilovou honičku. Celkový příběh však působí poněkud mělce a repetitivně – hrdinové pokaždé utečou před svým pronásledovatelem, a jakmile je dotyčný opět dožene, utečou mu někam dál a to samé pořád dokola, v podstatě až do konce, což se po čase přeci jen přejí. Vedlejší linie odkrývající Gaborovy motivace a jeho osobní a vztahové problémy to příliš nevytrhne.
Děj pak narušuje i řada nedomyšlených zvratů, uprchlické téma obohacené o společensko-sociální komentář a sci-fi nadstavbu je zas ředěno nadbytečnými náboženskými analogiemi a křesťanskou symbolikou. Námět o létajícím imigrantovi je přitom sám o sobě nadmíru nosný a atraktivní, bohužel se ho ale nepodařilo rozpracovat do spletitějšího a zajímavějšího příběhu, v němž by otázky víry a sociální morálky a kritika egocentrismu a korupce nehrály prim namísto dotaženějšího děje.
Hned úvodní scéna nočního zátahu na uprchlíky je dokonale vtahující a nechává vyniknout režijní schopnosti režiséra Kornéla Mundruczóa, tvůrce filmů Bílý bůh a Projekt Frankenstein. Dokonalé jsou i akční pasáže, povětšinou útěkové, nicméně dojde i na jednu skvělou automobilovou honičku. Celkový příběh však působí poněkud mělce a repetitivně – hrdinové pokaždé utečou před svým pronásledovatelem, a jakmile je dotyčný opět dožene, utečou mu někam dál a to samé pořád dokola, v podstatě až do konce, což se po čase přeci jen přejí. Vedlejší linie odkrývající Gaborovy motivace a jeho osobní a vztahové problémy to příliš nevytrhne.Děj pak narušuje i řada nedomyšlených zvratů, uprchlické téma obohacené o společensko-sociální komentář a sci-fi nadstavbu je zas ředěno nadbytečnými náboženskými analogiemi a křesťanskou symbolikou. Námět o létajícím imigrantovi je přitom sám o sobě nadmíru nosný a atraktivní, bohužel se ho ale nepodařilo rozpracovat do spletitějšího a zajímavějšího příběhu, v němž by otázky víry a sociální morálky a kritika egocentrismu a korupce nehrály prim namísto dotaženějšího děje.Obsahově Měsíc Jupitera zaostává, po technické stránce jde ale o naprostou výhru, navíc je to film nesmírně výrazný a plný působivých scén, které se snadno zaryjí do paměti. Viděl jsem ho už před rokem na festivalu ve Varech a z některých scén jsem se nevzpamatoval doteď.
[Recenze původně vyšla na filmovém blogu FilmSpot.cz.]
