Není proto divu, že se Verbinski na pár (čtyři) let odmlčel a vrátil se s mnohem, co se týče rozpočtu, skromnějším (40mil.) projektem, kterým se navíc vrací ke svým začátkům, kdy ještě před prvními Piráty z Karibiku natočil remake japonského hororu Kruh, který bývá považován za zdařilý. Jeho novinku, mysteriózní thriller s hororovými prvky Lék na život, ale za zdařilou považovat nelze.
New York. Současnost. V mrakodrapu má muž jménem Morris (Craig Wroe), byznysmen, přesčas, když pracuje na důležitém projektu. Bohužel ho stihne infarkt. Jeho místo tak zaujme mladý a ambiciózní byznysmen Lockhart (Dane DeHaan), kterého si na kobereček zavolá rada hlavounů, kteří přišli na Lockhartův amatérský pokus je podvést. Nabízí mu buď vězení (ve filmu to ale z úst šéfky zazní mnohem peprněji), nebo "výlet" do Švýcarska. Lockhart dostane za úkol přivést zpátky jednoho jejich kolegu jménem Pembroke (Harry Groener), který odjel do tamních lázní, ale zapomněl se vrátit. Lockhart má za úkol ho přivést za každou cenu během následujících 24 hodin. Rutinní úkol se ale neočekávaně promění v nesplnitelnou misi plnou záhad, vodních lázní s úhoři a ještě daleko více.
Lék na život má opravdu působivou expozici. Úvodní záběry bezbarvých mrakodrapů navozují specificky chladnou, odlidštěnou atmosféru. Celá úvodní scéna beze slov, kdy vidíme jedno "kolečko mechanismu" pracovat, aby se pak definitivně zastavilo, je skvělá. Rovněž nástup Lockharta je impozantní i díky skvělému DeHaanovi, který nám dává naplno pocítit aroganci a ambicióznost své postavy. Je to takový začínající Vlk z Wall Street a co je zajímavé, je i DeHaanova podoba s Leonardem DiCapriem, Haan mi připomíná mladší verzi DiCapria.
Další scéna, kdy se Lockhart vydá s najatou limuzínou a řidičem Enricem (Ivo Nandi) z nádraží kdesi ve Švýcarsku do samotných lázní, které jsou umístěny na vysokém kopci na hradě, stále vzbuzuje zvědavost, co bude následovat. I když samotný příjezd až nápadně připomíná podobnou scénu ze sedm let starého Prokletého ostrova, jenž si Verbinski nepochybně vybral jako jeden ze vzorů hodný následování. Potud zatím vše dobře. Jsme nicméně stále pouze na samotném začátku filmu, který jinak celkově trvá úctyhodných a, jak se později ukáže, i zbytečných 146 minut. Předběhnu, když napíšu, že Léku na život by mnohem lépe seděla strídmější stopáž, řekněme takových 95 minut.
Nuže, Lockhart je zatím stále stejně arogantní a dožaduje okamžitého vydání svého staršího kolegy, který se v lázních neznámo kde ukrývá. Poté, co v kanceláři "sprdne" jednoho z členů týmu doktorů, vydává se Lockhart limuzínou s řidičem zpátky do "podhradí", které evidentně nemá rádo bohatou klientelu lázní. Následná srážka s jelenem je rovněž skvěle natočena a nasnímána atd. atd.
Verbinski zkrátka dokáže úvodní půlhodinou navodit velká očekávání, která však s postupujícím časem nedokáže naplnit a v závěru už pak sklouzává až do těch nejotřepanějších béčkových - odpadních vod. Kladem filmu budiž nádherná kulisa švýcarských alp a kamera Bojana Bazelliho. Kladem budiž dobrý výkon Dane DeHaana a několik jednotlivých scén. Vše ostatní - včetně postav, které hrají Jason Isaacs a Mia Goth, nemluvě o samotném prostředí "lázní", jsou ta nejotřepanější klišé a balast.
Verbinski má nepochybně vypravěčský a filmařský talent, který ale dává do služeb mizerných a zbytečných příběhů. Dokud si nenajde tu správnou látku, do které by stálo za to investovat čas a peníze, pak nikdy nenatočí něco, co by se mohlo stát skutečně pozoruhodným a trvalým. Lék na život, nepovedená variace na Prokletý ostrov a E.A. Poe: Podivný experiment, je sotva stravitelná žánrová jednohubka.