Obecná škola - jak si v článku přečtete ještě několikrát - slaví letos 25 let od svého uvedení v kinech. Namísto toho, aby se dočkala kritické reflexe, je spíš stvrzován její status uznávané klasiky (nominace na Oscara), která stála na počátku úspěšné, čtvrt století trvající spolupráce otce a syna Svěrákových. Příznačně ono budování značky tvůrčího tandemu započalo snímkem, který se i na obalu Blu-raye prezentuje jakožto nahlédnutí do "dětství Zdeňka Svěráka (sic!) převyprávěné jeho synem Janem". 

Nejčastější výtky, které zaznívají na adresu nejenom Obecné školy, ale, ehm, obecně ohledně tvorby Svěrákových, jsou přisvojeny a obráceny v klad. Pro určitý typ děl, které jsou konejšivé a které nevyžadují příliš divácké pozornosti, zavedl Jaromír Blažejovský označení HEČ. Zkratka znamenající "Hezký Český Film" je na přední straně obalu hravě předělána na "Hezký - Český - Veselý - Zvukový - Barevný - Nehořlavý - Film" a zbavena vší kritičnosti. Není třeba si pamatovat celek, stačí konkrétní hlášky či scénky, které nepříliš soudržnému počinu zajistí častým opakováním statut kultu stejně jako opakování v televizi punc klasiky. 

Přidané "nehořlavý" má nejspíš na jednu stranu upomínat na to, že v době, do níž je snímek zasazen, byly audiovizuální počiny z hořlavého nitrátu celulózy, na druhou stranu dávat najevo, že s novým typem nosiče nic takového v současnosti nehrozí. Snímek se podobně vztahuje k minulosti, když na zadní straně obalu v první větě nastiňuje svůj obsah: "Jan Svěrák vás v usměvavé, nostalgické vzpomínce zve do báječných poválečných let, kdy země voněla čerstvě nabytou svobodou, kluci chodili tátům pro pivo a pedagogické kvalifikace ,odbojář a partyzán´ dokázala zastínit i tradici Jana Ámose Komenského." Ze vzpomínky se vytratilo cokoliv nepříjemného, až připomíná spíše zapomínání. S výjimkou několika scén ze začátku (hra na válku) a z konce (inscenované divadelní představení, rozhovor o volbách, objevení nevybuchlé bomby) jako kdyby se vše odehrávalo v bezčasí permanentního "báječné". Hra na vojáky, jízda na kole s dítětem za ním, hvízdání pod okny, blatníky, jazyk přimrzlý k zábradlí ad. jsou mikro-vyprávění, u nichž není určující "kdy", protože nedochází ke střetávání každodennosti se soukolím dějin. "Kdy" se naopak dostává do popředí, když se upomíná na dobové propriety (cena piva, noviny, rádio, žvýkačka ad.), ale není to ona slibovaná nostalgie, nýbrž ostalgie: zahlazení čehokoliv znepokojujícího, upozadění až vyzmizíkování velkých dějin.  

 

Obecná škola se kriticky reflektuje nesnadno, protože si její remasterovaná verze s upraveným plakátem a pozměněnou anotací vytváří alibi k možným odsudkům za to, že jde o ostalgický HEČ. Pokud se navíc odhlédne od spíše kulturologické perspektivy a bude se na dílo nahlížet z poetologického hlediska jako na estetický objekt, jde vedle žánrově podvratné podívané Akumulátor 1 asi o nejlepší režijní (a scenáristický) počin Svěrákových.  

V recenzi na poslední svěrákovinu Tři bratři jsem psal (z kategorie "Parafrázuji sám sebe"), že Svěrák mladší kombinuje dvě různé kinematografické tradice, a to tuzemskou (potažmo evropskou) a hollywoodskou. Co do výstavby vyprávění se i ve své prvotině drží druhé jmenované. Nejprve jsme uvedeni do děje, kdy během prvních 25 minut je nám představen nejvýraznější kluk z občanky spolu s jeho rodinou, objeví se epizodické postavy (fakír, vesnická drbna hlásící úmrtí, na smrt čekající muž hádající se s manželkou) a vydeptáním původní učitelky nastane zvrat. Následně jsme příchodem nového kantora v následujících 35 minutách znovu uváděni do dění, kdy jsou nám poskytována vodítka ohledně jeho minulosti a charakteru. K vývoji dochází, když nový kantor zasedne u jednoho stolu s rodinou výrazného chlapce a "pomluvy" naznačené již předtím jsou použity proti němu (svádění žen, bití žáků), ale žáci a žačky se za něj na rozdíl od předešlé učitelky postaví. V posledních dvaceti minutách může vše spět k vyvrcholení a zodpovědět poslední otázky ohledně pábitele Igora Hnízda.   

Co do způsobu vyprávění (a stylu se snahou o přehlednost a jasné vedení pozornosti umělecky motivované práci se svícením navzdory) má však blíže k české, případně evropské tradici autorů ohlížejících se do minulosti (např. Amarcord). Namísto jasného směrování od stanovení cíle k jeho naplnění je upřednostňována epizodičnost. Konvenční (podle hollywoodského vzoru) by bylo, kdyby se s novým pedagogem nacvičovala hra, jejíž inscenaci vidíme ke konci. Avšak převládají mikro-vyprávění z dětské perspektivy (jízda na kole, jízda na vlaku, pískání zápasu, vykouření hospody...) a příčinně se rozvíjí pouze linie spojené s vedlejšími postavami (vrácení ukradené věci fakírovi, žena hlásící úmrtí, muž hádající se s manželkou a připravený na smrt).

Proto bych navrhoval, aby na další edici (například pro Ultra HD) bylo na obalu "Hezký - Český - Hollywoodský - Ostalgický - Film". Ke spokojenosti všech, protože jak může někdo mít se způsobem vztahování se k minulosti problém, esteticky jde o pozoruhodné dílo. (9/10)

Upoutávka na remasterovanou verzi k obnovené premiéře Obecné školy (1991)
BLU-RAY:

Obecná škola vychází poprvé na modrém disku 25 let od uvedení v kinech. Zmíněné výročí ovšem není důvodem, proč se na modrý disk dostává zrovna letos a navíc v remasterované verzi. Tím je fakt, že Jan Svěrák dal svému otci Zdeňkovi Svěrákovi k jeho 80. narozeninám znovu-uvedení jejich první filmové spolupráce. Obecná škola byla 28. března, v den Svěrákových narozenin, ke zhlédnutí ve 40 kinech v České republice a v další šedesátce po světě. K této příležitosti byl snímek nikoliv restaurován, nýbrž remasterován, protože Jan Svěrák chtěl na své celovečerní prvotině provést několik dodatečných úprav (stabilizování kamerových jízd, odstranění rušivého zrna ad.).

Nyní se necelá dva měsíce před vánočními svátky dostává film na Blu-ray. Přiřazuje se tak k dalším čtyřem již dříve vydaným počinům Svěrákových (Kolja, Tmavomodrý svět, Vratné lahve, Kuky se vrací, Tři bratři), ale na rozdíl od nich se nachází nikoliv pouze na jednovrstvém, ale rovnou dvouvrstvém BD. Podobně jako pohádková operetka Tři bratři, recenzovaná zde, se Obecná škola dostává na pulty prodejen pár měsíců před vánočními svátky, ale nikoliv ve stejně pečlivém provedení, protože namísto mediabooku je nosič pouze v tmavé plastové krabičce bez jakéhokoliv vnitřního artworku.

Ukázka k filmu Obecná škola (1991)

OBRAZ A ZVUK:
Obecná škola byla ke dvojímu výročí (25 let od uvedení do kin, k 80. narozeninám Zdenka Svěráka) pod dohledem Jana Svěráka remasterována. Nikoliv restaurována, nýbrž remasterována, což znamená, že Svěrák mladší napravoval některé nedostatky, které se mu nezamlouvaly na původní verzi. Žádné zásadní zásahy to ale nejsou, pouze byla zmírněna zrnitost a některé nestabilní záběry (např. ten ze scény "Kde jsou moje blatníky?", viz video níže) byly stabilizovány, aby vše odpovídalo současným normám a nárokům. Byla taktéž vytáhnuta teplá barevná paleta, protože s věkem snímek ztratil na původní barevnosti. Vzhledem k určité míře stylizovanosti, kdy kombinace přirozeného svícení s pravděpodobně umělým dosvěcováním má za následek měkčí a méně detailní i ostrý obraz, Obecná škola na Blu-rayi odpovídá záměrům a nikdy nevypadala lépe (s ohledem na onu nestabilitu obrazu apod. ani při svém prvním uvedení).

Vedle obrazu ve vysokém rozlišení se upgradu dočkal i zvuk, který z původního sterea (z DVD) dospěl až k pětikanálu v DTS-HD Master (na BD). S výjimkou několika scén (úvodní představa bitvy, jízda na kole ze srázu, závěrečný výbuch) však zapojení všech kanálů nezaznamenáte. Podstatné je, že dialogy i monology jsou čisté a bezproblémově srozumitelné, protože o moc víc u tohoto typu snímku ani nejde. (8/10)

Bonus Zdeňku Svěrákovi k narozeninám (2016) k filmu Obecná škola (1991)
BONUSY:

Kolekce filmů Jana Svěráka na DVD patřila svého času k jedněm z nejlépe vybavených po bonusové stránce, protože vedle dobových materiálů nabízela i ty nově vzniklé, a to včetně těch u domácích snímků méně slýchaných (audiokomentáře). Obecná škola na BD překvapivě nepřebírá všechny materiály z dřívějšího typu nosiče, přestože je na rozdíl od ostatních Svěrákových snímků na dvouvrstvém modrém disku. Oproti dřívějšímu vydání chybí nejenom textové údaje o tvůrcích a hercích či ocenění, ale i studentský film Jana Svěráka Ropáci, za který získal studentského Oscara. Naopak nově se mezi "přidanou hodnotou" objevuje sestřih z obnoveného (jednorázového) uvedení do kin Zdeňku Svěrákovi k narozeninám, který ve dvou a čtvrt minutách za doprovodu Uhlířovy písně ukáže záběry z některých míst (vedle ČR i Austrálie, Francie, Německo, Velká Británie ad.), kde byla 28. března Obecná škola "pouštěna".

Důvodem, proč je Svěrákův debut na rozdíl od ostatních jeho filmů na dvouvrstvém modrém disku, je pravděpodobně ten, že některé bonusy (dvojice audiokomentářů, faktografické titulky) jsou vedeny jako samostatné stopy. Nemůžete si tak navolit preferovaný audiokomentář (buď tvůrčí - otce a syna Svěrákových, nebo herecký - Jana Třísky) a k němu si dát faktografické titulky, ale je nutné pro poslech/přečtení všeho absolvovat snímek skoro třikrát. Mnohem lepší by bylo, kdyby se dva audiokomentáře s velkou řadou hluchých míst smíchaly do jednoho a faktografické titulky by se daly volit jako kterékoliv jiné nehledě na doplňkovou zvukovou stopu, ale někdo holt při authoringu nebral moc ohledy na recipienta/recipientku. 

Faktografické titulky vedle informací o místech natáčení velmi vhodně - zvlášť pro mladší ročníky - kontextualizují některé historické záležitosti (žvýkačka, blatníky, písně, noviny, výsledky voleb apod.). Podobnou úlohu plní i audiokomentář Zdeňka a Jana Svěrákových, respektive vzpomínání "takto to tehdy bylo" prvního uvedeného, kterého doplňuje vzpomínání "takové bylo tehdy mé první dlouhometrážní natáčení" druhého zmíněného. Audiokomentář Jana Třísky sice díky jeho přednesu stojí za poslech, jenže je vyloženě do počtu, protože toho jednak moc neřekne, jednak po hodině a čtvrt odejde, a tak by byl ideální audiokomentář jenom jeden.

Ostatní bonusy jsou archivní, spolu s audiokomentáři umocňující ostalgické ohlížení se zpět. V sekci O filmu je bezmála třináctiminutový featurette Premiéra Hradec Králové, který sestává z upoutávek (lákajících na dobu "krátkých kalhot a dlouhých domácích úkolů") a záznamu z premiéry (v Hradci Králové). Vyloženě do počtu jsou Oblíbené scény, což je pětice scén z filmu (Idiot, Raketa, Igor Hnízdo, Přimrzlé jazyky, Igor Bezbolestný) vybraných podle kdovíjakého klíče a přítomných nejspiš pro stvrzení kultovního statusu snímku. Pamětníci raných DVD (podobajících se spíše VCD) mohou tento bonus brát jako relikt z předdigitální minulosti, protože byl přítomen na prvním vydání Pelíšků či Kolji. Zbytek materiálů tvoří slideshow obrázků. V sekci Fotogalerie je možné se podívat na Školní tablo (minuta černobílých fotek herců a tvůrců zamlada), Rodinné album (půlminuta z archivů Svěrákových) či na Fotoalbum (necelá minuta a čtvrt černobílých a barevných fotek z filmu a natáčení). Vedle těchto časových kapslí je na disku už jenom tři a půl minuty storyboardů kreslených samotným Janem Svěrákem. (7/10)

Klip "Kde jsou moje blatníky?" z filmu Obecná škola (1991) - neremasterovaná verze
ZÁVĚR:
Obecná škola se definuje jako "Hezký - Český - Veselý - Zvukový - Barevný - Nehořlavý FILM". Ačkoliv jde o hravé přisvojení si nejčastější výtky, která na adresu Svěrákova debutu a potažmo většiny jím režírovaných filmů podle otcova scénáře zaznívá, je vystižením toho, proč je Svěrákovic společná prvotina oslavována i odmítána. Blu-ray je opravdu "barevný" (remaster vytahuje barvy a obraz je ostrý i stabilní, nechybí mu však zrno jakožto určitá patina) a "zvukový" (upgrade do DTS-HD Master 5.1 dá vyniknout "akčnímu" úvodu a závěru, primární jsou vždy srozumitelné dialogy/monology). Je ale i "bonusový", ovšem méně než DVD, a tak si Obecnou školu primárně pořizujte díky remasterovanému obrazu, máte-li starší typ nosiče. Vlastníte-li zatím pouze VHS, jděte jednoznačně do BD, protože to je na rozdíl od videokazety totiž - jak praví obal - "nehořlavé"!