Letošek se do análů zapíše mj. také jako rok, ve kterém superhrdinským počinům konkurovaly filmy, které po dlouhých letech navázaly na úspěšný titul. S ohledem na pořadí uvedení do kin to začalo satirou Zoolander No. 2 (po 15 letech od jedničky), která propadla u odborné obce i v kinech, přestože si za zdroj většiny špílců a ústřední téma zvolila "vyjití z módy". Pokračovalo to romantickou komedií Moje tlustá řecká svatba 2 (12 let od hitové jedničky), fantasy Alenka v říši divů: Za zrcadlem (po 6 letech od prvního dílu), akční sci-fi Den nezávislosti: Nový útok (rekordman: 20 let od kultovního předchůdce), thrillerem Jason Bourne (9 let od zakončení původní trilogie), romantickou komedií Dítě Bridget Jonesové (12 let od slabé dvojky), melodramatickým akčňákem Jack Reacher: Nevracej se ("jen" 4 roky po překvapivě úspěšné první části)... a úspěšnou značku po letech vytěžuje Ulice Cloverfield 10 a vytěží Rogue One: Star Wars Story. V tomto kontextu nepůsobí Hledá se Dory jakožto "sequel/spin-off Hledá se Nemo po třinácti letech" nepatřičně, protože se část hollywoodské mainstreamové produkce vymezuje vůči boomu superhrdinských franšíz znovuoživením minulosti. Navíc pokračování úspěšných animovaných snímků se v případě disneyovek stalo v průběhu devadesátek a posléze hlavně v novém tisíciletí běžnou strategií. Kvantita se ovšem kvůli primárnímu zacílení na trh s VHS a DVD neslučovala s kvalitou. Pixar se dlouhodobě sequelům či spin-offům určeným pro videotrh vyhýbal, dokonce si na tom studio budovalo pověst spojovanou s kvalitní produkcí. (Historku o Toy Story 2: Příběh hraček původně určeném do domácího kina, než se zásadně předělalo, uvedlo do kinodistribuce a bylo kriticky i komerčně úspěšnější než Toy Story - Příběh hraček, znáte, že?).
Pověst byla poslední dekádu mírně pošramocena. Souvisí to nejspíš s tím, že Pixar zakoupila korporace Disney a že se vedle výborných původních počinů (Ratatouille, VALL-I, Rebelka, V hlavě - recenze zde) začaly častěji objevovat "navázání" (prequely, sequely, spin-offy) kvalitativně slabší než originál (Auta 2, Univerzita pro příšerky). S jednou čestnou výjimkou, kterou bylo završení trilogie (Toy Story 3: Příběh hraček), jejíž první díl stál na počátku celovečerní animované tvorby Pixaru a dlouhometrážních 3D filmů vůbec. Jak si stojí Hledá se Dory? Na rozdíl od v prvním odstavci uvedených sequelů neuplynul ve fikčním světě stejný čas jako v tom skutečném, protože se snímek odehrává pouhý rok po událostech v Hledá se Nemo. Podobně jako v druhých Autech a "nulté" Univerzitě pro příšerky se do centra dění dostává původně spíše vedlejší postava, protože se stala divácky oblíbenou, s čímž je spojen první problém. Dory jakožto rybička se ztrátou krátkodobé paměti se vzpírá tomu, aby byla ústřední postavou, protože si klasické hollywoodské vyprávění žádá směřování za jasně stanoveným dlouhodobým cílem a prodělání s tím související charakterové proměny. Tvůrci v tomto případě nebyli tak odvážní jako u Buráka, který v Autech 2 je na konci stejný jako na začátku, a rozhodli se Dory vybavit dlouhodobou emocionální pamětí, zatímco jí zachovali ztrátu krátkodobé paměti.
Vedle toho měli lidé od Pixaru značně omezené možnosti pro alespoň žánrovou změnu oproti předchůdci. Příšerky s.r.o. se z dobrodružné fantasy staly v Univerzitě pro příšerky teenagerovským filmem z univerzitního (a bratrského) prostředí, sportovní drama Auta se v Auta 2 vydala cestou špionážního akčního snímku. Hledá se Dory zůstalo stejně jako Hledá se Nemo dobrodružnou road (spíše river, respektive aqua) movie, která uplatňuje stejný vzorec o sblížení dvou protichůdných postav jako všechny pixarovky (včetně dosud nezmíněného Hodného dinosaura - recenze zde). Navzdory variacím na úrovni vykreslení světa příběhu (namísto moře máme akvapark) a výstavby vyprávění (oddělení Dory od Merlina a Nema v druhém aktu) působí putování zapomětlivé ryby jako nejméně nápaditá pixarovka.Celovečerní filmy studia s neposednou lampičkou v logu se vždy vyznačovaly určitou významovou ambiciózností, čímž se odlišovaly od své angloamerické konkurence a přibližovaly se více svým asijským inspiračním zdrojům v čele s Mijazakim. Hledá se Dory sice zaostává za ostatními pixarovkami kvůli míře své odvozenosti, ale vynahrazuje to tím, že je významově nejambicióznější. Chápe rodinu i domov v širším slova smyslu, než je jejich klasické vymezení, obsahuje ponaučení o nutnosti spolupráce i nezbytnosti důvěry dětem ze strany svých rodičů, kriticky se vyjadřuje k držení zvířat v zajetí i k chování dětí k nim. Může se stát předmětem interpretací lidí zabývající se disability studies, protože pojednává o začleňování jedince s vrozenou vadou, ukazuje (bez patronizování), jak by k takové osobě měli ostatní přistupovat a co si od ní mohou vzít. Jenom je to poprvé, co významové rámce - potažmo témata - úplně nekorespondují s vyprávěním, protože vedle společenských přesahů je obsaženo i explicitně sdělené poselství o nutnosti náhody. Je těžké ho přijmout ve vyprávění, ve kterém je vše příčinně provázáno a nakonec zužitkováno (od pomoci vedlejších postav přes heslo o "záchraně, uzdravení a vypuštění do přírody" až k návratu domů).
Po kontextualizaci a všech kritických výtkách by nemělo zaniknout, že Hledá se Dory je velmi dobrý snímek pro celou rodinu, který zapadá jak mezi současnou středněproudou produkci těžící značky po dlouhých letech, tak do portfolia studia Pixar/Disney. Jenom při vší té vypravěčské bravuře, významové komplexnosti a prokreslenosti světa příběhu se příliš spoléhá na ozkoušené a osvědčené postupy. Zaostává tak za dravější a četnými popkulturními narážkami na odrostlého diváka nezapomínající animovanou konkurencí (Zootropolis: Město zvířat - recenzováno zde), což pro kdysi bezkonkurenční Pixar nebývalo zvykem. (8/10)
BLU-RAY:
Hledá se Dory u nás vychází v několika edicích. Pokud někdo stojí pouze o sequel/spin-off, má na vybranou mezi levnější jednodiskovou variantou (film ve 2D a bonusy) a dražší dvoudiskovou variantou (ve film 2D a bonusy + film ve 3D), obojí v klasickém plastovém balení. Chce-li si ale někdo zakoupit oba dva díly, může sáhnout po cenově zvýhodněném balení, ve kterém je jednička i "dvojka" ve dvoudiskové verzi (film ve 2D a bonusy + film ve 3D). Nedávno jsme sice psali, že Disney si dává na čas s uvedením trojrozměrných konverzí, ale naštěstí se to netýká marvelovek a pixarovek. Evropský trh tato strategie tzv. double dipů (dvou a více vydání jednoho titulu) zatím nezasáhla, ale zasáhlo ho osekání bonusových materiálů u pixarovek, protože holt nejsme dostatečně lukrativní trh. Stejně jako v případě Toy Story 3: Příběh hraček, Univerzita pro příšerky, Auta 2 či V hlavě jsme i tentokrát ochuzeni o bonusový disk. Kdo by si tak chtěl(a) pořídit kolekci obou snímků, ať se nezbavuje 2DVD Hledá se Nemo. Na Blu-rayi rozhodně nenalezne všechny přídavné materiály, zato objeví některé na dřívějším typu nosiče nepřítomné (tříminutová alternativní úvodní sekvence, čtvrthodinový featurette o tematické atrakci v Disneylandu, osmiminutový dokument o flashbacích a bezmála osmnáct minut diskuze tvůrců kolem kulatého stolu). Následující řádky však hodnotí výhradně jednodiskovou (2D) Hledá se Dory.
Krátký film Ptáčátko (2016), který byl jako předfilm Hledá se Dory (2016) a který je součástí bonusových materiálů na DVD a BD
Hledá se Dory je (počítačem) animovaný film. Animované filmy, obzvlášť ty počítačově, mají výborné obrazové přepisy na nosičích pro domácí kino. Ba co výborné, dokonce referenční, často bývají v recenzích a kritikách označovány z tohoto hlediska za demo materiál. U spin-offu/sequelu k filmu Hledá se Nemo tomu není jinak, protože obraz nevykazuje žádné nedostatky. Naopak díky upřednostnění teplé barevné palety vynikne, jak ostrý, čistý a jasný je (zejména v pasážích nad vodou). V tmavších scénách v první třetině se pak nic neztrácí, černá má spoustu různých odstínů (dobrým příkladem je scéna s obří olihní).
V případě takto výborného přepisu může zaznít pouze jediná výtka, a to ta, že při srovnání s předchozí pixarovkou Hodný dinosaurus (recenze zde) je Hledá se Dory o něco slabší demo materiál, protože upřednostňuje stylizovanou animaci (s nízkou hloubkou ostrosti v podvodních scénách) před kombinací stylizovaných postav a hyperrealistického prostředí. Zahraniční kolegové (či lidé hodnotící i 3D disk) by pak ještě dodali, že trojrozměrná verze je oproti té dvourozměrné o něco tmavší a 3D efekt je patrný více v částech nad vodou či v akvaparku, a tak se jedná pouze o 2D, nikoliv 3D demo materiál.
OBRAZ A ZVUK:
Hledá se Dory je (počítačem) animovaný film. Animované filmy, obzvlášť ty počítačově, mají výborné obrazové přepisy na nosičích pro domácí kino. Ba co výborné, dokonce referenční, často bývají v recenzích a kritikách označovány z tohoto hlediska za demo materiál. U spin-offu/sequelu k filmu Hledá se Nemo tomu není jinak, protože obraz nevykazuje žádné nedostatky. Naopak díky upřednostnění teplé barevné palety vynikne, jak ostrý, čistý a jasný je (zejména v pasážích nad vodou). V tmavších scénách v první třetině se pak nic neztrácí, černá má spoustu různých odstínů (dobrým příkladem je scéna s obří olihní). V případě takto výborného přepisu může zaznít pouze jediná výtka, a to ta, že při srovnání s předchozí pixarovkou Hodný dinosaurus (recenze zde) je Hledá se Dory o něco slabší demo materiál, protože upřednostňuje stylizovanou animaci (s nízkou hloubkou ostrosti v podvodních scénách) před kombinací stylizovaných postav a hyperrealistického prostředí. Zahraniční kolegové (či lidé hodnotící i 3D disk) by pak ještě dodali, že trojrozměrná verze je oproti té dvourozměrné o něco tmavší a 3D efekt je patrný více v částech nad vodou či v akvaparku, a tak se jedná pouze o 2D, nikoliv 3D demo materiál.
Hledání Dory bylo v některých takto vybavených kinech k poslechu i v Dolby Atmos, ale protože se jedná o disk společnosti Disney, cestu domů několika ryb je možné si v původním znění poslechnout "jenom" v DTS-HD Master 7.1 (a DTS-HD HR 5.1). Podle očekávání jsou dialogy bezproblémově srozumitelné a nezanikají, zvuky prostředí vytváří vtahující zážitek a hudba Thomase Newmana taktéž nepřichází na úbytě. Povedený český dabing, který si s překladem některých dvousmyslů a narážek poradil lépe než titulky, je ke slyšení v Dolby Digital 5.1.
Bonus Rozhovory z mořského akvária z BD filmu Hledá se Dory (2016)
BONUSY:
BONUSY:
Nejprve si uveďme, co z bonusů v tuzemské edici nenajdeme. Sice je to celý jeden disk, ale jak ze zahraničních recenzí vyplývá, ten zabírá hlavně čtveřice různých akvárek (jedno hodinové, zbylé mají kolem tří hodin), které si lze pustit jako ambientní pozadí. Zbytek tvoří pětice celkem čtvrthodinových - dle všeho postradatelných - featurettů (o animaci postav a hudbě plus různé nepovedené pasáže), čtyři upoutávky cílící každá na jiný zahraniční trh (americká, španělská, japonská, ruská) a sedm nepoužitých scén v různých fázích rozpracovanosti a s úvodem režiséra. Z toho všeho zamrzí absence oněch nepoužitých scén, protože jsou jednak docela obsáhlé (i s úvody mají padesát minut), jednak se k nim velmi často odkazují bonusy na prvním disku.
Platí to zejména o společném audiokomentáři režiséra Andrewa Stantona, spolurežiséra Anguse MacLanea a producentky Lindsey Collinsové, který jako jediný neobsahuje české titulky. Absence českých titulků je pro neangličtináře největším mínusem, protože se jedná o nejinformativnější bonus na disku, ve kterém se probere vše podstatné (zamítnutné nápady, navázání na úspěšný první díl, překážka v podobě postavy se ztrátou krátkodobé paměti, dabing známých i slavných herců a hereček, výzvy při animaci ad.).
Ostatní přídavné materiály v podstatě na malé ploše shrnují to, co bylo řečeno v audiokomentáři - a přidávají k tomu obrazový doprovod. Dva nejpovedenější featuretty se věnují výrazným postavám, čtyř a půl minuty trvající O čem jsme to mluvili? se zaměřuje na Dory, zatímco devítiminutový Chobotničák, který málem zničil Pixar? je o chobotnici Hankovi. V obou jsou zajímavé zmínky o změnách v průběhu vzniku (rodiče Dory měli mít taktéž původně ztrátu krátkodobé paměti, Hank měl být závislý na kečupu) i obtížích spojených s profilováním i animováním takové postavy (Hank přišel o jedno chapadlo kvůli usnadnění obtížné animace, Dory má ztrátu krátkodobé paměti, ale funguje u ní i s ohledem na potřeby vyprávění něco jako dlouhodobá emocionální paměť).
Ostátní krátké dokumenty prozradí něco v necelých třech a půl minutách o rešerši podniknuté filmaři (Hluboko v chaluhách), ve třech minutách z úst dabérů a dabérek o namlouvání postav a jejich vlastnostech (O čem jsme to mluvili?), následně v necelých sedmi minutách o namlouvání a následném animování podle natočeného výkonu dabéra/dabérky (Animace a herectví). Osobně mi unikl smysl ani ne čtyřminutového featurettu Jedeme spolu, ve kterém si dabéři (Ty Burrell, Albert Brooks, Eugene Levy) povídají v autě s režisérem (Andrew Stanton), protože neobsahuje ani hvězdy, ani není zábavný, což neplatí o animované dvouminutovce Rozhovory z mořského akvária, ve které vedlejší postavy z Mořského světa mluví o Dory.
Ve srovnání Hledá se Dory s předchozími taktéž v připadě bonusů osekanými pixarovkami Hodný dinosaurus a V hlavě vychází první jmenovaný snímek jako nejslabší. V krátkých dokumentech cílí především na mladšího diváka, či divačku, málo nahlíží na samotnou realizaci a platí floskule, že kvantita vítězí nad kvalitou. Na bonusech k pixarovkám je sympatické, že odkrývají proces vzniku včetně průběžných změn. Ovšem pokud se audio i video bonusy přímo, či nepřímo odkazují k obsáhlým vystřiženým scénám na v tuzemsku nepřítomném druhém disku, působí bonusy neúplně. (5/10)
Část vystřižených scén - Starting Over - z bonusů na druhém disku k filmu Hledá se Dory (2016)
ZÁVĚR:
Hledá se Dory je velmi dobrý animovaný film pro celou rodinu, který podobně jako Univerzita pro příšerky či Auta 2 nedosahuje kvalit svého předchůdce. Je sice významově ambicióznější a vypravěčsky promyšlenější, jenže explicitní význam o nezbytnosti náhody v životní cestě se tluče s potřebou vše ve vyprávění příčinně provázat a v závěru zužitkovat vše nastíněné, tj. neponechat nic náhodě. Blu-ray má referenční obraz, byť ne tak oslňující jako u Hodného dinosaura, a neméně referenční originální zvukovou stopu, byť ta jakožto sedmikanál zaostává za letošními mixy v Dolby Atmos. Bonusy kvůli absenci vystřižených scén působí neúplně a přínosný je pouze audiokomentář a pár (doslova) featurettů. Holt si budeme muset u pixarovek zvyknout na to, že zatímco po obrazové a zvukové stránce se jedná o prvotřídní disky, bonusová výbava bude z důvodu absence druhého disku vždy druhořadá.
Platí to zejména o společném audiokomentáři režiséra Andrewa Stantona, spolurežiséra Anguse MacLanea a producentky Lindsey Collinsové, který jako jediný neobsahuje české titulky. Absence českých titulků je pro neangličtináře největším mínusem, protože se jedná o nejinformativnější bonus na disku, ve kterém se probere vše podstatné (zamítnutné nápady, navázání na úspěšný první díl, překážka v podobě postavy se ztrátou krátkodobé paměti, dabing známých i slavných herců a hereček, výzvy při animaci ad.).
Ostatní přídavné materiály v podstatě na malé ploše shrnují to, co bylo řečeno v audiokomentáři - a přidávají k tomu obrazový doprovod. Dva nejpovedenější featuretty se věnují výrazným postavám, čtyř a půl minuty trvající O čem jsme to mluvili? se zaměřuje na Dory, zatímco devítiminutový Chobotničák, který málem zničil Pixar? je o chobotnici Hankovi. V obou jsou zajímavé zmínky o změnách v průběhu vzniku (rodiče Dory měli mít taktéž původně ztrátu krátkodobé paměti, Hank měl být závislý na kečupu) i obtížích spojených s profilováním i animováním takové postavy (Hank přišel o jedno chapadlo kvůli usnadnění obtížné animace, Dory má ztrátu krátkodobé paměti, ale funguje u ní i s ohledem na potřeby vyprávění něco jako dlouhodobá emocionální paměť). Ostátní krátké dokumenty prozradí něco v necelých třech a půl minutách o rešerši podniknuté filmaři (Hluboko v chaluhách), ve třech minutách z úst dabérů a dabérek o namlouvání postav a jejich vlastnostech (O čem jsme to mluvili?), následně v necelých sedmi minutách o namlouvání a následném animování podle natočeného výkonu dabéra/dabérky (Animace a herectví). Osobně mi unikl smysl ani ne čtyřminutového featurettu Jedeme spolu, ve kterém si dabéři (Ty Burrell, Albert Brooks, Eugene Levy) povídají v autě s režisérem (Andrew Stanton), protože neobsahuje ani hvězdy, ani není zábavný, což neplatí o animované dvouminutovce Rozhovory z mořského akvária, ve které vedlejší postavy z Mořského světa mluví o Dory.
Ve srovnání Hledá se Dory s předchozími taktéž v připadě bonusů osekanými pixarovkami Hodný dinosaurus a V hlavě vychází první jmenovaný snímek jako nejslabší. V krátkých dokumentech cílí především na mladšího diváka, či divačku, málo nahlíží na samotnou realizaci a platí floskule, že kvantita vítězí nad kvalitou. Na bonusech k pixarovkám je sympatické, že odkrývají proces vzniku včetně průběžných změn. Ovšem pokud se audio i video bonusy přímo, či nepřímo odkazují k obsáhlým vystřiženým scénám na v tuzemsku nepřítomném druhém disku, působí bonusy neúplně. (5/10)
ZÁVĚR:
Hledá se Dory je velmi dobrý animovaný film pro celou rodinu, který podobně jako Univerzita pro příšerky či Auta 2 nedosahuje kvalit svého předchůdce. Je sice významově ambicióznější a vypravěčsky promyšlenější, jenže explicitní význam o nezbytnosti náhody v životní cestě se tluče s potřebou vše ve vyprávění příčinně provázat a v závěru zužitkovat vše nastíněné, tj. neponechat nic náhodě. Blu-ray má referenční obraz, byť ne tak oslňující jako u Hodného dinosaura, a neméně referenční originální zvukovou stopu, byť ta jakožto sedmikanál zaostává za letošními mixy v Dolby Atmos. Bonusy kvůli absenci vystřižených scén působí neúplně a přínosný je pouze audiokomentář a pár (doslova) featurettů. Holt si budeme muset u pixarovek zvyknout na to, že zatímco po obrazové a zvukové stránce se jedná o prvotřídní disky, bonusová výbava bude z důvodu absence druhého disku vždy druhořadá.
