Jaký může být (kulturní) důvod pro adoraci jednoho titulu jak v zahraničí, tak i u nás? Odpověď na zdánlivě složitou otázku je jednoduchá: výlučnost, vyvázanost z tradic a neposuzování na základě nich. Sedm statečných bylo (ne)přiznanou předělávkou snímku Akiry Kurosawy Sedm samurajů, který byl pro americké diváky pro své zasazení do feudálního Japonska 16. století příliš vzdálený a svou více než dvou a půl hodinovou délkou a důrazem na způsob života postav divácky méně vstřícný. U nás pro změnu tato japonská klasika nebyla za komunismu uvedena, a tak neexistoval referenční bod, k němuž by mohla být westernová verze vztahována, s nímž by mohla být kvalitativně poměřována.
I pro zahraniční soudobé publikum, které mělo možnost komparace se žánrovými souputníky, muselo Sedm statečných působit jako dílo vymknuté z poetiky žánru. V padesátkách minulého století se v televizi začaly objevovat westernové seriály, jež oproti svým konkurentům z kin byly komplexnější co do psychologické prokreslenosti postav, čemuž se mimo jiné (výpravnost, formáty...) chtě nechtě začaly přizpůsobovat i kinofilmy. Problematizovaly do té doby zavedené typy postav, když jim třeba přiřkly problémy s alkoholem, vylíčily je jako traumatizované, a tak zbraně se štítíci jedince, či nebyly tak černobílé, protože méně jednoznačně přistupovaly k otázkám rasy. Titulní sedmička je přitom všechno, jenom ne psychologicky prokreslená, protože každý z ní představuje hned z počátku jasně definovaný žánrový typ, který je oproti ostatním odlišen jednak kostýmem, jednak způsobem herectví té které hvězdy. Tematická ambicióznost je pouze dílčí, a to ve scéně s odvozem nepohřbeného indiánského těla kvůli barvě pleti, ale nad společenským významem zde převládají potřeby vyprávění (spojení dvou statečných, představení jejich dovedností i spolupráce) a žánru (budování napětí, akce).
BLU-RAY:
Vzhledem ke zmiňovanému statutu Sedmi statečných není zarážející, že se první várka disků (dostupná od 9. 11.) alespoň v e-shopech rychle rozprodala. Dolis je distributorem, společností Bontonfilm, slibován na přelom listopadu a prosince, a tak si zájemci/zájemkyně mohou rozšířit sbírku, potažmo upgradovat DVD na BD. Zatímco u nás Sedm statečných bylo dříve dostupných v jednodiskové speciální edici na starším typu nosičů, modrý disk vychází z dvoudiskové americké (sběratelské), potažmo britské (ultimátní) edice. Má tak navíc další dva zhruba čtvrthodinové dokumenty, bohužel na BD oproti 2DVD chybí jeden dokument s filmovým historikem Christopherem Fraylingem a jeho audiokomentář, což zamrzí už proto, že by si tento kult zasloužil odbornější zasazení do žánrového cyklu westernů. Verze k 50. výročí, jak připomene potištěný disk uvnitř obalu s vnitřním artworkem (na jedné straně Brynner, na druhé McQueen), se tak až na titulkovou a jazykovou lokalizaci neliší od disku vydaného před pěti lety ve Státech v kolekci s dalšími díly tetralogie Sedmi statečných.
OBRAZ A ZVUK:
Pokud se ptáte, jestli si Sedm statečných pořídit, i když máte speciální DVD edici a BD ke svému 50. výročí neprošlo restaurováním, odpověď zní: ano. Zvukový upmix z původního mona do pětikanálového DTS-HD Master Audio byl zbytečný, protože s výjimkou několika pasáží s výrazným hlavním hudebním tématem a pár akčních scén využívajících směrování pozornosti nemá zvuková stopa v čem vyniknout, podstatná je její srozumitelnost a zbavení vad souvisejících se stářím (šum). Přítomnost původního českého dabingu (taktéž poněkud neopodstatněně v pětikanálu, i když jen v Dolby Digital) potěší, mnozí z televizních uvedení nejspíš snímek ani jinak neznají (a znát nejspíš nechtějí). (7/10)
BONUSY:
Zhlédnutí a poslechnutí všech bonusů zabere bezmála tři a půl hodiny, ale člověk se stejně neubrání jistému zklamání. Jednak ani jeden z materiálů neobsahuje české titulky, a tak budou neangličtináři/neangličtinářky ochuzeni o spoustu nostalgického vzpomínání a adorování jimi zapůjčeného/zakoupeného díla. Jednak se nabízelo k padesátiletému výročí pořídit nové bonusy, nebo alespoň na disk umístit všechny dřívější, protože ve všem tom ohlížení se zpět chybí pořádná kontextualizace a odstup, což by mohl poskytnout na Blu-rayi nepřítomný audiokomentář historika a westernového znalce Christophera Fraylinga a dokument s ním.
Co na disku je? V audiokomentáři producenta Waltera Mirische, asistenta režiséra Roberta E. Relyea a herců Eliho Wallacha a Jamese Coburna převládají různé více či méně zábavné a více či méně zajímavé historky ze samotného natáčení. Průvodní mluvené slovo ke snímku je cenné i proto, že mnoho z původních sedmi statečných nepřežilo, jak poněkud netaktně a nezáměrně černohumorně připomene ve svých závěrečných titulcích středometrážní dokument Nájemní zabijáci - Z natáčení filmu Sedm statečných (46:54 min.): "Yul Brynner zemřel roku 1985 na rakovinu. Steve McQueen zemřel roku 1980 na rakovinu. Charles Bronson hrál v sérii Přání smrti." Během té tři a čtvrt hodiny se opravdu stihne probrat vše podstatné, i když je to někdy podobně lakonické a uspěchané jako výše citovaná pasáž z něj. Řeč je o Sedmi statečných jako remaku Sedmi samurajů a o první verzi scénáře více blízké Kurosawově předloze, o sporech s producenty a původně nasmlouvaným hercem (Anthony Quinn) u soudu, o obsazování (nikdo není opomenut), o koprodukci s Mexikem jakožto nezbytnosti pro započetí produkce, o samotném natáčení (s pasáží věnovanou svatbě Brynnera a herečky), o hudbě (a jediné nominaci na Oscara právě za ni), o opomenutí kvalit úsporného scénáře a o odkazu filmu (tři pokračování, seriál). Vše je přitom prezentováno jako série překážek, která nakonec vedla ke vzniku nestárnoucí klasiky, potažmo pro některé spíše kultu.
Ze všech materiálů (audiokomentář, dokumenty, galerie, původní upoutávky) se Sedm statečných jeví jako pravá klasika, která jako titulní sedmička musela před svým zapsáním se do historie vybojovat spoustu bitev, aby bylo vůbec možné se za ní nostalgicky ohlížet. Pamětníci a pamětnice vládnoucí angličtinou by měli/y být spokojeni. (8/10)
ZÁVĚR: